Násilí plodí další násilí. Snaha o rozpojení tohoto kruhu a zastavení nárůstu agrese ve společnosti je hnacím motorem Pavla Houdka. Přivedlo ho to až ke studiu kriminologie na Právnické fakultě UK. Propojením mnoha oborů vytvořil inovativní projekt Moderní sebeobrana, který učí člověka předcházet agresi dřív, než vůbec dojde k fyzickému napadení. Společně s manželkou Jasmínou vede navíc prostřednictvím sociálních médií, kde mají přes sto tisíc sledujících, osvětu, jak se účinně bránit, a dodávají odvahu všem, kdo jsou násilí vystaveni. Za to už získali i vyznamenání Senátu.
Pavel Houdek byl šikanované dítě. Když mu bylo patnáct, začal toho mít plné zuby a rozhodl se najít způsoby, jak to zastavit. Vyzkoušel různé bojové sporty i techniky, postupně ale přišel na to, že tudy cesta nevede. „Pochopil jsem, že útočníci se podle pravidel, která slyšíte v tělocvičně, nechovají. Navíc každý styl sebeobrany nebo bojových umění se soustředil na rvačku samotnou. Jenže já jsem se nechtěl prát, a to nejen proto, že lidé, kteří se na mě zaměřovali, byli starší, větší a těžší, a s takovým člověkem se prát prostě nechcete. Všichni mě ale učili jen tu rvačku, tak co s tím?“ vzpomínal Pavel Houdek.
Postupně mu došlo, že se k tomu musí postavit jinak. Uvědomil si, že předcházet násilí a zločinu může jedině tak, když porozumí tomu, proč vzniká. Tato úvaha ho nakonec dovedla až ke studiu Právnické fakulty UK. „Na fakultu jsem se přihlásil, když mi bylo třicet. Nebylo to úplně snadné. Znamenalo to chodit do práce, budovat firmu a k tomu se učit. Jsem ale strašně rád, že jsem to udělal, protože to rozhodlo o tom, kde jsem dnes,“ podotkl Pavel Houdek, který v současnosti se svou ženou Jasmínou vede úspěšnou firmu, jejímž primárním cílem není zisk, ale zastavit násilí ve společnosti.
Během studia se vedle povinných předmětů, kterými musí studující práv projít, zapisoval i ty kriminologické. „To mě naučilo přemýšlet o násilí a zločinu úplně jinak. Zjistil jsem, že násilí nezačíná v momentu, kdy se mě někdo dotkne, ale dávno předtím. Nahlédl jsem díky tomu do mysli pachatelů, což je pro sebeobranu naprosto klíčové. Když se budete zajímat jen o tělesnou část sebeobrany, nebude to nikdy tolik účinné,“ zdůraznil.
A právě na základech zpevněných i kriminologickými studiemi pak postavil projekt Moderní sebeobrana. V jednom z prvních se seznámil se svou budoucí ženou Jasmínou, která spolu s ním dnes jejich firmu vede. Od skrovných začátků, kdy si vše organizovali a zařizovali sami, a stála za nimi i veškerá provozní práce, která se s podnikáním pojí, dnes zaměstnávají na čtyři desítky lidí a loni na podzim do jejich projektu vstoupil strategický investor Matěj Turek (mimo jiné majitel fotbalového klubu Dukla Praha).
Budování bezpečného prostředí
V nabídce mají kurzy určené dospělým ženám a mužům i dětem různého věku. Stále žádanější jsou také školení pro firmy, zvlášť v oborech, které působí v potenciálně konfliktním prostředí (sociální pracovníci nebo kontroloři v dopravě). Populární jsou ale i školení pro firmy, kde se vedení snaží budovat bezpečné prostředí pro své zaměstnance a zaměstnankyně.
