Články dle značky: popularizace

„Vždycky jsem se snažila studentům problém co nejvíce přiblížit. Ovšem po probuzení prvotního nadšení je potřeba nabyté znalosti zúročit. Být úspěšný v matematice znamená dobře ovládat její řemeslo,“ říká Tereza Martínková Bártlová z MFF UK, rekreační matematička a garantka projektu Didaktikon.

Částicová Praha je pětidenní pobyt pro středoškoláky, který v září organizuje Matfyz spolu s dalšími vědeckými pracovišti. „Kromě naučné roviny má akce i velký společenský význam. Studenti se seznámí s vrstevníky s podobnými zájmy i se samotnými vědci,“ říká jeden z organizátorů, Vojtěch Pleskot.

Profesorka Eva Topinková je významná česká vědkyně v oboru gerontologie a geriatrie. Přednostka Geriatrické kliniky obdržela v prosinci loňského roku Cenu Františka Běhounka, kterou uděluje ministerstvo školství za propagaci a popularizaci vědy.

Propojování, vysvětlování, naslouchání a důraz na lidi a příběhy, to jsou ta klíčová sdělení, která opakovaně zaznívala na konferenci Science Communication: UK Experience, kde své zkušenosti s efektivní komunikací vědy sdíleli britští odborníci a odbornice.

Pod záštitou CPPT UK proběhla online debata na téma Vědci ve světě médií. Diskuze se účastnili novináři Petr Koubský z Deníku N a Filip Rambousek z Českého rozhlasu a také zástupci vědeckého světa Ruth Tachezy a Václav Štětka.

Univerzita Karlova zná od pondělí krále a královnu Science Slamu pro rok 2021. Nejvíce hlasů od diváků obdržel student FF UK Jakub Mazanec a odborná porota pak vyzdvihla věcný vtipný projev Lucie Urbanové z 1. LF UK.

Až do 27. října se mladí vědci a vědkyně mohou přihlásit do čtvrtého ročníku popularizační soutěže Science Slam. „Zlepšil jsem si prezentační i komunikační dovednosti, ale pomohlo mi to i ve v‎ýzkumu. A hlavně je to radost a zábava,“ říká o účasti loňský vítěz Matouš Veselský z FHS UK.

Páteční noc 24. září patřila vědě, konala se Noc vědců s ústředním tématem Čas. Do hybridního ročníku se zapojilo 42 měst a přes šedesát institucí. Jen v Praze a okolí si bohatý program připravilo 28 institucí, mezi nimiž nechyběla Univerzita Karlova.

Začalo to nabídkou kurzu historie pro Tomia Okamuru. Michal Stehlík pak do popularizace dějin vlétnul naplno. Má za sebou první sérii Stehlíkova kurzu moderních dějin a 25 dílů podcastu Přepište dějiny. „Velmi vnímám potřebu vystoupit z našeho úzce odborného kruhu,“ říká profesor FF UK.

Okna vesmíru dokořán, Meteor či Klub skeptiků Sisyfos – některé z počinů, jimiž astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar ovlivnil několik generací. Jak se popularizace změnila, a překvapí ho po tolika letech ještě něco? Zeptali jsme se u příležitosti jeho nedávných pětaosmdesátin.

Zní to jako science fiction. Satelit TESS, který od roku 2018 provozuje americká NASA, už přišel s řadou překvapení. A nyní má další objev. Astronomové, mezi nimiž je i Petr Zasche z MFF UK, publikovali práci, jež odhaluje unikátní šestihvězdný systém.

„Myslím, že zvolený design dobře ladí s celkovým pojetím a představou všech zapojených institucí,“ říká Martin Vlach, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK. Dá-li Bůh štěstí, jak se v pivovarech říká, bude pivo v prodeji od března 2021.

Sdílejte článek: