„Univerzitu Karlovu považuji za jednu z nejlepších v širším regionu, snese srovnání i s těmi nejlepšími na světě,“ řekla v exkluzivním interview pro magazín Forum slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Rozhovor vznikl u příležitosti její diskuze se studenty UK, která se na univerzitě konala ve středu 16. listopadu. „Jsem přesvědčená, že je povinností nás političek a politiků přispívat k boji proti dezinformacím a ke kultivaci kritického myšlení v celé společnosti,“ řekla prezidentka Čaputová, jež uctila v Praze i události pohnutého listopadu 1989. A kdyby si mohla vybrat, jaké studijní obory by ji na Univerzitě Karlově lákaly ke studiu?
Prezidentku Slovenské republiky Zuzany Čaputovou (vlevo) přivítala na půdě Univerzity Karlovy přímo rektorka Milena Králíčková.
Slovenská prezidentka jezdí pravidelně u příležitosti výročí listopadových událostí do České republiky. Letos navíc přijala pozvání Politologického klubu, studentského spolku při Fakultě sociálních věd UK, a vedení Univerzity Karlovy, aby se setkala také se studenty a diskutovala s nimi o tématu nenávistné rétoriky i projevech netolerance v době dezinformací a sociálních sítí. Vzhledem k incidentu, který se den před plánovanou debatou odehrál v Polsku nedaleko hranic s Ukrajinou, kdy po dopadu rakety zahynuli dva lidé a nebylo zprvu jasné, kdo a proč raketu vystřelil, nebylo do poslední chvíle jisté, že bude moci prezidentka jakožto vrchní velitelka slovenských ozbrojených sil v době mimořádného mezinárodního napětí vycestovat.
„Velmi pečlivě jsem to během včerejšího dne sledovala a vyhodnocovala. Už prvotní informace však nasvědčovaly tomu, že nešlo u úmyslný útok na Polskou republiku. To je základní kritérium, protože takovýto incident, kdyby byl cíleně plánovaný z ruské strany, by mohl mít dalekosáhlé důsledky, jak všichni víme. Je důležité v takovéto situaci, kdy se informace postupně teprve dozvídáme, zvážit všechny možnosti a zvážit i svoje kompetence. Pro nás všechny je důležité zvládat také svoje emoce v takové chvíli. Zvlášť když nemáte mnoho informací a kdy nejde jen o vaše privátní emoce, ale máte zodpovědnost za to, co a jakým způsobem komunikujete. Bylo velmi potřebné zachovat si nadhled a jistou míru odstupu,“ popsala hned na úvod diskuze Zuzana Čaputová jeden z úkolů, s nimiž se jako představitelka státu musí potýkat.
„Slušnost není slabost“
V tomto duchu se pak nesla i celá téměř dvouhodinová diskuze se studenty, jimž velmi otevřeně odpovídala na dotazy, které se týkaly projevů nenávisti vůči menšinám v souvislosti s nedávnou bratislavskou dvojnásobnou vraždou cíleně mířenou proti tamní LGBT+ komunitě. Hovořili společně také o roli politiků i sociálních sítí v gradaci nenávistných projevů. Prezidentka v této souvislosti zdůraznila, že slušnost není slabostí, jak by se dnes mohlo někdy zdát, ale naopak velkou silou každého jednotlivce.
Celou diskuzí, kdy hodně otázek padalo od studentů UK ve slovenštině, se vinula pochopitelně také témata války na Ukrajině, všech krizí od klimatické, ekonomické až po energetickou. Vedle toho se studenti zajímali o to, co Slovensku přineslo přijetí eura anebo jak se Čaputová dívá na to, že velké množství slovenských vysokoškoláků odchází za studiem ze země pryč a už se nevrací, a jak tento trend zvrátit.
Hodně otázek padalo na takřka dvouhodinové debatě ve slovenštině. Studenty na půdě UK zajímala ekologie, krize a třeba i benefity přijetí eura.
Za to, že přijala pozvání na Univerzitu Karlovu, poděkovala slovenské prezidentce přímo rektorka UK Milena Králíčková. „Pro mě je velkou ctí uvítat zde dámu, která z mého pohledu umí zasypávat příkopy a umí stavět mosty. V našem dnešním komplikovaném světě je toto umění velmi důležité. Hlas zdravého rozumu, který u paní prezidentky velmi často slýcháme, je velmi potřebný. Pro UK jsou dezinformace, společnost a její vývoj či nenávistné projevy ve společnosti tématy, kterým se věnujeme výzkumně, a o to víc je mi ctí, že tady paní prezidentku máme,“ usmívala se Králíčková, která se stala první ženou-rektorkou UK.
Čaputová: Boj proti dezinformacím je naší povinností
Prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová při své návštěvě na univerzitě také poskytla exkluzivní rozhovor magazínu Forum. V něm připomněla, že pokud by mohla znovu studovat, vybrala by si vedle práva, které absolvovala na Komenského univerzitě v Bratislavě, také studium ekologie, což je téma jí osobně blízké. Věnovala se mu i ve své praxi před tím, než vstoupila do politiky.
Na svých prezidentských internetových stránkách publikujete sérii vzdělávacích videí Mysli s hlavou štátu o sociálních sítích a kritickém myšlení. Je tohle příklad toho, jak by podle vás měly vstupovat do veřejného prostoru univerzity?
