Univerzita Karlova po dvou letech dokončila vnitřní hodnocení své vědecké činnosti. „Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK pro vědeckou činnost profesor Jan Konvalinka. Výsledky by měly sloužit k dalšímu rozvoji vědecké a tvůrčí činnosti na UK. Světovou známku „A“ dostal ekonomický ústav CERGE UK (působící ve společném výzkumném pracovišti s Národohospodářským ústavem AV ČR jako CERGE-EI), výborné hodnocení „B+“ obdrželo pět fakult: jmenovitě MFF UK, PřF UK, 1. LF UK, FaF UK a FF UK.
„Pro Univerzitu Karlovu je toto vnitřní hodnocení vědecké činnosti významný počin a krok kupředu. Chci poděkovat všem odborníkům na univerzitě a jejích fakultách a zástupcům hodnotícího panelu, kteří se na tomto hodnocení podíleli za jejich velmi náročnou práci, která v budoucnosti přinese ovoce naší univerzitě,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, jenž se vědecky věnuje biochemii na 1. LF UK.
Dva roky trvající hodnocení, které posuzovalo vědecké výsledky za období 2014 až 2018, bylo komplexní a zahrnovalo hodnocení všech vědních oblastí a oborů a součástí UK. Na celý proces dohlížela Rada pro hodnocení tvůrčí činnosti, jež měla osmnáct členů a byla jmenována na doporučení Mezinárodní rady UK. Vědní oblasti byly hodnoceny ve čtyřech panelech: humanitní, společenské, přírodní vědy a medicína. Konkrétní výsledky hodnotilo přes 700 posuzovatelů.
Samotné hodnocení se skládalo z několika částí: vlastní hodnotící zprávy jednotlivých součástí, bibliometrické informační opory hodnocení (ukázka detailu je níže vpravo) připravené týmem IDEA z CERGE-EI, posouzení ukazatelů tvůrčí činnosti, peer review a též on-site visits.
„Navzdory všem výzvám a překážkám, včetně nepředvídatelných komplikací souvisejících s pandemií covid-19, chceme upřímně říci, že tento složitý a komplexní projekt můžeme považovat za úspěšný. Věříme, že všechny zúčastněné strany získaly hodnotnou zkušenost, která pomůže nastavit postupy budoucích hodnocení, stejně jako zlepší jejich využití v dalším rozvoji univerzity,“ shrnuje předseda zmíněné rady profesor Jacques Revel z pařížské École des hautes études en sciences sociales. Cílem Univerzity Karlovy je takové hodnocení opakovat každých pět let.
Za dva hlavní výstupy hodnocení lze označit Zprávy o hodnocení vědních oblastí a Hodnotící zprávy fakult. Rada také vypracovala závěrečný dokument (Executive summary), který shrnuje celý dlouhý evaluační proces, sumarizuje hodnocení jednotlivých součástí UK a předkládá četná doporučení, která by měla univerzitě pomoci na její cestě k excelentní vědecké a tvůrčí činnosti. Za měřítko kvality bylo zvoleno několik referenčních univerzit, jako například univerzity v Lovani, Heidelbergu nebo Kodani, s nimiž hodnotitelé porovnávali výkon UK. „Je důležité zdůraznit, že vědní oblasti i součásti UK byly hodnoceny ve vztahu k referenčním univerzitám. Nejedná se tedy o porovnávání součástí UK mezi sebou navzájem a na výsledky hodnocení by takovýmto způsobem opravdu nemělo být nahlíženo,“ upozorňuje Konvalinka.
Biochemik a prorektor pro vědeckou činnost UK, profesor Jan Konvalinka, který inicioval a s kolegy představil nezávislou evaluaci vědy na UK.
Z výsledků hodnocení plyne, že UK v některých oborech, jako jsou například ekonomie, archeologie, informatika, geografie nebo kardiologie, dosahuje úrovně srovnatelné se špičkovými univerzitami v Evropě, ale jako celek se musí dál zlepšovat, aby se zařadila tam, kam přirozeně musí aspirovat: mezi nejlepší evropské univerzity.
Za nejvíce problematickou byla v hodnocení označena značná roztříštěnost oborů v rámci univerzity, jež podle hodnotitelů snižuje efektivitu výzkumné práce v jednotlivých oborech, plýtvá lidským potenciálem i dalšími zdroji. Problém fragmentace označili evaluátoři za významný a doporučili zahájení diskuze k tomuto tématu na vnitrouniverzitní úrovni coby základní krok k rozvoji.
Mezi další obecná doporučení patří větší podpora publikování výsledků v prestižních mezinárodních časopisech či nakladatelstvích, zvýšení úspěšnosti v mezinárodních grantových soutěží (včetně soutěží Evropské výzkumné rady, ERC), podpora spoluprací v rámci univerzity i mezinárodně anebo větší podpora žen ve vědě, tedy tématem, kterým se nedávno magazín Forum zabýval a dokonce vydal i ženský speciál. Redakce vycházela při přípravě tohoto článku z materiálů rozeslaných na rozšířené kolegium rektora a nezávisle je zpracovala do níže uvedeného přehledu sedmnácti fakult a dalších součástí UK.
Jak v hodnocení vědy a výzkumu dopadly jednotlivé fakulty?
Knihovna Evangelické teologické fakulty UK, jejíž výzkum dostal z teologických fakult top známku. Pochvaly knižních fondů se dočkala i KTF UK.
Katolická teologická fakulta: C+
KTF UK byla hodnocena ve čtyřech oblastech: teologie jakožto hlavní obor (C), dějiny umění (B), historie (B) a filosofie s etikou (C+). Přestože peer review přineslo slušné hodnocení, panelisté upozorňovali, že je kladen malý důraz na publikování v mezinárodních časopisech, zvláště s velkým impaktem. Katolická teologická fakulta neměla v hodnoceném období držitele významných mezinárodních grantů, ačkoli se zvyšuje úspěšnost v domácích grantech. 
Analýza doporučuje více úsilí v lákání mladých talentů a posílení mezinárodní spolupráce.
KTF UK vyniká v dějinách umění a historii; panelisté ocenili například knižní monografii Petra Kubína Svatý Vintíř (2016), teologické práce Davida Vopřady, dále Prokopa Sousedíka a Davida Svobody (logika). Vyzdvihli i praktické využívání výzkumných výsledků, a tedy společenský dopad plus svazky v knihovně: kolem 200 tisíc kusů.
Evangelická teologická fakulta: B
ETF UK byla hodnocena v šesti oblastech: stěžejní teologie (B), historie (B), filosofie s etikou (C) a menší disciplíny sociální práce, judaistika a religionistika. V průměru poměrně hodně článků z teologie se dostává do mezinárodních časopisů v databázi Scopus. Evaluátoři pozitivně hodnotili úsilí v zisku nadnárodních grantů a zavádění mezinárodních výukových i vědeckých aktivit. Evangelická teologická fakulta má funkční systém podpory mladých výzkumníků. Díky členství v řadě organizací je viditelná ve světě.
Na ETF UK byly jakožto významné oceněny například tyto výstupy, všechny z teologie: monografie Jana Rückla vydaná ve Fribourgu A Sure House (2016), dále práce od Timothy Nobleho, kniha Acting for Others (2017) Michaely Kušnierikové z Minneapolis, studie Kateřiny Bauerové, Jana Duška nebo Ivany Noble v časopise Harvard Theological Review.
Husitská teologická fakulta: D+
HTF UK se dostalo známek ve čtyřech kategoriích: teologie (C), judaistika (D+), sociální práce (C) a religionistika (D); nehodnotila se ovšem filosofie, etika či pedagogika, v níž působí četné osazenstvo fakulty. Zpráva uvádí, že na fakultě nejsou držitelé významných mezinárodních grantů, domácí a interní granty ale Husitská teologická fakulta získává. Hodnotitelé doporučují zvýšit míru spolupráce se zahraničím a využít i silný doktorský program pro mladé naděje.
