Články dle značky: historie

Lidé během ní nejenom spí, ale také pracují a baví se. Funguje i jako symbol. Nocí v době socialismu se zabývá Lucie Dušková z FF UK. Sleduje každonoční prožívání, odkazy na noc hledá v různých pramenech, třeba i ve filmu. A zabývala se proto i vánoční klasikou – pohádkou Pyšná princezna.

Silné svědectví o tom, jak se v Československu 20. století prosazovala komunistická ideologie i politická praxe, přináší nová kniha z pera Martina Potůčka, profesora FSV UK. Důkladně probírá především osudy odsouzené matky Jarmily.

Když v březnu roku 2020 česká vláda vyhlásila nouzový stav, lidé se snažili i v omezených podmínkách něco dělat. Orální historikové pod vedením profesora Miroslava Vaňka ihned rozjeli nový výzkum. Viděli totiž, že se přímo před jejich očima odehrává událost, která se zapíše do dějin.

„Univerzitní student je ideální editor Wikipedie, protože je nejblíž aktuálním poznatkům a ví, co je v jeho oboru v ‚kurzu',“ říkala Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR před zahájením akce editaton, jež se konala 23. listopadu též v Didaktikonu.

Odkaz dvou slavných dnů československých dějin, 17. listopadu 1939 a 1989, si dnes připomínali i studenti, akademici a představitelé Univerzity Karlovy. „Scházíme se, abychom společně oslavili památku studentů a jejich statečný boj za svobodu,“ uvedla rektorka Milena Králíčková.

Při největších slavnostních ceremoniích Univerzity Karlovy jej mezi ostatními jen tak nepřehlédnete. I v přítomnosti těch nejváženějších hostů totiž kráčí vždy jako první v důstojném taláru a s žezlem v ruce. Jeho funkce má záhadný název pedel a v Karolinu ji vykonává Josef Šebek.

Letos 1. dubna uběhlo 100 let od úmrtí posledního českého krále Karla III. Přestože celé Rakousko-uherské monarchii vládl poměrně krátce, měl vřelý a dlouhodobě kladný vztah právě k českým zemím, kde prožil klíčové okamžiky svého života. Včetně studií na Karlově univerzitě.

Násilí vůči civilistům v ukrajinské Buče nevybuchlo z ničeho nic, předcházela mu řada okolností. Historici Ota Konrád a Rudolf Kučera interpretují současné události na základě výzkumu, ve kterém se zabývali násilím za první světové války a po jejím konci.

„Možná nás pozvali, protože je to balast,“ otevírají diskuzi o smyslu českých dějin autoři oceňovaného podcastu Přepište dějiny, kteří v rámci crossoveru mezi podcasty zavítali do epizody podcastu FF UK Balast, jenž pokořil první rok vysílání.

Univerzita Karlova nabízí zájemcům nejen možnost kvalitně se vzdělávat, ale také se v jejích objektech můžete ubytovat. To vůbec nejreprezentativnější ubytovací zařízení UK se nachází v historické budově Opitzova domu, jen pár kroků od Staroměstského náměstí.

Když před 666 lety povolal Karel IV. do Prahy stavitele Petra Parléře, ani on netušil, jak jeho rod ovlivní podobu gotické architektury v Evropě. Jakou stopu tito mistři zanechali, mapuje publikace Jiřího Kuthana Parléřovský mýtus: Rod Parléřů – dílo a jeho ohlas

Dnes uběhlo osmdesát let od operace Anthropoid. Historik Petr Koura z Pedagogické fakulty UK připomíná nejen osudy dvou parašutistů, kteří útok na Heydricha provedli, ale také lidí, díky nimž se podařil. Všichni zaplatili za svou odvážnou pomoc životem. 

Sdílejte článek: