Jestli je někdo odborníkem na svém místě, který pro svou alma mater žije a dýchá, je to Peter Žilavý z katedry didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vedle toho, že zde učí, zodpovídá i za rozvoj a provoz audiovizuální techniky v budovách fakulty v Troji a na Karlově. „Díky tomuto člověku dosáhlo vybavení auditoria v budově IMPAKT světové úrovně,“ rozhlíží se po největší posluchárně nového pavilonu v Troji profesor Jiří Podolský, pro jehož seminář Filozofické problémy fyziky zajišťuje Žilavý technickou podporu.
Podolského slova mimoděk potvrzuje Žilavého kolegyně z Karlova, která si k němu v půl osmé večer přišla pro jakousi součástku a při loučení se se smíchem ptá: „Petře, a kde dnes budeš spát?“ O tři hodiny později se už trojský areál Matfyzu topí ve tmě, ale Žilavý stále neúnavně vypráví a ukazuje další posluchárny, které by si zasloužily, což už také plánuje, doplnit audiovizuální vybavení, aby i zde mohlo probíhat streamování přednášek.
„Mým štěstím i smůlou zároveň je, že mě věci, které dělám, baví,“ vysvětluje rodák z Košic, jehož slovenský původ byste z řeči odhalili jen těžko. „Za ta léta, co žiji a pracuji v Čechách, už jsem se vymluvil. Míchání jazyků by nebylo s mou výukou kompatibilní, a tak jsem se naučil přepínat – buď mluvím jen slovensky nebo česky,“ říká pedagog, jenž na MFF UK vyučuje například předměty Praktický úvod do elektroniky či Kurz praktické elektroniky.
S technickými záležitostmi začal na fakultě pomáhat už před dvaceti lety. „Tehdy katedra didaktiky fyziky organizovala dnes už tradiční Veletrh nápadů učitelů fyziky. S pomocí malé ruční kamery jsem zprostředkovával fyzikální experimenty pro co nejvíce diváků – tedy návštěvníků konference,“ vzpomíná Peter Žilavý. Během následujících čtyř let probíhalo „velké stěhování národů“ a jeho katedra se spolu s dalšími přesunula z Karlova do Troje. „Při reorganizaci jsme dostali na starost dvě zdejší posluchárny T1 a T2. Tehdejší šéf katedry říkal: ,Hele, Petře, ty jsi tu přes ty drátky, vzal by sis to tady pod palec?´“ směje se. A „u drátků“ zůstal dodnes.
Spojka mezi ajťáky a pedagogy
Logicky stál také u zrodu audiovizuálního zajištění nově otevřené budovy IMPAKT. „Sedával jsem při kontrolních dnech v buňkách na stavbě, trápil jsem realizační firmu, že nemáme díru v podlaze pro vedení kabelů… Dodnes jsem taková spojka mezi vedením fakulty, přednášejícími a techniky, kteří nám přístroje dodávají, instalují a neustále programově vylepšují,“ říká v místnosti plné kabelů a počítačů, odkud vidí do sálu auditoria a dohlíží na průběh online přenosu, který zde za okamžik začne.
V největším sálu IMPAKTu svítí tři velké projektory a na katedře blikají počítače. Přednášející profesor Jiří Podolský si upravuje mikrofon, jeho kolega profesor Pavel Krtouš kontroluje na notebooku diskuzní chat a třetí člen realizačního týmu startuje kameru pro pořízení videozáznamu. Jinak zeje místnost prázdnotou. „Online je však připojeno přes šedesát lidí,“ ukazuje Žilavý na svém notebooku ve „velíně“ aktuální statistiku Cesnetu (tedy sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR, které pro ně mimo jiné zajišťuje informační a komunikační zázemí, pozn. red.).
Mezi diváky jsou jak studenti, kteří mají seminář zapsaný, tak lidé mimo Matfyz, jež téma zajímá. Ze záznamu bude přednáška k dispozici na webu za pár dní, až kameraman video sestříhá a lehce upraví. Během čtrnácti dnů od zveřejnění na YouTube zhlédne tyto přednášky v průměru deset až dvacet tisíc lidí. Peter Žilavý ve své počítačové centrále na monitorech kontroluje, co se děje v sále a co na obrazovkách diváků „venku“, k nimž stream proudí se čtyřicetivteřinovým zpožděním.