Mezi zajímavými výstupy HTF UK byla zařazena studie děkanky Kamily Veverkové (na fotografii vpravo) o české religiozitě v 19. století, kapitola Noemi Bravené věnovaná rozhovorů o duši v knize vydané v Kasselu (2018), dále práce Davida Biernota, Christa Lombaarda anebo článek Zdeňka Vojtíška zabývající se novými náboženskými hnutími (i jógou či tantrou).
Právnická fakulta UK produkuje mnoho odborných výstupů, nicméně panel doporučil více cílit na mezinárodní odbornou komunitu.
Právnická fakulta: B
PF UK je zakládající součástí Univerzity Karlovy s „dobrou mezinárodní reputací“, začíná hodnotící summary, jež zmiňuje i vazby na Ústavní soud, Nejvyšší soud a další vrcholné instituce. Z hodnocených výstupů bylo 47 procent hodnoceno „velmi dobře“, někdy i jako excelentní – obecný standard právních disciplín je dobrý. Publikování v nejvýznamnějších časopisech dle AIS a horních kvartilech má rezervy, byť je na srovnatelné úrovni Vídně či Heidelbergu. Právnická fakulta se má zlepšit v počtech zahraničních grantů a doktorandů.
Evaluace připomíná, že právní věda mívá výrazný národní charakter a že citace na Web of Science nejsou všeříkající, nicméně vyzdvihuje top počiny. Celkový počet výstupů je vysoký – zahrnuje též monografie. Předními autory jsou Veronika Bílková, děkan Jan Kuklík, Monika Pauknerová, Magdalena Pfeiffer, Pavel Šturma, Luboš Tichý či Michal Tomášek.
Filozofická fakulta: B+
Podle počtu akademiků je FF UK největší fakultou Univerzity Karlovy a pokrývá velkou škálu humanitních a společensko-vědních oborů. Výborně byla hodnocena ve většině a více než polovině disciplín (A, B+ a B). Obecně vysokou úroveň výzkumu dokládají články v mezinárodních časopisech. Silná je zvláště archeologie (včetně egyptologie - na snímku vlevo výstava Sluneční králové s objevy vědců UK), literatura, historie, lingvistika a religionistika; naopak přidat by měla třeba andragogika.
Filozofická fakulta získává mezinárodní granty, ale ne ty nejprestižnější. Láká nadějné vědce, je v organizacích. Šíře oborů FF UK (sídílící v osmi budovách a na desítkách ústavů/kateder) je prý taková, že ji hodnotitelé připodobňují spíše k „menší univerzitě“ a už neuvádějí konkrétní vědce. Co se týče výstupů v článcích na Web of Science, nejvíce jich vykazují lingvisté, nicméně v humanities to nebývá zcela vypovídající – důležité jsou i monografie. Analýza zmiňuje podfinancování.
Fakulta sociálních věd: C+
FSV UK byla v osmi kategoriích zhodnocena takto: ekonomie, historie, veřejná politika a sociologie (vše B), dále mediální/komunikační studia, teritoriální studia a politologie (C+) a konečně antropologie (C). „V souhrnu je to solidní C+ v mezinárodním srovnání,“ uvádí report. Hodnotitelé pozitivně hodnotili intenzitu mezinárodní spolupráce v přílivu studentů i výzkumníků ze zahraničí, ale publikace a výzkum lze vylepšovat – cílit na kvalitnější časopisy a velké granty typu ERC. Fakulta sociálních věd v Praze má „veliký potenciál“.
Zpráva zmiňuje relativní novost FSV UK, je druhou nejmladší fakultou. Za úspěchy analýza označuje například studie v časopise World Politics (v první oborovém decilu), dobře si publikačně vedou ekonomové (mimo jiné i díky spolupráci s CERGE UK, jež by mohla být prý hlubší ve výuce), nebo slušivé umístění mediálních studií v oborovém mezinárodním rankingu QS World Survey.
