Přes tři tisíce návštěvníků vidělo, slyšelo, cítilo, ochutnalo či se dotklo vědy na Univerzitě Karlově. V pátek 30. září po celém Česku proběhla Noc vědců. Karlovka přichystala pro děti i dospělé na osmdesát aktivit! Mimo jiné i finálový večer soutěže FameLab, který vyhrála Eliška Jandová z pražské „Přírodovědy“. „Letos jsme se po dvou covidových ročnících konečně vrátili plně k prezenční formě. Máme velkou radost, že program přilákal rekordní počet návštěvníků,“ hodnotil Miroslav Čermák, koordinátor Noci vědců na UK.
Tlačenice u stolečků, smích a výkřiky nadšení či úžasu, tak opět vypadaly chodby, učebny a laboratoře Univerzity Karlovy během Noci vědců, která se po dvou covidových letech vrátila do tradičního prezenčního formátu. Letošním mottem bylo „všemi smysly“ a děti i dospělí tak skutečně mohli vidět, slyšet, čichat, ochutnat i si sáhnout na vědu z Karlovky.
Příroda zažitá všemi smysly
Kampus Albertov (a tamní Přírodovědecká fakulta UK) je již tradičním dějištěm Noci vědců. Letos zde návštěvníci otestovali své smysly v chemii, biologii, antropologii i geografii. Rovněž zjistili, jak jsou na tom jejich smysly v porovnání s těmi zvířecími, objevovali svět pod mikroskopem a nechyběl ani již legendární molekulární bar.
Smysly pod dohledem lékařů
K obvyklým atrakvím vědecké noci patří i fronty na návštěvu piteven a anatomického ústavu 2. lékařské fakulty UK v pražském Motole. Letos návštěvníci třeba i na vlastní nos otestovali, jak voní anatomie, nebo zda poznají jednotlivé druhy kostí hmatem, osaháním.
K vidění byl též virtuální pitevní stůl, který odhaluje taje lidského těla a umožňuje nahlédnout do útrob velmi přesvědčivého 3D modelu člověka. Ti, kteří raději reálné zážitky, mohli navštívit stanoviště s živým figurantem, kde se dozvěděli mnohé o anatomii a fyziologii lidského těla.
Na páteční večer připravila řadu aktivit i Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy. Návštěvníci se například dozvěděli o podceňovaném „šestém smyslu“, který nám dává informace o našem těle a pohybovém aparátu. Milovníci počítačových her zase mohli zúročit dovednosti s ovládáním konzolí i při ovládání robotického operačního systému.
Věda procházející žaludkem
Vcítit se do manýristického umělce Giuseppa Arcimbolda a vytvořit si vlastní obraz z ovoce a zeleniny zase zkoušeli návštěvníci dejvické Katolické teologické fakulty UK; malí příchozí si mohli vytvářet díla z připravených podkladů.
Zájemci také zjistili, jak je na tom jídlo z pohledu novodobé etiky – jak souvisí potrava a jídlo s lidskými právy, trvale udržitelným rozvojem či vztahy ke zvířatům. Kunsthistorici zase zvali k raně renesanční svatební hostině a prostřednictvím historických obrazů představovali stravovací návyky dob dávno minulých. Kdo by z toho snad dostal hlad, mohl navštívit přednášku teologa Pavla Frývaldského na téma duchovní pokrmy.
Vítězka FameLabu je z UK, nabídla naději v kapce krve
Během Noci vědců v Kampusu Hybernská proběhl i finálový večer českého kola FameLab. O vítězství se prostřednictvím tříminutových vědeckých stand-upů utkala jedenáctka soutěžících. „Jako porota jsme rozhodování vůbec neměli jednoduché. Byl to velmi vyrovnaný a silný ročník. Vtězství by si v některém ohledu zasloužil každý ze soutěžících – někdo vynikal vtipem, jiný využitím pomůcek či vysvětlením vědecké problematiky,“ komentovala čestná předsedkyně poroty rektorka UK Milena Králíčková. O nejlepších rozhodovala spolu s bývalou výherkyní tohoto klání Eliškou Selinger, epidemiologem Petrem Smejkalem a popularizátorem kosmonautiky Janem Spratkem.
• Výherkyní se stala Eliška Jandová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která oslnila s vystoupením Naděje v kapce krve. Ta také bude koncem listopadu reprezentovat Českou republiku na mezinárodním finále FameLabu v anglickém Cheltenhamu.
• Na druhém místě se umístil Filip Kubeček z Masarykovy univerzity a Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR s vystoupením České dialekty včera a dnes.
• Třetí příčku obsadil Hubert Beck z Matematicko-fyzikální fakulty UK, jehož výstup nesl název Invariance a ekvivariance v každodenním životě a ve fyzice.
• Publikum asi nejvíce oslnila Terezie Páníková z Vysoké školy chemicko-technologická v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, která svým vystoupením nabídla odpověď na otázku Jak osladit život lidem s cukrovkou?
Jednotlivá vystoupení finalistů bude možné zhlédnout z videozáznamu.
O letošní „smyslů plnou“ Noc vědců byl zájem, jak potvrzuje i Miroslav Čermák, hlavní koordinátor Noci vědců na UK: „Letos jsme se po dvou covidových ročnících konečně vrátili plně k prezenční formě. Máme velkou radost, že program přilákal rekordní počet návštěvníků, kteří mohli zhlédnout tematicky zaměřené workshopy a přednášky včetně tradičně atraktivních přírodovědných a lékařských aktivit. Především nás ale těší, že se opět podařilo ještě více rozšířit program s prvky z oblasti humanitních, sociálněvědních a teologických oborů.” Nezbývá, než se těšit na další ročník a hádat, co bude jejím tématem.