Plzeňská medicína má za sebou první rok s Chaperonem

Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni UK figuruje na mapě vědy od roku 2014. Je to právě vysoká výkonnost vědeckých kapacit z fakulty a fakultní nemocnice v oblasti výzkumu, co stojí za přidělením prestižního evropského projektu Chaperon.

Profesor Václav Liška pravidelně předává své zkušenosti na mezinárodní Letní škole experimentální chirurgie. V Biomedicínském centru Lékařské fakulty v Plzni UK by tato akce, jediná svého druhu v ČR, měla letos v létě proběhnout již poosmé 

Vědecký potenciál centra je postaven na pevných základech – na dosažených výsledcích výzkumu splňujících přísná mezinárodní kritéria. Aby se vědcům dostalo tvůrčího zázemí a mohli se soustředit pouze na svou práci, snaží se Plzeňáci od samého začátku dosáhnout na granty, ať už tuzemské či evropské. Dosud nejvýraznější úspěch ve „sběratelství“ grantů se dostavil v roce 2019: Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni UK se prosadilo v jedné z výzev ERA Chairs v rámci evropského programu Horizont 2020, s projektem CHAPERON – ERA Chair Position for Excellent Research in Oncology.

Centrum se tak stalo teprve čtvrtým úspěšným žadatelem v rámci České republiky. „Naše téma jistě zaujalo i proto, že Plzeňskému kraji patří přední pozice v žebříčku výskytu různých nádorů, ať už karcinomů tlustého střeva, ledvin nebo močového měchýře. A troufám si tvrdit, že svou váhu měla též skutečnost, že v Centru v současnosti pracují týmy výjimečných odborníků právě na oblast nádorových onemocnění,“ vrací se k počátkům úspěchu v rozhovoru pro magazín Forum profesor Václav Liška (na fotografii vlevo), vedoucí Laboratoře nádorové léčby a regenerace tkáně Biomedicínského centra.

Rok s evropským grantem a špičkovými odborníky

Projekt odstartoval v srpnu 2019 a potrvá do roku 2024. Jeho výhodou a zároveň odlišností od řady jiných je podle profesora Lišky vedle délky trvání i fakt, že Plzni přinesl finanční „injekci“ ve výši zhruba 2,5 milionu eur a umožnil tím vznik nové výzkumné Laboratoře translační genomiky nádorových onemocnění v čele s Kari Hemminkim, špičkovým odborníkem na translační genomiku nádorových onemocnění. Bez grantu jen stěží představitelné.

Tamní management za přidanou hodnotu považuje i to, že šéf nového týmu přináší osobní zkušenosti ve prospěch celého Biomedicínského centra, napříč všemi laboratořemi. A pochopitelně významně přispívá též k činnosti samotné lékařské fakulty. Do excelentního vědeckého týmu se podařilo získat ještě další dvě významné posily ze zahraničí: Filipa Ambrożkiewicze, specialistu na nemoci gastrointestinálního traktu, zejména kolorektální karcinom a Crohnovu chorobu, a Andrije Trailina, který se v Chaperonu věnuje patologii a imunohistochemii. 

„Jde zkrátka o velký pětiletý evropský projekt, který umožňuje široké personální obsazení. Stojí na osobnosti ´chaira´, tedy excelentního vědce, kterého jsme vybírali v otevřeném řízení. Mezi deseti přihlášenými Kari se svým h-indexem 90 a zkušenostmi z Deutsches Krebsforschungszentrum (DKFZ), elitního centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu s 3000 zaměstnanců, opravdu vyčníval,“ uvedl profesor Liška. Vědec z Heidelbergu se plzeňským za důvěru „odvděčil“: Už během prvního roku svého působení pomohl Biomedicínskému centru získat další čtyři granty.

Rok s epidemií a čekáním na posily

Stejně jako se epidemická situace promítla do každodenního lidského konání, ovlivnila i práci lidí v nově vzniklé laboratoři – mnohé z mezinárodního týmu „zavřela“ na home office. I přesto se Kari Hemminkimu podařilo v impaktovaných časopisech vydat více než dvacet článků. „Co nás v současném covidovém čase stále trochu trápí, je naplnění týmu,“ přiznává Václav Liška a dodává: „Získali jsme řadu postdoků a mladých vědců na posty junior nebo i senior researcher. Co na tom, že jsme jich tu chtěli mít už mnohem více. Doba je zkrátka teď dost složitá. Nezbývá než doufat, že se nám podaří zamýšlená místa obsadit během roku 2021.“ Naštěstí se řada významných kongresů a mítinků přesunula do online videohovorů, ovšem osobní setkání je osobní setkání…