Fakulta humanitních studií: B
FHS UK je nejmladší z fakult, nedávno slavila dvacetiny. Zpráva vyzdvihuje její mezioborový přístup, uchopení společenských výzev (migrace, gender) i novátorské obory: jako studia dlouhověkosti, jimž se věnuje Iva Holmerová nově oceněná Donatiem i zlatou medailí UK (na snímku vpravo s rektorem UK). Klíčové velké disciplíny jsou čtyři: filosofie a etika (C+), historie (B), sociologie (C) plus sociální a kulturní antropologie (B). Fakulta humanitních studií má „dynamiku“ a „originální profil“. Jako řada dalších se má zlepšit v získávání zahraničních grantů, internacionalizaci a podpoře mladých.
FHS UK vyniká ve studiu české historie, v antropologii i netradičních oborech; má neotřelé učence s řadou přesahů. Oproti její někdejší fragmentarizaci (sídlila totiž na řadě míst po celé Praze) může patrně pomoci nová, moderní budova v Troji – jako místo nezbytného setkávání a dialogu. Fakulta má kontakty v cizině, byť stěžejní osobnost Jana Sokola nedávno ztratila.
Pedagogická fakulta: C+
PedF UK je zavedenou univerzitní součástí, jejíž primárním úkolem je výchova učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro školství. Výzkum Pedagogické fakulty byl zhodnocen ve čtrnácti kategoriích; vyniká z nich pedagogická psychologie (A), literatura (B+), historie či pedagogika (obojí B). Přestože řada studií v tuzemských časopisech dostala pochvalná hodnocení, až příliš málo se jich objevuje v impaktovaných žurnálech. Analýza vyzývá k větší internacionalizaci a zapojení mladých doktorandů do výzkumu a k náboru cizinců.
PedF UK má dle reportu rezervy v mezinárodní spolupráci a publikační praxi – zvláště má posílit ve studiích indexovaných v databázích Web of Science a Scopus, byť se najdou i pozitivní výjimky. Dobrou kvalitu mívají monografie, metodologie a učební texty. Chválu si zasloužila účast osobností v řadě odborných organizací.
Pětice lékařských fakult UK
Hodnocení konstatuje, že pět medicínských fakult na jedné univerzitě (při celkem osmi v celé ČR) je neobvyklé a unikátní. Jako možnou výhodu vidí v možnosti zapojení jednotlivých klinických center do společných výzkumných projektů, jako se to úspěšně děje například v kardiologii (Prague Trials). Nevýhodou je ale značná fragmentace a neefektivní využívání zdrojů. Rada navrhuje ke zvážení centrální koordinaci výzkumných projektů a strategického plánování vědecké činnosti, jež by mohla být efektivnější než současná podoba. Výsledné hodnocení jednotlivých fakult bylo podle závěrečné zprávy nesmírně složité, protože každá fakulta je v některých oblastech excelentní a v jiných průměrná - někdy až podprůměrná.
Následná obecná doporučení jsou ale platná pro všechny fakulty: prioritou by mělo být zvýšení financování především prostřednictvím mezinárodních grantových soutěží; větší podpora vědeckých spoluprací mezi fakultami; systematické vzdělávání Ph. D. studentů a mladých vědeckých pracovníků v metodologii výzkumu (design studií, analýza dat), ale i psaní grantových aplikací; podpora a odměna zapojení výzkumníků do mezinárodních projektů; a zvýšení kvality publikační činnosti.
1. lékařská fakulta UK: B+
1. LF UK - jako největší a nejstarší lékařská fakulta - byla hodnocena v těchto oblastech: medicína a medicínské disciplíny (dle konkrétních oborů A až C+), biologie (B), farmacie (B) a psychologie (C+). 1. LF exceluje v řadě oborů, například kardioologii, neurologii, endokrinologii, nefrologii, chirurgii, toxikologii a psychaitrii. Naopak zlepšit by se měla například v onkologii a psychologii, navíc při přepočtu publikačních výstupů na počet výzkumníků oproti jiným fakultám mírně zaostává.
Podle hodnocení mezi nejúspěšnější vědce a vědkyně patří například: Aleš Linhart a Jaroslav Lindner (kardiologie), Vladimír Tesař (nefrologie), Karel Šonka (spánková medicína), David Cibula, Daniela Fischerová a Michal Zikan (gynekologie a porodnictví), Pavel Martásek a rektor Tomáš Zima (molekulární biologie a biochemie), Jan Škrha (endokrinologie), Hana Papežová (poruchy přijmu potravy).
