Věda z Karlovky: Rok 2021 přinesl objevy, osvětu i ocenění

Autor : Pavla Hubálková, Martin Rychlík
Foto: Vladimír Šigut, Hynek Glos, Michal Novotný, Martin Pinkas, archiv UK, NASA
čtvrtek, 30. prosinec 2021 18:00

Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.

„Ptáme se dětí. A skutečně nás zajímá, jak čtení a příběhy prožívají. Náš výzkum je zároveň velmi mezioborový – máme problém se zapasovat do oborových škatulek, ale raději měníme systém, nežli náš přístup,“ říkají Anežka Kuzmičová z FF UK a Markéta Supa z FSV UK.

Je inspirativním pedagogem, inovativním vědcem, důkladným klinickým lékařem a je podepsán pod desítkami publikací z oboru anatomie, embryologie a molekulární biologie. Anatom Ondřej Naňka z 1. LF UK za rozvoj lékařské vědy a vzdělávání obdržel Cenu Arnošta z Pardubic.

Horší entrée do výzkumu si orální historik snad ani neumí představit. Právě před deseti lety se Jana Wohlmuth Markupová z FHS UK měla poprvé sejít s Ivanem M. Havlem kvůli jeho biografii. Termín první schůzky si stanovili na 19. prosince 2011... Den před tím však zemřel Ivanův bratr: Václav Havel.

Bible říká, že král Šalomoun nechal vystavět v Jeruzalémě chrám jako jediné centrum náboženství Judska. Hmotný důkaz jeho existence se ale dosud nenašel. Zato izraelští archeologové objevili pozůstatky svatyně, která parametry odpovídá Šalomounovu chrámu. Nestojí však v Jeruzalémě.

Lenka Šlachtová na 1. LF vede skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme. 

Podcast UK: Dalším průlomem bude anticovidová pilulka

Autor : Martina Součková
Foto: Michal Novotný, Luboš Wišniewski
pátek, 10. prosinec 2021 16:00

Jak zajistit lepší proočkovanost české populace a jak může věda kromě vakcín pomoci v boji s koronavirem? V novém díle Podcastů UK na to odpovídá viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a také členka mezioborové skupiny MeSES.

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

NASA chystá na oběžnou dráhu Slunce vynést nový vesmírný dalekohled, James Web Space Telescope. Za jeho magnetickou funkčnost zodpovídali Günther Kletetschka z PřF UK a Vilém Mikula, absolvent MFF UK.

Podcast UK: Pandemie prohloubí nerovnosti, míní Dzúrová

Autor : Martina Součková
Foto: Hynek Glos, Vladimír Šigut
pátek, 26. listopad 2021 08:32

Česko zasáhla další vlna onemocnění covid-19. Proč čísla nakažených letí opět nahoru a proč patříme mezi nejméně proočkované země? Odpovídá na to demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty UK v novém díle Podcastů UK.

Je odborníkem v oblasti studia molekulárních mechanismů zodpovědných za polaritu a morfogenezi (tvarování) rostlinné buňky. Popsal mimo jiné buněčné cykly zrajícího pylového zrna, má řadu dalších vědeckých úspěchů. Profesor Viktor Žárský, vyhledávaný popularizátor vědy a pedagog Přírodovědecké fakulty UK.

„Jsem takový notorický zakladatel, řečeno cimrmanovsky,“ usmívá se Iva Holmerová, proděkanka FHS UK, jež před třiceti lety založila Gerontocentrum a před čtvrtstoletím i Českou alzheimerovskou společnost. Pečuje o starší spoluobčany a zkoumá dlouhověkost, za což byla oceněna univerzitním Donatiem.

Proč všichni používáme podobná gesta, když chceme vyjádřit čas? Jak to, že někdo rozhazuje rukama, i když jen přemýšlí nahlas? „Gestikulace je naše evolučně daná predispozice, která zefektivňuje komunikaci,“ říká lingvistka a budoucí děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková.

„‎Tématu Open Science se v budoucnu nevyhne žádný student či vědec, bude to nedílnou součástí vědy,“ říká Miriam Vojtíšková, koordinátorka Open Access na FHS UK a jedna z tvůrkyň Open Science Podcastu, který si klade za cíl vysvětlovat tuto problematiku studentům, vědcům i široké veřejnosti.

„Vždy mě lákala věda z lékařského hlediska. Volba virologie byla souhra relevance k lidskému zdraví i technických možností doby – genom virů byl dostatečně malý, aby bylo možné ho studovat,“‎ vysvětluje Hans-Georg Kräusslich, čerstvý čestný doktor UK, proč se stal virologem.