Tým Laboratoře translační genomiky nádorových onemocnění - zleva: Filip Ambrozkiewicz, Vojtěch Haničinec, Mohammad Moufaq Katar Al Obeed Allah, Andriy Trailin a Lenka Červenková

„V listopadu bylo uzavřeno přijímací řízení na obsazení míst postgraduantů. Vybrali jsme si mimo jiné i studentku z Egypta, pro kterou jsme vybavili veškerá nezbytná potvrzení pro ambasádu. Nastoupit měla 1. března, ale do dnešního dne vůbec nemáme jistotu. Za běžné situace by stačily dva týdny na zprocesování celé záležitosti a studentka by tu byla. Dnes je vše extrémně dlouhé a řada institucí koná značně zpomaleně,“ přibližuje aktuální bezmoc profesor Liška. A říká: „I tak pohlížíme na budoucnost optimisticky.“   

Kari Hemminki – muž s obdivuhodnou energií

„Jeho efektivita je neskonalá a pracovní nasazení obdivuhodné. Ještě než vypukla druhá vlna pandemie, trávil v Biomedicínském centru čas od brzkých ranních hodin až do večera,“ prozrazuje o svém kolegovi Liška. Přesto, že jsme na vědecké půdě, nešlo se nezeptat na pivo: „Jednu z nejlepších dvanáctek mají U Mansfelda, právě tam jsme s Karim (na fotografii vlevo) trávili popracovní čas a probrali spoustu dalších záležitostí, na které v laboratoři nezbyl čas – a to je právě ten další rozměr, který nám teď chybí, a díky jemuž můžete poznat i další kolegy z týmu,“ komentuje plzeňský profesor.

O kvalitách finského vědce žijícího desítky let v Německu vypovídá též mimořádně udělená německá výjimka, díky níž nemusel po dovršení důchodového věku opustit vědeckou sféru, a může dále vědecky pracovat. Jako jeden z mála.

„O jeho kondici snad vypovídá zkušenost, kterou jsem s ním absolvoval minulý rok během túry v Posázaví. Běžel jako srnka, zatímco já s jeho paní jsme za ním jen klopýtali. Pan profesor rozhodně neměl zájem kochat se přírodou, prostě uháněl pro výkon. Možná mu prostředí připomnělo jeho rodné Finsko,“ vzpomíná s úsměvem Liška. A říká: „Podle mě je hlavním důvodem jeho účasti v Chaperonu touha pokračovat ve výzkumu. Jinak by se z něj stal opravdový důchodce, s titulem emeritního profesora, s kanceláří a cestovním budgetem v Heidelbergu. Dohlížel by na své postgraduanty, postupně dokončující studium. Už by nemohl do ničeho vstupovat. A to by mu, dle mého, za stávající duševní i fyzické kondice rozhodně nestačilo. Cítím, že pořád chce být činný. Pro nás je, dovolím si tvrdit, přímo fantastické, že člověk s jeho zkušenostmi, moudrostí a jiným – věkem prověřeným pohledem na věc – má zájem o práci s námi.“  

Chaperon – pokrývka hlavy, hlava projektu i záchranný kruh    

Název projektu Chaperon pochází z francouzštiny a jeho překlad zní „garde“. Chaperony jsou i proteiny podílející se na sbalování dalších bílkovin (vizte Wiki Skripta – pozn. red.), ale pravděpodobně nejznámější označení – chaperon – souvisí se středověkou pokrývkou hlavy, vzniklou ovinutím. Logo projektu, které právě z podoby pokrývky vychází, má rovněž symbolizovat „hlavu“ projektu a nové laboratoře. Podle Plzeňáků není špatně, pokud logo někomu připomíná „jen“ záchranný kruh: s přihlédnutím na skutečnost, že je projekt zaměřen na výzkum rakoviny, to rozhodně není od věci…

Až bude v roce 2024 Chaperon končit, mělo by Biomedicínské centrum za sebou mít přerod v jedinečné vědecké pracoviště disponující světovým know-how, se kterým budou chtít spolupracovat špičkoví evropští i světoví vědci. „Od Kari Hemminkiho, kterého vnímáme jako takového diplomata vědy, získáme řadu cenných doporučení v oblasti manažerských struktur a organizačních procesů, nezbytných k dosažení výzkumné excelence, a které pomohou zlepšit vědeckou práci nejen u nás na fakultě. Věříme, že se stanou přínosem i pro celou Univerzitu Karlovu. Třeba prostřednictvím platformy 4EU+, která pomáhá ke stabilizaci evropské vědy, a po brexitu se stala jakousi protiváhou britským univerzitám,“ uzavírá Václav Liška.