„Během pandemie jsme přešli na distanční výuku, protože nebylo zbytí. Nezahazujme ty nabyté zkušenosti, i když byly nepříjemné, a rozvíjejme je dál. Bez znalosti IT a ochoty pedagogů to ale nepůjde. Proto rozvíjejme, intenzivně a dlouhodobě, jejich didaktické i technické kompetence.“ Takové jsou závěry mezinárodní konference o zkušenostech s online výukou, která 5. října proběhla na Univerzitě Karlově.
Na konferenci ve Vlasteneckém sále Karolina si vyměňovali svoje know-how s distanční výukou zahraničtí i domácí akademici s pedagogy a studenty českých základních a středních škol.
„Jen pár dnů od vyhlášení prvního nouzové stavu v březnu 2020 vytvořila Ústřední knihovna UK nástroje pro distanční výuku a krátce poté vznikla též metodická podpora, především pro distanční zkoušení,“ připomněla v úvodu konference rektorka Milena Králíčková první kroky, které odstartovaly boom distančního vzdělávání na Univerzitě Karlově. Vývoj nicméně pokračuje i do dnešních dnů a online nástroje už podle ní zůstanou nedílnou součástí života na vysoké škole. „Vedení univerzity podporuje rozvoj pedagogických a didaktických dovedností akademiků, pravidelně provádí dotazníková šetření a vytváří metodické materiály dle cílových skupin,“ uvedla Milena Králíčková. Představila také „Desatero akademického pracovníka“, jež realizoval tým odborníků na vzdělávání z UK (jak konkrétně rozvíjet didaktické dovednosti vysokoškolských pedagogů popisoval v nedávném rozhovoru organizátor konference David Hurný - pozn. red.).
UK pokračuje v rozvoji virtuální mobility, především v rámci Evropské univerzitní aliance 4EU+. „Již v době pandemie proběhl sběr kurzů vhodných pro online prostředí a následně byl jejich seznam zpřístupněn našim aliančním partnerům. Zájem byl obrovský, reakce předčila očekávání. Seminářů se zúčastnily již stovky studentů, a to navzdory tomu, že již byli unaveni virtuální výukou a realizace byla zpočátku velice administrativně náročná,“ ocenila rektorka, podle níž je právě toto směr, kterým se musí vysokoškolské vzdělávání ubírat a jeden z mála benefitů, který pandemie přinesla.
„Posunula naše uvažování dál, obohatila nás kulturně a napomohla posílit vzájemnou důvěru mezi akademiky a studenty na mezinárodní úrovni,“ shrnula Milena Králíčková s tím, že si je ale vedení univerzity vědomé rizik, které sebou nastolené změny přináší, a sice komunikace, kterou je nutno posílit dovnitř instituce, a duševní zdraví, o něž je třeba cíleně pečovat u všech členů instituce.
„Věnujeme zvýšenou pozornost pedagogickým dovednostem, evidence-based education a obecně kvalitě vzdělávací činnosti," uvedla rektorka UK Milena Králíčková.
„Zděšení, věšení (materiálů na web či bránu školy), řešení a těšení (až to skončí),“ shrnul svůj pohled na výuku v období pandemie ředitel Základní a mateřské školy Bolešiny z okresu Klatovy Michael Buriánek. „Nejprve nebylo nic, pak málo, a nakonec toho vydávalo ministerstvo školství tolik, že se v tom nikdo nedokázal zorientovat,“ postěžoval si na chaos v distribuci informací. Nejvíce ho zaskočila neefektivita vzdělávacího procesu, vysoká časová náročnost pro všechny zúčastněné, bojkotování výuky, vypínání mikrofonů s výmluvou na selhání techniky a urážky pedagogů nejen od studentů ale i rodičů. „V médiích běžely informace o tom, že distanční výuku sabotují především nižší sociální skupiny. Já mám zkušenost opačnou. Často právě lidé z vyšších příjmových skupin měli mnohem větší výhrady až despekt k práci učitelů a argumentovali, že přece vzdělání platí ze svých daní, tak proč by se měli s dětmi učit a pomáhat,“ otevřeně přiznal Michael Buriánek.
