Články dle značky: PřF
Umělé osvětlení škodí, pro biorytmus je tma podstatná
Lidské biorytmy, stejně jako ty živočišné nebo rostlinné, se po tisíce let vyvíjely v souladu se střídáním světla a tmy. Umělé osvětlení přineslo pokrok, ale i škodlivý vliv na lidské zdraví. Jaký vliv má světelné znečištění na člověka i přírodu, zkoumá docentka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty UK.
„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.
„Během mého doktorátu jsme objevili zcela nový typ imunitních buněk, které mají klíčové role v odpovědi imunitního systému na mikroorganismy,“ říká Jan Dobeš, který byl s Jakubem Abramsonem a dalšími americkými kolegy vyzván, aby sepsali přehledový článek, který vyšel v odborném časopise Nature Review Immunology.
Přijíždějícím ze světa pomáhá unikátní univerzitní centrum
Víza, pojištění, bydlení, škola pro děti… Stěhování ze zahraničí s sebou nese řadu výzev, včetně těch organizačně-administrativních. Aby to měli zahraniční vědci a vědkyně, kteří přijíždějí na Univerzitu Karlovu, co nejsnazší, pomáhá jim univerzitní Staff Welcome Centre.
V raketě nesedí, přesto se věnuje dálkovému průzkumu Země
V dubnu převzal Cenu profesora Heyrovského pro nejlepší absolventy přírodovědeckých programů. Geograf Mojmír Polák z Přírodovědecké fakulty UK nejenže magistra vystudoval s průměrem 1,00; navíc je jeho diplomová práce žádanou pro ochranu přírody. Využije ji KRNAP.
Na Karlovku míří hned deset výzkumných grantů ERC CZ
Grantová soutěž ERC patří k nejprestižnějším a nejkompetitivnějším – o omezené množství financí soutěží nejlepší vědci a vědkyně. Ti, kteří působí na českých institucích a získají špičkové hodnocení, ale ne finance, mohou od ministerstva školství získat takzvané ERC CZ. Deset z devatenácti míří na UK.
Jelínková: Nechtějte být Harvard, hledejte vlastní unikátnost
„Dnešní vzdělávací instituce jsou jiné než v minulosti. Potřebujete marketing, fundraising, public affairs a další funkce, které robustně podporují výzkumné a výukové poslání a širší univerzitní cíle,“ říká Klára Jelínková působící na Harvardově univerzitě.
Petr Pyšek: Zavlečené rostliny už najdeme všude
Má Českou hlavu. Biolog a ekolog Petr Pyšek získal na konci roku 2022 nejvyšší tuzemské vědecké ocenění – čili Národní cenu vlády ČR za celoživotní dílo, Českou hlavu – za přínos v oblasti studia invazních organismů, rostlin i živočichů.
Univerzita Karlova se blýskla i na sedmém Veletrhu vědy
Chemické a fyzikální pokusy, průnik do molekuly i vesmíru, roboti, virtuální realita, záchrana života, Země i světa, kvízy či debaty – takový je a byl i letošní Veletrh vědy. A mezi více než stovkou vědeckých a vzdělávacích institucí byla Karlovka nepřehlédnutelná.
Profesor Bohumil Němec je i po 150 letech velkou inspirací
Bohumil Němec patřil mezi nejvýznamnější české vědce 20. století. Výjimečnou osobnost, rektora Univerzity Karlovy a botanika přibližují Viktor Žárský a Tomáš Hermann u příležitosti konference na Přírodovědecké fakultě UK.
Smysluplné léto? Pro Olgu Heidingsfeld je v Mulbekhu
Kus posledních letních prázdnin strávila v Mulbekhu. Vědkyně, biochemička Olga Heidingsfeld z Přírodovědecké fakulty UK tam pomáhala rozběhnout laboratoř. A taky se učila učit lidi v módu, který není pro našince – řekněme si otevřeně – zcela běžný.
Profesor Václav Smil: Učme lidi poznávat základy života
Vysokoškolského profesora, světově proslulého propagátora vědy a spisovatele Václava Smila, ocenila Univerzita Karlova – jeho alma mater – i Česká geografická společnost. V geologické posluchárně byl prostor i na zajímavou debatu.