Na kurzech se zájemci a zájemkyně učí obranu sebe i druhých a naučí se techniky, jak se situacím směřujícím k násilí úplně vyhnout. Seznámí se s mýty a stereotypy, které z člověka dělají „vhodnou“ oběť, a naučí si nastavovat osobní hranice, a to i v běžných situacích – v práci, v rodině nebo na ulici.
Stále žádanější jsou také školení zaměřená na online násilí. „Kurz je určený především veřejně činným ženám, které mu jsou více vystaveny – političkám, influencerkám nebo aktivistkám. Poptávaný je ale i mezi lidmi, kteří nejsou tolik ‚vidět‘. Online násilí je velký problém současnosti. Nejčastější rady, které oběti online násilí slyší, jsou: ‚vypni počítač, nečti to, mávni nad tím rukou.‘ To jsou ale všechno nesmysly. I když to terč číst nebude, na internetu to bude pořád a bude ho to stále negativně ovlivňovat. Online násilí má obrovský dopad především na ženy. Existují studie, které potvrzují, že je to jeden z největších faktorů, který ženy vytlačuje z veřejného prostoru. Vidíme to i v našem okolí – například toto byla jedna z věcí, která přiměla bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou nekandidovat pro druhé funkční období. Online násilí vůči novinářce Zuzaně Kovačič Hanzelové dokonce vyvrcholilo i fyzickým útokem,“ upozornil Pavel Houdek.
Science-based byznys
Náplň všech kurzů Pavel Houdek jako firemní „lead researcher“ stále aktualizuje podle posledních kriminologických poznatků. To je také důvod, proč se jeho firma může posouvat dál a růst. Odmítá přitom tvrzení některých byznysmenů, kteří zpochybňují důležitost vysokoškolského vzdělávání. „Jsem si jistý, že bez vysoké školy bych nebyl tam, kde jsem. Naučil jsem se díky ní pracovat s informacemi, uvažovat o světě a vypěstoval jsem si tam úctu k moudrosti. Lidé se ptají, proč se na právech učíme historii nebo římské právo, když to pak v praxi nevyužijeme, neuvědomují si ale, že pro porozumění souvislostem je to naprosto klíčové. Science-based byznys má obrovský potenciál. Pokud se nenaučíte číst studie a sledovat odborné poznatky, nemůžete porozumět jakémukoliv komplexnímu problému a růst. V lepším případě si přečtete perex studie, kterému neporozumíte, protože nechápete metodologii nebo statistiku, studii dezinterpretuje, a to je nebezpečné. To je velký argument pro to, aby se lidé studiu věnovali,“ podotkl.
Pavel a Jasmína Houdkovi, kteří svoje podnikání založili na společenské odpovědnosti, začali v posledních letech se svou firmou expandovat i do zahraničí. První kurzy vedou na Slovensku a dnes, po vstupu strategického investora, se rozhlížejí i jinde po světě. „Víme, že to, co děláme, je ve světovém měřítku unikátní. Zkoumali jsme to v anglicky i španělsky mluvících zemích a vidíme v tom potenciál. Chceme, aby se naše kurzy dostaly ke všem lidem. Už pilotujeme i některé mimoevropské lokality, například Egypt, což je úplně jiné kulturní prostředí, a tedy velká výzva,“ podotkl.
Pavel i Jasmína velmi aktivně veřejně vystupují proti násilí a snaží se nejen prostřednictvím sociálních médií, kde mají přes sto tisíc sledujících, různými způsoby vysvětlovat, jak předcházet násilí a jak podporovat oběti. Na všechny také apelují, aby nezůstávali jen pasivními přihlížejícími. Přitom sami velmi otevřeně sdílí své negativní životní zkušenosti, které poznamenaly jejich dospívaní, během kterého se stali obětí šikany (Pavel) a znásilnění blízkou osobou (Jasmína).