Zvádneme to znovu
Co ho naopak mile překvapilo, byla všeobecná kreativita pedagogického sboru, pestrost řešení, která jeho kolegové nabízeli, a především skokové zlepšení jejich digitálních kompetencí. „A pak samozřejmě to, jak se žáci najednou těšili do školy,“ ocenil Buriánek.
Jeho poučení z krizového vývoje? „Štěstí přeje připraveným. Všichni to (nějak) zvládli. S IT se učí jinak a už se bez něj neobjedeme. Věřím, že se stane součástí běžné výuky, ale jen za předpokladu, že bude fungovat trojúhelník škola-žák-IT,“ upozornil ředitel. Stále ale nemá jasno v řadě otázek. Například jak motivovat žáky k výuce. Školy už mají potřebné vybavení, ale co jejich uživatelé – obstáli by v dalším zátěžovém testu? Kolik energie věnovat těm méně úspěšným, kterým distanční výuka naprosto nevyhovuje – kde pak najít prostor pro individuální práci s nimi?
„Přesvědčili jsme se, že kromě základních digitálních kompetencí potřebujeme i selský rozum. Nepodceňujme matematiku a logické myšlení,“ nabádal ředitel ZŠ a MŠ Bolešiny Michael Buriánek.
Ponechme záznamy přednášek
Téma konference se přesunulo od základního školství o stupeň výš. Bývalý gymnazista a nyní student Vysoké školy ekonomické Matěj Krček popsal, jak nastartoval osvětu v oblasti online modulů mezi spolužáky. „Oslovil jsem Google s prosbou, zda bych nemohl natočit videa s návody, jak se pohybovat v prostředí Google Classroom. Nakonec je vidělo přes osmdesát tisíc lidí,“ pochvaloval si Matěj Krček. On osobně se za covidu nejvíc naučil pracovat s časem. „Time management se hodí všem a pořád. Abychom se posouvali dál i v těch technických oblastech, musí panovat otevřenost na obou stranách, jak mezi příjemci zpráv, tak u tvůrců výuky. Učitelé si musí pravidelně ověřovat situaci na druhé straně monitorů. Ptát se studentů, co jim vyhovuje, co jim vadí, kde je možné přidat a v jakých oblastech se naopak cítí přetěžovaní,“ míní Krček.
Doktorandka z 3. lékařské fakulty UK Kateřina Grygarová zaměřila pozornost posluchačů na vysoké školství. Pokusila se určit hranici, v jakých oblastech se mohou medici vzdělávat na dálku a kde je nezbytná jejich fyzická přítomnost. „Z šetření mezi studenty víme, že by byli i nadále rádi za možnost záznamů přednášek, které si mohou pouštět opakovaně, pozastavovat či měnit rychlost obsahu. Zvýšilo by to jejich efektivitu učení. Na druhou stranu je pro naprostou většinu mediků zásadní prezenční forma praktické výuky, například kurzů první pomoci, kterou nelze nijak nahradit,“ upozornila Kateřina Grygarová.
Její kolegyně z Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, doktorandka Eliška Voříšková, ocenila práci vyučujících z katedry farmaceutické technologie, kteří během pár dnů od vyhlášení prvního nouzového stavu dokázali převést celé praktikum do virtuální podoby a vytvořit pro studenty soubor názorných videí, kdy jeden z pedagogů vykonával úkoly a druhý ho při nich natáčel. I ona za farmacii oceňuje přenesení interaktivních materiálů a záznamy přednášek do prezenční formy studia. Do budoucna vidí velkou perspektivu v mobilních aplikacích a využití již existujících platforem online výuky. Vyžaduje to, jako všude, ochotu akademiků. „Kurzy o možnostech zapojení IT do výuky budou potřeba neustále. Nové akreditace studijních programů by už v sobě měly mít zahrnuty prvky hybridní výuky,“ míní Eliška Voříšková.