2. lékařská fakulta UK: B
2. LF UK byla hodnocena v oblastech: medicína a medicínské disciplíny (dle konkrétních oborů známky A až C), biologie (C+) a psychologie (B). Laboratoř CLIP byla vyhodnocena jako nejúspěšnější v biomedicínském výzkumu nejen na 2. LF, ale i na celé UK a může být vzorem i pro další pracoviště. Mezi nejvíce citované vědce 2. LF a CLIP patří Jan Trka, Jan Starý, Ondřej Hrušák. Úspěšná je i skupina zabývající se základním i klinickým výzkumem epilepsie (Pavel Kršek, Vladimír Komárek, Petr Marusič). Mezi další úspěšné vědce 2. lékařské fakulty patří například Pavel Seeman (dětská neurologie), Tomáš Seeman (dětská nefrologie), Jan Lébl a Jan Cinek (dětská endokrinologie), Milan Macek a Zdeněk Sedláček (molekulární genetika).
ProfesorJan Trka (vlevo) a profesor Jan Starý z 2. LF UK.
3. lékařská fakulta UK: B
3. LF UK vznikla původně jako fakulta epidemiologie a veřejného zdraví. Studium medicíny na 3. LF prošlo reorganizací kurikula, kdy je učivo vyučováno v tematických blocích. Vědecky 3. LF vyniká v kardiologii, především zásluhou Petra Widimského (více v samostatném článku). Úspěšná je také v nefrologii (Ivan Rychlík) a mezinárodně známou je i v psychiatrii (Cyril Höschl, Martin Alda, Tomáš Hájek a další). Hodnocení vyzdvihuje vazbu na Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), který je hlavním psychiatrickým výzkumným centrem v ČR. Podle sebehodnocení má 3. LF mezi akademiky největší zastoupení mladých a žen.
Lékařská fakulta v Plzni UK: C+
LFP, nejmenší z lékařských fakult, se vědecky zaměřuje především na regenerativní medicínu a také výzkum sepse, antibiotické rezistence a virálních infekcí při transplantacích. V roce 2014 vzniklo Biomedicínské centrum při LFP, které umožňuje optimální využívání vědecké infrastruktury. Jeho vedoucím je Jaroslav Hrabák (na fotografii vpravo), který je podle hodnocení i jedním z nejúspěšnějších vědců na LFP; zabývá se antibiotickou rezistencí. Hodnocení dále vyzdvihuje rostoucí počty zahraničních profesorů, postdoktorandů i doktorských studentů. V evaluaci je zdůrazněn i evropský projekt CHAPERON zaměřený na onkologický výzkum, jenž ovšem započal až v roce 2019 a do samotného hodnocení nebyl zařazen.
Lékařská fakulta v Hradci Králové UK: C+
LFHK je svou publikační činností srovnatelná s 3. LF a LFP. Na výzkumu úzce spolupracuje s Farmaceutickou fakultou UK, Fakultní nemocnicí v Hradci Králové a dalšími součástmi UK. Napomáhá tomu i nový univerzitní kampus Mephared, jenž si klade za cíl propojit hradecké fakulty a podpořit vznik interdisciplinárních výzkumných projektů. Zpráva jmenovitě vyzdvihuje vědecké úspěchy Jana Vojáčka (kardiologie), Mariana Kačerovského (gynekologie a porodnictví), Filipa Čečku (chirurgie). Zdůrazněna je i více než 25 let trvající akademická a vědecká spolupráce s prestižní americkou sítí nemocnic Mayo Clinic.
Výukové centrum Lékařské fakulty v Hradci Králové.