„Tím, že jsme vidět v médiích a na sociálních sítích, tak i my přitahujeme pozornost různých hejtrů. I s tím se musíme učit pracovat. Naproti tomu nám ale píšou i lidé, kterým jsme pomohli. Nedávno nám například napsala paní, kterou v Praze v parku, kde se procházela s kočárkem, začal obtěžovat nějaký člověk. Díky tomu, že použila to, co se u nás naučila, z toho vyšla bez zranění ona i její dítě. Posléze se ukázalo, že ten člověk byl uprchlý pacient z Bohnic s historií sexuálního násilí. Takové příběhy jsou pro nás obrovským povzbuzením a potvrzením toho, že to, co děláme, má smysl,“ zdůraznil Pavel Houdek. Jejich práci ocenil také předseda Senátu Miloš Vystrčil, když jim v roce 2024 udělil stříbrnou medaili předsedy Senátu za „za posilování sebevědomí druhých“.
|
Genderově podmíněné násilí
Data vycházejí z dokumentu EU Gender-based Violence Survey – Evidence for Policy and Practice publikovaného letos v březnu. Publikace shrnuje výsledky průzkumu mezi více než sto tisíci ženami žijícími v EU, který v uplynulých letech vedly Eurostat, Agentura EU pro základní práva (FRA) a Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE). |
Nastavování hranic
Vedle kurzů a péče o sociální sítě také Pavel s Jasmínou píšou i knihy, které se tématu jejich pojetí sebeobrany věnují. První z nich s názvem Moderní sebeobrana vyšla také ve slovenském překladu, kdy ji zcela záměrně pokřtili v bratislavském klubu Tepláreň. Vyjádřit tak chtěli úctu obětem homofobního útoku z října 2022, kdy tam zemřeli dva lidé a jeden člověk byl zraněn.
Druhá kniha To byl jen vtip…, kterou vydali loni, se věnuje tomu, jak se bránit slovním útokům a manipulaci, ať už v osobním životě, nebo třeba v práci na poradách nebo mezi kolegy a známými.
„Druhá naše kniha je o slovní sebeobraně v každodenních situacích – když má kolega divné poznámky, šéf mě shazuje před lidmi nebo když doma dělám všechno a partner nic – tam to všechno začíná. Koncept slovní sebeobrany na poli klasické sebeobrany nikdo nechápe, protože tam jde přece o to, kdo má nejlepší chvat. Ale uvědomění hranic probíhá právě v těchto interakcích. To, co si necháte líbit, ovlivňuje, jak o sobě přemýšlíte,“ podotkl Pavel Houdek.
I tuto knihu vydali ve slovenštině a za kmotru pro ni získali velké jméno – někdejší slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. „Byli jsme nadšení, když naši knihu podpořila. Ona sama je terčem slovního a online násilí, což je věc, kterou chceme zastavit, protože nechceme, aby ženy mizely z veřejného prostoru. Když tohle řekneme na sítích, objeví se tisíc komentářů, z toho sedm set od mužů, kteří píší: ‚Ale nám se to děje taky!‘ Ano, my to víme, ale porce toho, co dopadá na muže, a toho, co na ženy, je jiná. Na ženy míří specifické útoky na vzhled, sexualitu, výhrůžky znásilněním a útoky na děti. Ve společnosti, kde každá desátá žena zažila znásilnění a každá třetí sexuální obtěžování, to má mnohem závažnější dopady, než když někdo slovně napadne muže, proto je třeba s tím něco dělat!“
| Mgr. Pavel Houdek |
| Absolvent Právnické fakulty UK, kde se zaměřoval především na trestní právo a kriminologii. Už během studií začal budovat projekt Moderní sebeobrana, který i zapojením nejnovějších poznatků kriminologie učí člověka hájit si vlastní hranice, a to slovně i fyzicky. Dnes spolu s manželkou Jasmínou patří mezi úspěšné podnikatele, zaměstnávají na čtyři desítky lidí a se svým projektem expandují i do zahraničí. Tématům potírání slovního i fyzického násilí, zvyšování vlastního sebevědomí a nastavování hranic se věnují i jako influenceři. Na sociálních sítích mají přes sto tisíc sledujících. |
