Odkaz dvou slavných dnů československých dějin, 17. listopadu 1939 a 1989, si dnes připomínali i studenti, akademici a představitelé Univerzity Karlovy. „Scházíme se, abychom společně oslavili památku studentů a jejich statečný boj za svobodu,“ uvedla rektorka UK Milena Králíčková. Navzdory upršenému počasí i dnes vyrazili do ulic českých měst občané ČR, aby se těšili ze svátku demokracie a svobody.
Kromě rektorky UK Mileny Králíčkové byli přítomni i členové jejího kolegia, například prorektorka Markéta Martínková či prorektor Pavel Doleček.
Představitelé vysokých škol, Akademie věd ČR, politické reprezentace a samozřejmě také studentských organizací se už v devět hodin ráno sešli u Hlávkovy koleje v Jenštejnské ulici v Praze. Tam proběhlo shromáždění pořádané každoročně k uctění památky studentů a pedagogů zatčených nacistickými okupanty v roce 1939. Do koncentračního tábora Sachsenhausen bylo tehdy ze studentských kolejí deportováno přes dvanáct set studentů. Této razii předcházelo potlačení demonstrace v Praze 28. října, při němž byl v Žitné ulici zastřelen mladý dělník Václav Sedláček a smrtelně poraněn studentský funkcionář Jan Opletal bydlící na Hlávkově koleji.
Tradiční pieta u Hlávkovy koleje jako varování
„Scházíme se zde, abychom společně oslavili symbolickým obřadem, květinami, slovem a hudbou památku zavražděných studentů a jejich statečný boj za svobodu,“ uvedla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a připomněla, že právě Hlávkova kolej byla útočištěm nemajetných studentů, postavena zásluhou mecenášů, zejména Josefa Hlávky, na pozemku po zrušené Svatováclavské nemocnici. „Události z roku 1939 jsou s touto kolejí úzce spojeny a velmi silně hovoří i k dnešku. Odvaha a odhodlání těch, kteří se přihlásili k ideálům masarykovské První republiky a dali najevo, že Evropu chápou jako prostor rovnoprávných svobodných států, je stále živým odkazem,“ dodala profesorka Králíčková.
„Vzpomínáme těchto událostí, abychom varovali před nebezpečím nového fašismu a nacismu,“ pronesl předseda správní rady nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Václav Pavlíček s tím, že statečnost českých studentů a solidarita s nimi vedla o dva roky později (16. listopadu 1941) v Londýně k vyhlášení 17. listopadu za Mezinárodní den studentstva – jediný svátek mezinárodního významu, který je českého původu respektive československého původu.
„Tento den určil základní životní směřování několika generací a ukázal jim význam pravé lidské svobody,“ upozornila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. I ona připomněla tehdejší mezinárodní reakci na perzekuce tehdejších studentů a akademiků v Protektorátu Čechy a Morava, kdy například Oxfordská univerzita a další zahraniční vysoké školy nabídly českým studentům možnost dostudovat na své půdě.
„Aby to tu nebylo jako v písni Karla Kryla o neznámém vojínovi, kde se zpívá: ,Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou pobrečet´, zamysleme se nad tím, co můžeme z dnešní chvíle vyvodit za poučení,“ apeloval ve svém vystoupení Vojtěch Petráček, rektor Českého vysokého učení technického v Praze.
Racionalitou proti obavám i strachu
Vyzdvihl roli nezávislých vysokých škol, které dokázaly a dokáží vytvářet nezávislý a racionální pohled na problémy společnosti a nacházet jejich řešení. „Proto byly a jsou trnem v oku nedemokratickým režimům a populistům. Je na každém z nás, členů akademické obce, abychom šli směrem, který pomáhá odstraňovat obavy a strach, vysvětlovat problémy a nacházet jejich řešení. Je pochopitelné, že v nejisté a složité době, jako je ta, kterou nyní prožíváme, nás všechny strach a obavy tíží. Ale racionálním a lidským přístupem je můžeme rozptýlit. Tím upevňujeme základy klidného řádu demokratické společnosti a uzavíráme cestu těm, kteří ze strachu a nejistoty těží, aby nastolili chaos. Z chaosu, frustrace a obav vyrůstají autokratické režimy,“ upozornil rektor ČVUT.