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: B+
FaF UK by podle hodnocení mohla být vzorem pro mezinárodní spolupráce, granty, motivaci mladých výzkumníků, ale i spolupráci s Lékařskou fakultou v Hradci Králové. Výzkum je zaměřen na tradiční, ale i moderní výzkumné směry zahrnující celý proces vývoje léku až po klinické zkoušky a regulace (fakulta má i svoji cvičnou lékarnu - na snímku vpravo). Mezinárodní granty umožnily zakoupení špičkového vybavení. FaF je držitelkou několika patentů, ale úspěšný přenos vědeckých poznatků do praxe zatím chybí.
Na FaF v současnosti běží dva mezinárodní výzkumné projekty spolufinancované z prostředků EU: STARSS a EFSA-CDN. Hodnotící zpráva chválí mezinárodní spolupráce probíhající i prostřednictvím zvaných přednášek a konferencí, přibližně třicet procent publikací vzniká ve spolupráci se zahraničními institucemi.
Přírodovědecká fakulta UK: B+
PřF UK byla hodnocena ve čtyřech oblastech, které se dále dělily do jednotlivých oborů: biologie (ekologie B, experimentální biologie B+), chemie (analytická, biochemie, anorganická, makromolekulární, organická, fyzikální - vše B), geografie (kartografie B-, demografie B, fyzická geografie A, regionální a politická geografie B, sociální geografie A), geologie a environmentální vědy (environmentální vědy, obecná a aplikovaná geologie, geodynamika, geochemie a mineralogie, paleontologie - vše B).
Všechny oblasti se podle hodnocení zlepšují a mají šanci stát se excelentními. Hodnocení vyzdvihuje především řadu úspěšných publikací či držitelů prestižních ERC (Matyáš Fendrych a Filip Kolář) a dalších mezinárodních grantů. Pozitivně hodnotí vybudování výzkumného centra BIOCEV či Centra pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů (CUCAM) a Centra výzkumu patogenity a virulence parazitů (vedoucí projektu profesor Jan Tachezy). Zpráva ale poukazuje na značnou roztříštěnost fakulty a doporučuje větší spolupráci v rámci univerzity, ale i mezinárodně.
Vědci v laboratoři - zleva Petr Nachtigall, Jiří Čejka a Ivan Němec z výzkumného centra CUCAM na Přírodovědecké fakultě UK.
Matematicko-fyzikální fakulta UK: B+
MFF UK byla hodnocena v oblastech: fyzika (B), počítačové vědy (A a B) a matematika (B+ a B), v nichž byla během hodnoceného období velmi úspěšná s několika významnými výstupy, které získaly mezinárodní uznání, včetně několika grantů ERC (Ondřej Pejcha, Jiří Klimeš). Například fyzika na Univerzitě Karlově je dobře začleněna do mezinárodní výzkumné sítě a významně přispívá k velkým mezinárodním projektům a infrastrukturám. Velmi silná je i computer science, především skupina teoretické počítačové vědy, jež dosahuje nejvyššího mezinárodního uznání a podílí se na rychlém rozvoji oboru s obrovským potenciálem pro základní i aplikovaný výzkum.
Matematik Zdeněk Strakoš z MFF UK dlouhodobě usiluje o zvýšení úspěšnosti žadatelů o prestižní granty ERC, například pořádáním workshopů.
Přítomnost talentovaných a aktivních mladých výzkumníků a výzkumnic je podle hodnotící zprávy dobrým ukazatelem vitality a potenciálu. Fakulta má plný potenciál k tomu, aby se v blízké budoucnosti stala plně konkurenceschopnou a dosáhla úrovně institucí s nejvyšším standardem. Za tímto účelem by měly být v různých oblastech definovány a pravidelně aktualizovány strategie výzkumu, aby bylo možné reagovat na aktuální vývoj. Zpráva doporučuje, aby fakulta opustila jistotu hlavních výzkumných proudů a zaměřila se na rizikovější, ale převratná témata.
Ondřej Pejcha z MFF UK (vlevo) a Filip Kovář z PřF UK, držitelé Primus, kteří následně uspěli v prestižní grantové soutěži ERC.
