Věděli jste, že v komplexu Karolina můžete klidně i přespat? Univerzita Karlova totiž nabízí zájemcům nejen možnost kvalitně se vzdělávat, ale také se v jejích objektech můžete ubytovat. To vůbec nejreprezentativnější ubytovací zařízení UK se nachází v historické budově takzvaného Opitzova domu, doslova jen pár kroků od Staroměstského náměstí anebo od pražského Můstku, Příkopů.
Takto dnes vypadá vstup do Opitzova domu přímo z takzvané Královské cesty v Celetné ulici směrem k pražskému Staroměstkému náměstí.
Nejstarší zmínka o domu v pražské Celetné ulici č.p. 559/I pochází z roku 1363, kdy neexistovala ještě dvorní zástavba. Zadní část domu ke Karolinu byla zřejmě postavena až v první polovině 16. století, kdy se dům stal majetkem rodiny Bubnů, kteří zde provedli pozdně renesanční zásah a celkovou přestavbu. Také klenby v přízemí hlavní budovy a dvorního křídla pocházejí z této, nebo z následující raně barokní výstavby – pravděpodobně po roce 1644, kdy byli Bubnové povýšeni na hrabata.
S unikátními malovanými stropy
Průčelní fasáda odpovídá poslednímu dvacetiletí 17. století s částečnými korekcemi z prvního desetiletí 18. století. Z doby před rokem 1700 také pochází hlavní schodiště, klenby zadního domu i malované stropy ve druhém poschodí. Dobové záznamy z roku 1723 popisují, že zde byly troje velké stáje. Teprve roku 1760 se dům dostal do měšťanského majetku, a během přestavby vznikly rokokové detaily (1777-1793). V letech 1822 až 1823 bylo podle plánu Františka Hegera přistavěno druhé patro dvorního křídla.
V devadesátých letech 19. století se začalo uvažovat o přestavbě Karolina a rozšíření jeho areálu do Celetné ulice, kde se měla mezera mezi předními trakty Stockhausu (560/I) a Buquoyského domu (562/I) zaplnit koupí domu č.p. 561/1 a připojit i dům č.p. 559/I pojmenovaný Opitzův po dalším majiteli. Roku 1901 tato myšlenka ustoupila do pozadí, neboť se uvažovalo o novostavbě budovy pro rektorát a právnickou fakultu.
Idea se vynořila opět v roce 1934, kdy bylo zákonem ustanoveno, že se Karolinum přiznává Univerzitě Karlově do výlučného vlastnictví. Současně se rozhodlo o restauraci historické budovy, aby mohla být skončena do roku 1948 (k oslavám 600 let založení Karlova vysokého učení).
Změny, jež nastaly po komunistickém převratu v právních úpravách domovního vlastnictví, pak umožnily univerzitě získat dalších sedm objektů včetně Opitzova domu. Univerzitě Karlově tak dům patří od roku 1957, kdy prošel velkou rekonstrukcí podle plánů Jaroslava Fragnera, jehož úprava ale zničila historickou podobu dvorních křídel a dotkla se i interiérů hlavní budovy.
V historickém prostředí Prahy za zajímavé ceny
Zachovány zůstaly gotické sklepy přístupné barokním schodištěm palácového charakteru z počátku 18. století opatřené zábradlím s kamennými balustrami. Ve druhém poschodí se nad hlavním schodištěm i v některých pokojích zachovaly raně barokní malované záklopové stropy a rovněž několik rokokových dveří.
Výměna nosného zdiva Opitzova domu v Celetné ulici (vlevo) a pohled z druhé strany z Karolina během rekonstrukcí v letech 1964 a 1965.
(Foto: Archiv UK, fotografická sbírka z daru stavitele Jana Lopaty)
V posledních letech funguje Opitzův dům jakožto univerzitní hotel, poslední rekonstrukce podle projektu architekta Tomáše Šantavého skončila v roce 2001. „Hotel má patnáct pokojů s celkovou kapacitou 27 lůžek, k dispozici jsou apartmá, z nichž jedno je plně bezbariérové, a dvoulůžkové a jednolůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením, televizí či ledničkou. Samozřejmostí je wi-fi připojení zdarma a snídaně v univerzitní kavárně,“ představuje hotel Věra Barnová, vedoucí Organizačního oddělení Rektorátu UK.
Provoz samotného hotelu řídí Jana Jasanová, jež má pracovní zkušenosti i z velkých hotelových provozů typu Marriott anebo Corinthia. K ruce má nyní ovšem toliko dvě pracovnice na úklid; recepčního v moderně zařízeném objektu není potřeba. Hosté se zde totiž ubytovávají přes samoobslužnou recepci (check-in kiosek) fungující 24 hodin denně. Detaily o cenách a vybavení pokojů Opitzova domu najdete zde.
