Články dle značky: demokracie

Pandemie rozšířila nástroje populismu. Ve Francii houstne atmosféra s blížícími se volbami. A zákulisní politiku jde dělat i on-line. I o tom hovoří Michel Perottino, vedoucí katedry politologie na FSV UK. Novou sérii podcastů De Facto moderuje děkanka Alice Němcová Tejkalová.

„Pánbůh nebo osud nebo dějiny tomu chtěly, že se tu stávám doktorem, aniž jsem tu řádně vystudoval…,“ zmiňoval Václav Havel ve svém děkovném projevu, když v roce 1990 přebíral ve Velké aule Univerzity Karlovy čestný doktorát. Byl první osobností, jíž byl udělen už na svobodné půdě univerzity.

Nikoliv vláda populistů nebo dobré vztahy s Ruskem, ale nefungující demokracie byly důvodem, proč některé evropské státy pro své občany zajistily neschválenou ruskou vakcínu Sputnik V. Vyplývá to z nové studie Petry Guasti a Jaroslava Bílka z FSV UK.

Proč se po covidu v některých evropských zemích trochu „rozbila“ demokracie? Jde o pouhou souslednost událostí, nebo k úpadku došlo v důsledku pandemie? Odpovědi přináší studie Petry Guasti z FSV UK a institutu SYRI a Lenky Buštíkové, která působí na Oxford University.

Tři desetiletí žijeme v novém státě, pod novou ústavou. Sepjetí občanů s nejvyšší normou je však velmi nízké. Proč tomu tak je, je jednou z otázek, na níž hledá odpovědi Lukáš Lev Červinka, doktorand Právnické fakulty UK a Univerzity Ca‘ Foscari v Benátkách.