Na pamětním shromáždění vystoupili také zástupce Evropské studentské unie (ESU), předseda Studentské komory Rady vysokých škol, a především Zdeňka Valouchová, dcera důstojníka Československé armády a později četnického velitele a účastníka odboje Roberta Váni, jehož nacisté zavraždili začátkem roku 1945. Zmínila mimo jiné důležitost zaznamenání vzpomínek pamětníků historických událostí, tak aby se dostávaly i k současné mladé generaci.
Věnce pro Jana Opletala i poděkování současným studentům
Po závěrečném položení věnců před Hlávkovou kolejí se průvod vydal do Žitné ulice k pamětní desce Jana Opletala. Krátce po poledni pak na Albertově rozezpíval přítomné Sbor Univerzity Karlovy československou hymnou i s tehdejším slovenským závěrem, a vzápětí navázal i neoficiální studentskou hymnou Gaudeamus igitur. Na pódium poté vyšli nejvyšší představitelé českých univerzit a jako první vystoupila rektorka UK Milena Králíčková: „Poslední měsíce přinesly několik zásadních životních událostí a krizí, s kterými jsme se všichni museli potýkat, nejprve to byla pandemie covidu a poté válka na Ukrajině. Proto chci poděkovat všem studentům a studentkám, kteří se dobrovolnickou činností podíleli a podílejí na pomoci. Jsem na jejich zapojení hrdá,“ vzkázala rektorka UK, kterou při tradiční pietní akci doplnili také její prorektoři.
Památce odvážných studentů se poklonili (zleva) prorektor Pavel Doleček, rektorka Králíčková, Ladislav Krištoufek a prorektorka Markéta Křížová.
„Prožíváme složité období, období plné výzev a několika souběžných krizí - bezpečnostní, energetické, klimatické a ekonomické. A já pevně věřím, že energie mladých lidí může být tím motorem, který společnosti pomůže těmto komplexním výzvám čelit. A my jako zástupci veřejných institucí máme povinnost zapojovat se do debaty o jejich budoucnosti. Svoboda je vzácný dar, který tu dnes slavíme a já děkuji, že jste přišli,“ dodala rektorka Králíčková, která téma svobod den předtím probírala i se slovenskou prezidentkou.
Rektor Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš, jenž zároveň předsedá České konferenci rektorů (ČKR), připomněl památku Jana Opletala. Poznamenal, že Opletalovi nacistická zlovůle přervala jeho sen stát se lékařem. „Ale přesto se stal lékařem. Naším lékařem, lékařem našich srdcí a našich duší,“ řekl Bareš. Zároveň zavzpomínal, že v listopadu 1989 byl právě na vysoké škole. Podotkl, že tehdejší události společnosti přinesly svobodu, ale poněkud se zapomnělo, že se se svobodou pojí i zodpovědnost: „O svobodu musíme pečovat, každodenně, jako o květinu nebo o ty, které máme rádi,“ zdůraznil rektor.
„Studenti morálním kompasem země“
Předseda Studentské komory RVŠ Michal Farník pak poznamenal, že studenti a mladí lidé byli v nejhorších chvílích morálním kompasem národa a že principy demokracie je nutné neustále bránit. Rovněž Farník ocenil, že studenti pomáhají ukrajinským uprchlíkům, ať už zprostředkováním ubytování, zřizováním sbírek či doučováním ukrajinských dětí. Připomněl také složitou situaci studentů utlačovaných v nesvobodných režimech v Íránu anebo v Bělorusku.
Slavnostní připomenutí listopadových událostí vyvrcholilo z pohledu akademické obce večer ve Velké aule Karolina. „Tento památný prostor se sochou Karla IV. je posledním poutním zastavením dnešního dne. Sedmnáctý listopad dnes pro mne začal u Hlávkovy koleje, pak pokračoval zastavením v Žitné ulici, odkud již nebylo daleko na Albertov. Tuto listopadovou pouť jsem věnovala svým dnešním studentům a studentkám. Ohlédnutí do minulosti mi pomohlo k jinému pohledu na dnešní turbulentní dobu. Uvědomila jsem si, že při všech starostech, které na nás doléhají, máme stále naději v dobré řešení. Vzrůstá touha mladých lidí chránit životní prostředí a mít svět bez válek a konfliktů. Mou nadějí jsou jejich morální kvality a také vzdělání, jehož prostřednictvím můžeme přispět k žádoucím změnám. Čerstvá síla je to, v co pevně věřím,“ prohlásila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Slovo pak předala předsedovi Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových profesoru Václavu Pavlíčkovi. „Včerejšího dne na Hlávkově zámku v Lužanech byla oceněna řada vynikajících studentů Cenou Josefa Hlávky a pět zakladatelských osobností české vědy obdrželo Medaili Josefa Hlávky za svůj celoživotní přínos vědě a vzdělanosti. Několika institucím byl předán nadační příspěvek k rozvoji jejich úsilí o vzdělávací činnost. Udržuje se tím tradice založená před sto dvaceti lety Josefem Hlávkou, v níž jeho Nadání pokračuje v současnosti a směřuje do budoucnosti, která je spojena s nadějí, že českou vzdělanost a vědu bude rozvíjet nastupující generace, jejíž příslušníci jsou v současné době oceňováni,” podotkl. O tom, kdo ze studentů a akademiků UK letos získal ocenění Nadace Nadání, jsme psali v samostatném článku.
K posluchačům promluvili také zástupci studentů – místopředseda Akademického senátu Fakulty sociálních věd UK Jan Křovák a členka Akademického senátu Fakulty humanitních studií UK Martina Pustková. „Žijeme v kognitivní válce, naše mysl musí stále čelit velkému náporu. Na to navazují ekonomické a energetické krize a neutuchající celospolečenské těžkosti jako homofobie, klimatická krize, xenofobie… Tíha problémů, které se vrší jeden na druhý, nás vyčerpává. Vždy, když se cítím vyčerpaná vlastním životem, připomínám si titul jedné knihy filozofa vědy Karla Poppera: Život je řešení problémů. Pomáhá mi to uvědomit si, že problémy jsou imanentní životu. Nelze se jich vyvarovat. To, co dělat lze, je přicházet na způsoby, jak potíže co nejlépe řešit,“ zamýšlela se Martina Pustková.
Ceny Arnošta z Pardubic
Během slavnostního večera rektorka Milena Králíčková vyznamenala Cenou Arnošta z Pardubic za vynikající pedagogickou činnost vedoucího Katedry sociální a klinické farmacie Farmaceutické fakulty UK docenta Josefa Malého. Ocenění získal především za to, že zakládá nové předměty v kontextu moderních trendů ve farmacii a v jejich jednotlivých odvětvích. Ve výuce využívá zkušenosti ze své klinické praxe a studentům představuje poznatky v souladu s medicínou založenou na důkazech.
Cenu Arnošta z Pardubic za přínos ke zvyšování kvality vzdělávací činnosti si převzal z rukou rektorky profesor Filip Čapek z Katedry Starého zákona Evangelické teologické fakulty UK. Profesor Čapek se dlouhodobě zapojuje do mezinárodních výzkumů na starověkých archeologických lokalitách na území dnešního Izraele. Na výzkumy do terénu s sebou každoročně bere také studenty UK. Loni navíc úspěšně spoluorganizoval celosemestrální mezinárodní on-line seminář International Seminar on Jerusalem in Archaeology and in the Old Testament, v němž studentům z UK a z univerzit v Tel Avivu, Heidelbergu, Tübingenu a Curychu přednášeli přední světoví specialisté věnující se biblické archeologii a tématům s ní souvisejícím. Další ročník semináře se koná i v tomto akademickém roce. „Cena patří nejenom mě, ale celé fakultě a naší katedře. Vnímám to jako ocenění mé práce, které se posledních dvanáct let skutečně intenzivně věnuji,“ řekl pro Forum profesor Čapek.
Slavnostní večer pak završil koncert Sboru a Orchestru Univerzity Karlovy, který si pro posluchače připravil Mši C dur Ludwiga van Beethovena.
Vzpomínky na listopad 1989 ve speciálu Forum
K jubilejnímu 30. výročí událostí roku 1989 připravila redakce magazínu Forum před dvěma lety speciální vydání - v češtině a angličtině, kde připomněla tehdejší dění formou vzpomínek důležitých aktérů. Obsahuje rozhovory například s bývalými studenty včetně Šimona Pánka, s profesorem Janem Sokolem, nebo tajemníkem prezidenta Václava Havla Vladimírem Hanzlem. Své postřehy přidali i bývalí rektoři Univerzity Karlovy. Obsah speciálního čísla je kompletně ke stažení a čtení v PDF archivu.