Jsem přesvědčená, že je povinností nás političek a politiků přispívat k boji proti dezinformacím a ke kultivaci kritického myšlení v celé společnosti. Měli bychom to dělat především tím, jak a co říkáme, a také prostřednictvím projektů, jako je Mysli s hlavou štátu. V obou našich zemích existuje řada takových projektů, a to nejen na úrovni veřejných institucí, ale zejména v nevládním sektoru, občanské společnosti a také na univerzitách. Mnoho iniciativ často vyrůstá z akademického a studentského podhoubí. V networkingu a vytváření co nejlepších podmínek pro vznik iniciativ mají právě univerzity nezastupitelnou roli.
Jak vnímáte Univerzitu Karlovu a pokud byste se rozhodla znovu ke studiu na vysoké škole, jaký obor vyučovaný na UK by vás vedle práv, které jste vystudovala, zajímal a proč?
Univerzitu Karlovu považuji za jednu z nejlepších škol v širším regionu, snese srovnání i s těmi nejlepšími na světě. Kdybych měla studovat znovu, zvolila bych si opět právo, ale doplnila bych jej také studiem ekologie, protože se tímto tématem zabývám už dlouho a věnuji se mu i jako politička.
Ve svém inauguračním projevu jste říkala, že jste nepřišla vládnout, ale sloužit občanům Slovenska. Co bylo za dobu vaší služby to nejtěžší?
Nejtěžší na veřejné službě je neztratit časem schopnost zpětné vazby. Proto je nutné pracovat s lidmi, kteří s vámi dokáží i nesouhlasit, a nastavují vám tak zrcadlo reality a běžného života. Je také užitečné, obrazně řečeno, vystupovat ze svých „bublin“ a komunit, i když je to pro nejvyšší ústavní činitele nemožné, je ale třeba to udělat alespoň v myšlenkách. Samozřejmě je také těžké naučit se snášet útoky, a tím nemyslím klasickou více či méně konstruktivní kritiku, která je zcela legitimní a potřebná. Mám na mysli spíše ty, které jsou plné nenávisti a zloby. Člověk si na ně postupně zvykne, pokud se týkají jen jeho, ale pokud jsou namířené proti členům rodiny, je nesmírně obtížné se proti tomuto typu bolesti obrnit.
Během vašeho funkčního období přišla pandemie nemoci covid-19, začala Ruskem odstartovaná válka na Ukrajině, nastoupily energetická a hospodářská krize... Vedlo to k přehodnocení některých vašich programových priorit, s nimiž jste do funkce nastupovala?
Samozřejmě to vedlo k tomu, že se některými tématy, konkrétně v oblasti obrany, hybridní či energetické bezpečnosti, zabývám prakticky denně, zároveň se ale věnuji i svým prioritám, které ve světle aktuálních událostí získaly na důležitosti, jejich naléhavost se nijak nesnižuje. Příkladem je klimatická krize, které navzdory souběhu všech ostatních krizí, budeme muset čelit dlouhodobě. Přirozeně a lidsky však v současnosti nejintenzivněji vnímám válku Ruska proti našim ukrajinským sousedům a přátelům, a považuji za prioritu, abychom jako mezinárodní společenství i jako jednotlivé státy nepolevily v naší všestranné pomoci Ukrajině včetně té vojenské.
Zdá se, jako by dnes na Slovensku i v České republice lež a nenávist začaly vítězit nad pravdou a láskou. V jednom rozhovoru jste říkala, že jste o tom, jak pracovat s nenávistí, hovořila s papežem Františkem během jeho návštěvy Slovenska. Našla jste i díky jeho pomoci cestu k tomu, jak pravdě a lásce navrátit jejich ztracenou hodnotu?
Pravda a láska nikdy svou hodnotu neztratily. Stále jsou tu s námi a mají stejnou hodnotu jako dříve. V dnešním složitém světě je však často obtížné je ve spleti různých informací a emocí najít. Jediný způsob, jak můžeme nejen my jako lídryně a lídři, ale i my všichni jako občané pomoci ostatním, aby je znovu našli, je autenticky je žít. Musíme být trpěliví a aktivní. Být pozorní a nemlčet, i když se to v danou chvíli zdá bezpečnější nebo pohodlnější a nikdo nám za to netleská. To je způsob, jak pracovat s nenávistí, o čemž jsme s papežem Františkem také společně hovořili.
Nejvyšší hlava slovenského státu byla vytížena a pod drobnohledem médií, přesto odpověděla na otázky také univerzitnímu magazínu UK Forum.
V Evropském parlamentu jste řekla, že demokracii je třeba chránit, jinak jsme poslední generace, která ji zažije. Jak ji chránit? Jaké jsou v tomto směru hlavní úkoly pro občany a politiky současné Evropy?
Abychom mohli chránit svobodu a demokracii, musíme si uvědomit, že obě tyto hodnoty, po kterých jsme toužili a které jsme si zaslouženě vydobyli, nejsou konstantní a nejsou dány jednou provždy, ale jsou zranitelné vůči všem vnitřním i vnějším vlivům, a proto o ně musíme každodenně pečovat. Tato ostražitost a vědomí křehkosti a pomíjivosti svobody i demokracie jsou klíčem k její udržitelnosti. Praktickou cestou je samozřejmě posílení demokratických institucí, podpora plurality, inkluze a posilování ochrany lidských práv. Považuji to za hlavní úkol pro politiky na domácí i evropské úrovni, ale také pro všechny občany a občanky, kteří jsou pilíři každé zdravé a pluralitní liberální demokracie.
