Nikoliv vláda populistů nebo dobré vztahy s Ruskem, ale nefungující demokracie, byly důvodem, proč některé evropské státy pro své občany zajistily neschválenou ruskou vakcínu Sputnik V. Vyplývá to ze studie Petry Guasti a Jaroslava Bílka z Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd UK a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).
Proč některé evropské státy měly zájem o neschválenou ruskou vakcínu proti onemocnění covid-19 Sputnik V a co nakonec rozhodlo, že byla dostupná jen v osmi evropských státech? Touto otázkou se v nové publikaci zabývá Petra Guasti a Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd UK a výzkumného institutu SYRI.
„Zjistili jsme, že klíčovou roli v celém procesu hrála kvalita demokracie. Přesněji, jestli v dané zemi fungovala dělba moci, dostatečná nezávislost státních institucí na vládě a svobodná média. Samotná vláda populistů nebo dobré vztahy s Ruskem nebyly tím rozhodujícím kritériem,“ shrnuje Bílek.
„To bylo překvapením. Na základě poměrně bohaté mediální i akademické debaty bylo možné předpokládat, že právě to bude hrát hlavní roli. O vakcíně Sputník V uvažovala řada populistických politiků, protože byli během pandemie vystaveni většímu tlaku a případná volební prohra by pro mnohé mohla znamenat například vyšetřování z korupce. Nakonec ale byla dovezena jen do osmi evropských států,“ doplňuje Guasti.
Výsledky studie ukazují, že klíčová byla právě kvalita demokracie. Vakcína Sputnik V byla dostupná v zemích s narušenou demokracií, jak ukazují případové studie z Maďarska nebo Srbska. Pokud ale populisté narazili na odpor opozice a dalších institucí, byla jejich snaha o dovoz této vakcíny úplně nebo z velké části neúspěšná, jak demonstrují případy České republiky a Slovenska.
Politické rozhodování, nikoliv zdravotní
Vliv na dovoz vakcíny Sputnik V neměly ani historické či ekonomické vazby daných států na Rusko. Rozhodující byly vztahy mezi Ruskem a vládnoucími neliberálními politickými elitami v jednotlivých evropských zemích. „Z našich výsledků dále vyplývá, že rozhodování o dovozu vakcíny Sputnik V nebylo v evropských zemích zdravotní, ale čistě politické. Země, které měly v pandemii více mrtvých, o jeho dovoz neusilovaly více než země, kde byla úmrtnost nižší,“ říká Bílek. Členství státu v EU sice šance na přijetí vakcíny Sputnik V snižovala, ale ani to nebylo rozhodujícím faktorem, jak dokládají příklady Maďarska a Slovenska.
„Zajímavá zjištění pak nabízí i další analýza, ze které vychází, že v přijetí vakcíny Sputnik V hrál svou roli spíše obchod s Maďarskem než s Ruskem. Přesto nelze označit obchodní vazby s Maďarskem za jediné nebo nejsilnější možné vysvětlení dovozu Sputniku V. Rozhodně to však potvrzuje, jak destabilizační prvek pro současnou EU Orbánovské Maďarsko představuje,“ říká Guasti a dodává, že podobné vysvětlení by mělo platit i ve vztahu k dovozu vakcín z Číny.
Vědci ze SYRI ale upozorňují, že z výsledků nelze vyvozovat všeobecně platné závěry. Například v mimoevropských státech byla pandemická situace odlišná a lidé zde měly omezený přístup k západním vakcínám, proto byli i politici často ochotnější více riskovat a zajistit nezápadní vakcíny.
| PhDr. Petra Guasti, Ph.D., Dr. Habil. |
| Působí na Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd UK a Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Působila a habilitovala se na Goethově universitě ve Frankfurtu, a jako hostující vědecká pracovnice působila na Ash Center Harvard Kennedy School. Dlouhodobě se zabývá studiem demokratických procesů a demokratických institucí na národní a nadnárodní úrovni. |
| Mgr. Jaroslav Bílek, Ph.D. |
| Působí na Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd UK. V roce 2021 působil jako stipendista Fulbrightova programu na Kellogg Institute for International Studies na University of Notre Dame. Specializuje se na výzkum autoritářských režimů, volební manipulace, politické represe a politické polarizace. |