„Těší mě, že mohu být součástí něčeho, co má takový dopad, a moje aktivita je účelně využita. Pokud chcete, aby lidé měli posluchárnu rádi, nemůžete si jen tak něco vymyslet a pak jim to nutit,“ říká Peter Žilavý s tím, že jádro úspěchu tkví v komunikaci s přednášejícími, aby bylo možné pedagogům co nejvíce usnadnit jejich práci. K té dnes potřebují víc než kdy jindy technické nástroje – nejen se dokázat spojit se studenty online, tedy zprovoznit si prostředí typu MS Teams nebo Zoom, ale také externí kameru, mikrofon, pořídit z hodiny záznam. „Snažím se vše zařídit a zorganizovat tak, aby se přednášející zvládli co možná nejvíc sami technicky obsloužit. Poskytnout jim tedy takovou techniku, která je pro ně co nejvíce intuitivní,“ ukazuje nenápadný displej vedle tabule v auditoriu, díky němuž si mohou vyučující například nastavovat projektory, propojovat počítače či řídit osvětlení.
Stream pro stovky lidí byl adrenalin
Budova IMPAKT byla fakultě oficiálně předána na začátku letošního roku a paradoxně díky tomu, že krátce poté začal první nouzový stav, měl s kolegy i dodavatelskou firmou čas a klid vše doladit a využít zdejšího technického potenciálu na maximum. O to samé se nyní snaží i v dalších budovách MFF UK v Troji i na Karlově, kde bylo mimo jiné nutné přemístit kamery, jež byly původně namířeny na katedru z boku, aby studentům v posluchárně přibližovaly experimenty. „Přemístili jsme je tak, aby zabíraly přednášejícího a současně alespoň dvě tabule. Vyučující se také musel naučit pracovat s bezdrátovým mikrofonem. Dokoupilo se zařízení, takový převodník, který dokáže propojit mikrofon s kamerou i počítačem,“ ukazuje malou černou krabičku. „To všechno se museli pedagogové naučit během jednoho týdne před začátkem zimního semestru,“ vzpomíná Peter Žilavý na krušný konec září, kdy rozhodně nepracoval osm ani dvanáct hodin denně…
Asi největší adrenalin, který dosud zažil, se ovšem odehrál ještě předtím, první den seznamovacího týdne pro budoucí studenty prvních ročníků. „Stream jsme měli vyzkoušený z letních konferencí, jenže těch se zvenku účastnily maximálně desítky lidí. Když se nám najednou připojilo několik stovek studentů, online přenos spadl. Naštěstí se kolegům z Cesnetu podařilo během dvou hodin systém přenastavit a díky tomu jsme i do budoucna připraveni streamovat pro stovky až tisíce lidí,“ říká Žilavý s douškou, že podobné podmínky by rád zajistil i v posluchárnách T1 a T2 v sousední budově a také na Karlově.
Umět předvídat průšvih
Během online přenosů se snaží předvídat možný průšvih pět minut dopředu a podobně chce být připravený na dění související s distanční výukou. „Očekávám další požadavky, které se budou týkat realizace hybridní výuky, kdy se bude přednášet pro určitý omezený počet studentů v posluchárnách a současně pro ty, kteří se na hodinu připojí online,“ uvažuje Peter Žilavý.
Jak rychle se podaří podmínky pro hybridní výuku zajistit, záleží podle něj především na penězích. Je optimista; s vyjednáváním má letité zkušenosti. „Na fakultě jsem se naučil dvě hesla: ,Líná huba, holé neštěstí´ a ,Štěstí přeje připraveným´. V mém případě to znamená: ,Když něco chci, řeknu si o to´. A na dotaz, zda bych byl schopen účelně využít určité finance, jsem připraven okamžitě přijít s konkrétním návrhem. Jsem vděčný za dlouhodobou podporu vedení fakulty, které si velmi dobře uvědomuje, jak je rozvoj v technické oblasti důležitý,“ říká otevřeně pedagog a vizionář zabývající se rozvojem audiovizuální techniky na Matfyzu.
| RNDr. Peter Žilavý, Ph. D. |
| Vystudoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou ve slovenském Prešově a následně v Praze fyziku na tehdejší katedře elektroniky a vakuové fyziky – dnes katedra fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK. Po doktorských studiích začal pracovat na katedře didaktiky fyziky, kde vyučuje dodnes, konkrétně předměty Praktický úvod do elektroniky, Kurz praktické elektroniky a Vybrané partie ze základů elektrotechniky pro budoucí učitele fyziky. Přes dvacet let se podílí na vývoji audiovizuálního zabezpečení MFF UK a pomáhá kolegům při realizaci výuky (nyní i v online podobě), přednášek a konferencí jako technická podpora. |
