„K obávaným kmenům patřili Asmatové z dnešní indonéské části Nové Guineje. Nelze vyloučit, že zabili a snědli Michaela Rockefellera,“ líčí kulturní antropolog Martin Soukup z Fakulty sociálních věd UK, jenž vydal knižní monografii o lovu lebek a kanibalismu.

Univerzita Karlova zařadila k nabídce vegetariánského jídla také pokrm veganský a počet vydaných bezmasých jídel vzrostl. „Daří se nám naslouchat potřebám studujících a zaměstnanců, a motivovat je k udržitelnému chování na každodenní bázi,“ říká manažerka udržitelnosti UK Nikola Rusová.

Uplynulo sto let od úmrtí spisovatele Franze Kafky. Co si v jeho díle může najít současný čtenář? A najdou se v souvislosti s jeho prací stále  nezodpovězené otázky? I o tom hovořil profesor Marek Nekula, který se Kafkovým dílem zabývá od počátku 90. let.

Ombudsmanka Iveta Čermáková: Pomáhání pomáhá

Foto: Marcela Uhlíková, Hynek Glos, archív Ivety Čermákové, Shutterstock
úterý, 28. květen 2024 11:16

„Na pracovišti strávíme podstatnou část života, dobré vztahy s kolegy jsou proto nesmírně důležité,“ říká Iveta Čermáková, „češtinářka“ z Ústavu jazyků a lékařské terminologie 3. LF UK a kontaktní osoba pro ombudsmanku Univerzity Karlovy z Trojky.

Od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy uběhlo pět měsíců a největší česká univerzita přijala řadu opatření. Nejen s těmi přijatými, ale i budoucími, nás seznámili šéf Ústředního krizového štábu UK Otomar Sláma a bezpečnostní expert Zdeněk Kalvach.

O původ potravin se lidé dle Dany Kapitulčinové zajímají více než dříve. „V širším kontextu si uvědomují naše dopady na životní prostředí, ať už jde o klimatickou změnu či ztrátu biodiverzity,“ říká expertka na udržitelné stravování a přenášení poznatků do praxe a vzdělávání z Centra pro otázky životního prostředí UK (COŽP).

V roce 1990 se stal prvním českým ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan ovšem stál též u zrodu Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV, reprezentoval naši zemi v OSN a v roce 1992 zakládal Centrum pro otázky životního prostředí UK.

„Evropská unie se tehdy cítila ekonomicky v dobré kondici a zároveň neviděla v rozšíření geopolitické nebezpečí.“ Tak popisuje základní okolnosti velkého rozšíření EU, ke kterému došlo 1. května 2004, profesor Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK.

FSV UK má celistvější domov. Některé její součásti sice sídlí v pražských Jinonicích již od roku 2001, ale k rekonstruovaným prostorám nyní přibyla i zcela nová hlavní budova. Otevřela ji rektorka UK Milena Králíčková s děkanem Tomášem Karáskem.

Práce se studenty dává ombudsmance Švíglerové smysl

Foto: Tomáš Ťupa, archiv Jitky Švíglerové, Hynek Glos, Shutterstock
úterý, 23. duben 2024 08:01

Dokonalá znalost prostředí jsou pro Jitku Švíglerovou, od října 2023 ombudsmanku Lékařské fakulty v Plzni UK, výhodou. Medikům ovšem poskytuje psychickou pomoc již od časů covidových. Moc ji těší, že stíhá i činnost pedagogickou.

„Je jen jedna Země, a tu máme od svých dětí půjčenou, musíme jim ji zase vrátit.“ Tak parafrázuje slavný Saint-Exupéryho citát zakladatel oboru sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií UK Ivan Rynda.

Letošní Noc s Andersenem v knihovně Pedagogické fakulty UK probíhala v duchu literární hry na motivy knížky Ptačí sněm od Petra Síse. Za tímto konceptem stojí tři studentky, které program pojaly jako velkou čtenářskou lekci, v níž využily třífázový model učení.

Environmentální žal nebo ekologická úzkost je termín, který se dnes často skloňuje v souvislosti se zhoršujícím se stavem klimatu. Jak pracovat s úzkostmi vyvolanými ať už obavami o budoucnost planety nebo záplavou dalších negativních zpráv?

„Nestačí jen umět si spočítat celkové náklady dluhu. Znalostem by měl předcházet životní postoj, kdy se člověk dokáže zastavit a říct si: ´Stojí mi to za to? Nebude lepší tuto svou aktuální potřebu odložit a dopřát si ji, až si na ni ušetřím?´“ shodují se autoři vzdělávacího projektu Rozvoj finanční gramotnosti.

Kampus Hybernská se minulý týden, u příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele Franze Kafky, proměnil v Kafkus. Didaktikon zorganizoval hlavně pro žáky středních a základních škol přednášky, workshopy nebo pop-artovou výstavu, jejichž pojítkem byl právě nejslavnější pražský německy píšící spisovatel.