Doma poslech, ve škole diskuze
O své postřehy s distanční výukou se na konferenci v Karolinu podělili i akademici z Fakulty elektrotechnologické (FEL) ČVUT v Praze. Profesor Michael Šebek popsal princip takzvané převrácené výuky za využití právě záznamů přednášek, které si studenti naposlouchají doma a ve škole se pak už místo frontálního výkladu pedagoga diskutuje o problémech a detailech. „Pracujeme na stále lepším propojení kontaktní, kombinované i distanční výuky a k tomu budujeme jakousi banku nástrojů vhodných i pro domácí práce studentů, kdy například nemusí experimenty jen sledovat na dálku přes monitor, ale sami je realizují. Přístroje, které k tomu využíváme, musí být přenosné, malé, nenáročné na infrastrukturu a licence, dostupné a pochopitelné,“ shrnul Michael Šebek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.
Zazněly i příspěvky akademiků ze zahraničních univerzit. Profesorka fyziky Sabine Bottin-Rousseau představila modely distanční výuky, jež používají na pařížské Sorbonně. I zde pracují v Moodle. „Základní principy, které univerzita při online výuce dodržuje, jsou: dobrovolnost, souhlas, informovanost, trénink a komunikace,“ uvedla profesorka s tím, že klíčová je pro ně aktivita studentů, kterou proškolení pedagogové cíleně podporují. Jedině na základě těchto předpokladů pak mohou studenti samostatně efektivně pracovat na dálku.
I na Sorbonně se učí v Moodle. Principy efektivního a etického pohybu v online prostředí popsala profesorka fyziky Sabine Bottin-Rousseau.
Univerzita jako virtuální město
Profesorka Klára Jelínková, viceprezidentka Harvardovy univerzity, hovořila o digitálním kampusu, který Harvard spustil za covidu (do té doby měl s online výukou zkušenost každý třetí student). Jedná se o takové virtuální město, jehož součástí jsou online třídy i posluchárny, virtuální kancelářské hodiny, místnosti zvlášť určené pro individuální schůzky i společné porady. „Když pracujete z domova, stávají se tyto digitální nástroje živými virtuálními komunitami, které všichni na dálku udržujeme v provozu. Je to nový svět, který jsme si sami postavili,“ shrnula Kára Jelínková.
Jako další přednášející vystoupil profesor José Aznart (obr. vlevo dole) z UNED (Národní distanční univerzita) z Madridu, kde dálkové studium probíhá již více než padesát let. On sám se zabývá umělou inteligencí a ve svém příspěvku detailně popsal způsob zabezpečení dat celé univerzitní komunity v online režimu.
Profesorka Stefania Bocconi (obr. vpravo dole) z italského Institutu vzdělávacích technologií představila nástroj SELFIE, jehož prostřednictvím provádí uživatelé virtuálního univerzitního prostředí vlastní sebereflexi pokroků ve vzdělání.
Závěr konference pak patřil odborníkům z oblasti IT, kteří hovořili o nutnosti začlenit flexibilní formy vzdělávání do klasické prezenční výuky a jaká je oproti tomu současná realita. Dalšími tématy bylo duševní zdraví dospívajících, jak na základě analýzy dat identifikovat ohrožené skupiny studentů a obecně shrnutí dopadů distanční výuky během covidové pandemie na žáky a učitele základních škol v České republice.
Konferenci spolupořádaly Univerzita Karlova, společně s Centrem pro studium vysokého školství, Studentskou komorou Rady Vysokých Škol a především s Hlávkovou nadací (Nadáním Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových), které s myšlenkou této konference přišlo a uvedené instituce k organizování konference přizvalo.