Fakulta tělovýchovy a sportu UK: C+
FTVS UK byla hodnocena panelem sociologie a medicína. Hodnocení shrnuje, že FTVS UK kombinuje výuku a výzkum, který je už ze své podstaty značně interdisciplinární a zahrnuje oblasti jako vzdělávání a metodologii, psychologii, etiku a filosofii, historii, sociologii, biomechaniku a fyziologii, rehabilitaci, výživu i management, což komplikuje získávání financí. Do dalších let doporučuje zaměřit se na zvýšení publikačních výsledků a jejich prestiže – pouze šest z hodnocených publikací bylo publikováno v těch nejprestižnějších časopisech oboru.
Výzkumníci FTVS UK se věnují nejen biomechanice, ale i rehabilitaci a péči o fyzické i duševní zdraví - na snímku jedno z jejich pracovišť.
Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium: A
CERGE UK, které propojuje know-how UK s Akademií věd v ústavu CERGE-EI, sází na excelentní výzkum, čemuž odpovídá známka A – jediná pro hodnocené součásti. CERGE pohodlně překonává v řadě ukazatelů i srovnávané zahraniční univerzity. Šíře zkoumaných témat v ústavu je veliká: týká se pracovního trhu, ekonometrie i politické ekonomie. Světových výsledků dosahuje v behaviorální ekonomii či makroekonomii. Analýza vyzdvihuje též účast tří nobelistů ve vědeckém boardu a získané granty Evropské výzkumné rady.
Ekonom a původně fyzik Filip Matějka z ústavu CERGE-EI je držitelem již druhého (konsolidačního) ERC grantu.
CERGE UK sází nikoliv na kvantitu, ale kvalitu – články v prvním decilu časopisů, dle výše AIS skóre a podobně. Report oceňuje i viditelnost výzkumníků na prvotřídních konferencích či v edičních radách. ERC nositeli jsou Filip Matějka (dvakrát) a Jakub Steiner. Hodnotitelé ve svém resumé navrhují, zda by nešlo více využívat expertů pro výuku na FSV UK.
Centrum teoretických studií: B
CTS, jež je také společným pracovištěm Univerzity Karlovy a Akademie věd, bylo hodnoceno v pěti kategoriích: biologie (B+), historie s archeologií (B), filosofie a religionistika (C+), sociologie a ekonomie. Výzkumný poměr disciplín je docela nerovný, jasně dominuje biologie. Zpráva ovšem oceňuje právě interdisciplinární povahu Centra teoretických studií, jakéhosi malého, ale komplexního think-tanku, klubu, kde se biologie a výzkum biodiverzity potkává s matematikou, teoretickou fyzikou anebo sociologií. Šíře expertízy je veliká.
CTS má oporu v biolozích, kteří publikují v elitních časopisech Nature i Science (například David Storch). Zpráva jmenuje i filosofii a fenomenologii (Archiv Jana Patočky), chválí mezinárodní kontakty, spolupráce a přednášky v cizině i veřejnou roli vědců v komunikování témat, jako jsou biodiverzita či klimatické změny.
Centrum pro otázky životního prostředí UK: B
COŽP bylo hodnoceno ve čtyřech oblastech: environmentální vědy (B+), ekonomické vědy (C), veřejná a sociální politika (B) a pedagogika (B). Status COŽP je jedinečný tím, že se v organizační struktuře nachází přímo pod vedením rektora a je z velké části financováno externími granty, což může do určité míry bránit dlouhodobému plánování a časově náročnějším a obsáhlejším studiím. Cílem je provádět výzkum a poskytovat odborné znalosti v široké oblasti související s životním prostředím, čímž se liší od ostatních součástí univerzity.
COŽP spolupracuje s vládními institucemi, parlamentními orgány, státní správou, nevládními organizacemi i s řadou akademických a výzkumných institucí. Dalším specifikem je značná interdisciplinarita výzkumů. Přestože je COŽP z hlediska počtu zaměstnanců poměrně malou jednotkou UK, hodnotitelé jej považují za dynamický a odborně zaměřený ústav. Vzhledem k vysokému vědeckému postavení zdůrazňují jeho efektivitu při získávání mezinárodních grantů. Pro stabilitu a udržitelnost výzkumů doporučují zajistit větší část jeho rozpočtu z institucionálního financování.
