Dva čeští vědci, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, jeden projekt vědeckého transferu a šest mladých vědeckých nadějí. To jsou letošní ocenění Nadačního fondu Neuron na podporu vědy. Šest z devíti cen putuje na Univerzitu Karlovu, ta hlavní k profesoru Janu Starému, doyenovi dětské hematologie a onkologie ze 2. lékařské fakulty UK. Druhou stěžejní cenu za přínos světové vědě obdržel profesor Pavel Hobza, chemik spjatý s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Oceněné osobnosti UK: nahoře Martina ŽIvná, Jan Starý, Marya Shamzhy, dole Martin Setvín, Jan Kynčl a Anežka Kuzmičová.
Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru medicína v neděli 16. října obdržel:
• Jan Starý z 2. LF UK
(průkopník inovativní léčby dětské leukémie a transplantace kostní dřeně)
Profesor Jan Starý je mezinárodně uznávaným dětským hematologem a onkologem. Děti postižené leukémií byly v osmdesátých letech jeho zásluhou léčeny podle západoevropských protokolů, díky čemuž se pravděpodobnost jejich přežití zvýšila až na současných více než devadesát procent! Profesor Starý v další dekádě propojil všechna hematoonkologická centra v České republice, zavedl nové léčebné přístupy a ovlivnil tím i evropský přístup k léčbě.
„Patřím k té šťastné generaci lékařů, která v tom svém oboru zažila neuvěřitelný pokrok, který si v počátku neuměli ani představit. Když jsem začínal, tak na leukémie skoro všechny děti zemřely; dnes skoro všechny přežijí. To považuji za veliké štěstí, protože ne každému lékaři se toto stane,“ řekl v rozhovoru pro magazín Forum profesor Starý, emeritní přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol a také učitel několika generací svých následovníků. Za výjimečnou vědeckou a lékařskou činnost byl oceněn mimo jiné prestižní výzkumnou podporou Donatio Universatis Carolinae.
Ceny Neuron pro nadějné vědce pro rok 2022 získali:
• Martina Živná z 1. LF UK
(v oboru medicína za nalezení příčiny dědičného onemocnění ledvin)
Podílela se na identifikaci genů, jejichž mutace vedou k rozvoji dědičného chronického selhání ledvin (ADTKD). Významně přispěla nejen k objasnění mechanismu onemocnění, ale i k vývoji diagnostických metod. To umožnilo správně a včasně určit dané onemocnění u pacientů z více než tisíce rodin po celém světě. Podílí se na vývoji léčby ADTKD. Martina Živná působí v Laboratoři pro výzkum vzácných nemocí na Klinice pediatrie a dědičných poruch metabolismu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její dosavadní práce slibuje další významné objevy na poli dědičných onemocnění ledvin.
• Anežka Kuzmičová z FF UK
(v oboru společenské vědy za výzkum gramotnosti)
Anežka Kuzmičová je průkopnice disciplíny, jež představuje nové pojetí výzkumu gramotnosti u dětí a dospělých. Vystudovala Univerzitu Karlovu a Stockholmskou univerzitu, nyní na Filozofické fakultě UK vede mezioborovou výzkumnou skupinu Integrální výzkum textu a četby. Kuzmičové práce vycházejí z předpokladu, že čtenářské schopnosti a prožitky představují vrstevnatou souhru jazykových, technologických, tělesných, osobnostních a kulturních aspektů a jsou ovlivněny společenským hodnocením. „Zaměřujeme se na dětské prožívání komplexně – jak děti o příbězích přemýšlejí či zda si o tom pak chtějí povídat a sdílet prožitek,“ uvedla v rozhovoru pro Forum. Takové propojení oborů není v humanitních vědách obvyklé; její přístup v kombinaci metod je jedinečný v českém i světovém kontextu.
• Martin Setvín z MFF UK
(v oboru fyzika za výzkum nevodivých materiálů)
Ve svém výzkumu chce zjistit, proč některé materiály generují fotonapětí a jak lze získanou energii využít. Možnosti aplikace se rýsují od elektroniky po paliva. Docent Setvín je fyzikem povrchu, jenž zdokonalil rastrovací sondovou mikroskopii – získal dosud nevídané snímky s atomovým rozlišením na nevodivých materiálech. Ve své skupině na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy dále hledá jejich praktické využití. Martin Setvín patří mezi nejrespektovanější jména české fyziky, jak dokládají i jeho publikace v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science.
• Mariya Shamzhy z PřF UK
(v oboru chemie za výzkum porézních materiálů)
Mariya Shamzhy řeší jednu z dlouhodobých klíčových výzev pro materiálové vědce – pochopení toho, jak heterogenní katalyzátory usnadňují chemické reakce a to na atomární úrovni. Věnuje se především syntéze nových typů zeolitů, jejich charakterizaci a vysvětlení jejich katalytických vlastností. Dosavadní výsledky slibují nové koncepty pro anorganickou chemii anebo chemické inženýrství. Mariya Shamzhy vystudovala Lomonosovovu univerzitu a titul kandidátky věd získala na ukrajinské Akademii věd. Dnes působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde vede vlastní skupinu.
•
Jan Kynčl z MFF UK
(v oboru matematika za průlomová́ zjištění v kombinatorice)
Jan Kynčl je předním odborníkem v oblasti kombinatoriky a diskrétní geometrie, ve kterých zaznamenal zásadní objevy. Působí na Matematicko-fyzkální fakultě Univerzity Karlovy. Vylepšil algoritmy pro kreslení abstraktních topologických grafů či získal nové odhady pro průsečíkové číslo grafu. Obojí souvisí například s přehledným zobrazováním diagramů s mnoha průsečíky, jako jsou schémata leteckých spojení mezi městy nebo biologické či sociální sítě. S dalšími spoluautory získal superlineární odhad na počet prázdných konvexních pětiúhelníků v bodových množinách, což je hranice, která odolávala třicet let. Také dosáhl několika významných výsledků o struktuře permutací, které posunuly danou oblast!
Další ceny pro základní i aplikovaný výzkum
Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru chemie získal profesor Pavel Hobza z Ústavu organické chemie Akademie věd ČR – jeden z nejvlivnějších světových vědců v oblasti výpočetní chemie a objevitel nového typu vodíkové vazby, jež pomáhá vysvětlit strukturu biomolekul.
Cena Neuron za propojení vědy a byznysu patří společnosti Pinflow energy storage, která se věnuje ukládání energie v redoxních průtočných bateriích. Vědecké know-how pochází ze spolupráce mezi Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Západočeskou univerzitou v Plzni, jež vyústilo v založení komerčního subjektu.
Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru biologie získal též Gabriel Demo z Masarykovy univerzity a výzkumného centra CEITEC za výzkum komunikace transkripce a translace. Zabývá se strukturami proteinu a zajímá jej syntéza RNA a proteinu – jak se procesy transkripce a translace ovlivňují a jak si předávají genetickou informaci.
