Články dle značky: PřF

Civilizace se rodí, rostou i upadají. Jaký osud čeká tu naší – první globální civilizaci? Své poznatky z dvaceti let cestování napříč měnícím se světem propojuje dokumentarista Petr Horký s výzkumem egyptologa Miroslava Bárty. Výsledkem je film Civilizace.

Rád by cestoval v čase a taky má rád přírodní katastrofy. V knize Pralesy a jezera mladších prvohor paleobotanik a geolog Stanislav Opluštil z Přírodovědecké fakulty UK zprostředkovává znalcům i nadšencům svět z doby, kdy uhlí bylo ještě zelené. Objemnou publikaci vydala Academia.

Dva čeští vědci, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, jeden projekt vědeckého transferu a šest mladých vědeckých nadějí. To jsou letošní ocenění NF Neuron na podporu vědy. Šest z devíti cen putuje na Univerzitu Karlovu, hlavní k profesoru Janu Starému z 2. LF UK.

Laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Carolyn R. Bertozziová, Morten Meldal a Barry Sharpless za výzkum nástrojů pro stavbu molekul. Akademie ocenila, že jejich poznatky příspějí k vývoji procesů zjednodušujících funkční chemii. 

Na Mezinárodní biologické olympiádě (MBiO) kdysi Lenka Libusová dvakrát získala stříbrnou medaili. Od července 2022 je vědkyně a pedagožka z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK šéfkou prestižní soutěže.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství se stal švédský biolog Svante Pääbo. Odborná komise ocenila jeho zásluhy za objevy v evoluční genetice. Přinášíme komentář profesora Viktora Černého z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty UK.

Přes tři tisíce návštěvníků vidělo, slyšelo, cítilo, ochutnalo či se dotklo vědy. V pátek 30. září proběhla již tradiční Noc vědců. Univerzita Karlova přichystala pro děti i dospělé na osmdesát aktivit. Mimo jiné i finálový večer FameLab, který vyhrála Eliška Jandová z pražské „Přírodovědy“. 

Špičkoví vědci – specialisté na aplikaci analytické metody Ramanovy spektroskopie – se po covidové odmlce z celého světa sjeli na akci GeoRaman. Hostitelem patnáctého ročníku mezinárodní vědecké konference se poprvé stala Univerzita Karlova.

„EMBL je špičkové vědecké pracoviště, které vyniká svou otevřeností a možnostmi. Od počátku mi přišlo přirozené udržovat kontakt s alma mater,“ říká Vladimír Beneš, který vede genomické centrum na prestižním EMBL v Heidelbergu.

Na Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT) vede Monika Beličková Oddělení genomiky, jednu ze sedmi výzkumných částí. Vedle práce spojené s genetickým vyšetřováním a výzkumem je už téměř rok náměstkyně pro vědu a výzkum.

Zajímá jej, jak se v závislosti na zeměpisné šířce mění sítě vztahů mezi kvetoucími rostlinami a jejich opylovači. „Víme, jak je rozmístěná biodiverzita na Zemi; víme, kde je druhů víc a kde méně. Co nám chybí, je pochopení mechanismů, které za tím stojí,“ přibližuje entomolog Robert Tropek.

Mezinárodní vědecký tým pod vedením Kateřiny Komrskové objevil nový fúzní protein lidského vajíčka, který hraje klíčovou roli v průniku spermie. Nové poznatky mohou pomoci při diagnostice a léčbě neplodnosti, ale i k lepším antikoncepčním prostředkům.

Sdílejte článek: