Eriksen: Třeba nám dojde, že opravdu není možné mít vše

Autor : Jan Velinger
Foto: Michal Novotný, Shutterstock
pondělí, 11. říjen 2021 06:59

S věhlasným norským antropologem Thomasem Hyllandem Eriksenem interview o tom, jak se v moderním světě střetává otevřenost s touhou po starých pořádcích, jak pandemie načas zastavila „přehřívání“ civilizačního růstu i o české mentalitě.

Schopnost dětí vyrovnat se s náročným obdobím pandemie odpovídá podle školních psychologů Gaussově křivce. Zhruba sedmdesát procent jej zvládlo, patnáct procent se hroutilo a patnáct procent i rozkvetlo. 

Jak složité je převádět vědecké poznatky do praxe? A jak jde dohromady působení univerzity a podnikání? Na to odpovídá Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague (CUIP), který byl hostem podcastu Univerzity Karlovy.

Umět dobře číst je jedním z hlavních cílů, ale i největším problémem dětí na prvním stupni základních škol. Už sedm let jim s tím pomáhá aplikace Včelka. Na jaře se její tvůrci spojili s Ústavem jazykové a odborné přípravy UK a zapracovali na nové sekci pro cizince. 

Profesor Jan Royt už přes třicet let přednáší o dějinách umění, a stejně tak rád zajede do malé vesničky, aby tamním obyvatelům přiblížil příběh jejich kostela... Podělit se o své znalosti totiž považuje za povinnost vědce i věřícího člověka. 

Má pomoci s orientací v nových postupech, jež onkologie v oblasti systémové léčby nabízí. Medikomiks: Precizní onkologie je nový vzdělávací materiál, pod jehož vznikem je podepsána i Kateřina Kopečková, onkoložka 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Během druhé světové války poslali nacisté více než půl milionu Čechů na tzv. nucené pracovní nasazení. Téměř dva tisíce mužů bylo posláno až do vzdáleného Norska, jejich příběhy připomínají badatelé z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Mikrobioložka: Nahlédla jsem mimo akademickou bublinu

Autor : Blahoslav Hruška
Foto: Archiv Nely Klímové
pondělí, 20. září 2021 23:09

„Fascinuje mě celý proces vývoje léků a jejich uvádění na trh. Teď už mám představu, co vše to obnáší,“ říká mikrobioložka Nela Klímová, jedna z účastnic kurzu Svět farmaceutického průmyslu, který pořádá CPPT. Další cyklus si mohou studenti zapsat opět v zimním semestru.

„V Kampusu Hybernská bychom chtěli nabídnout společný prostor pro všechny fakulty a součásti UK, aby se na tomto území mohly setkávat jak mezi sebou, tak s partnery z města nebo aplikační sféry,“ říká Marcel Kraus, manažer projektu Hyb4City.

Doktor Čestmír Štuka je v prvé řadě jedním z otců WikiSkript. A když zrovna není na 1. lékařské fakultě UK, dost možná se prochází krajinou Čertovy brázdy, kde archeologům pomohl objevit unikátní liniový val stojící v jejích základech.

S nápady volejte včas. Univerzita Karlova se inovací nebojí

Autor : Pavla Hubálková, Martin Rychlík
Foto: Hynek Glos
pondělí, 16. srpen 2021 09:03

„Nebojte se transferu ani neúspěchu. A s nápady volejte včas,“ říkají v dvojrozhovoru šéfové dvou součástí UK, jež pečují o přenos poznatků do praxe – právě tak vznikly i čtyři nadějné spin-off firmy. Hana Kosová řídí CPPT, Otomar Sláma zase CUIP. 

Vytvořit vlastní komiks, ušít tašku, zkusit salto, sestavit baterii, nahlédnout do Trnkovy zahrady nebo pod mikroskop… Redakce Forum zjišťovala, co všechno se děje na příměstských táborech, doučovacích kempech, jež pořádá Univerzita Karlova. Díky ministerské dotaci jsou pro děti zdarma.

„Jedinou chybu, kterou může akademik udělat, je, že přijde pozdě, protože duševní vlastnictví jsou z principu takové dostihy,“ říká právník Matěj Machů, expert na patenty, který pracuje v CPPT a je zástupcem ředitele v dceřiné společnosti Charles University Innovations Prague (CUIP).

Podcasty SIA: K orientalismu a postkoloniálním studiím

Autor : Petr Jandáček, FF UK
Foto: The Clark Art Institute
čtvrtek, 29. červenec 2021 19:36

Problém orientalismu a postkoloniálních studií začal rezonovat koncem 70. let po vydání knihy Orientalismus od E. W. Saida. Vyrovnání se s koloniální minulostí je stále aktuální a ožehavý problém, jemuž se věnuje i podcast Steppin into Asia z FF UK.

„Vždy budou existovat lidé, kteří dobře vědí, že se dopouštějí něčeho nemístného a zneužívají k tomu svou moc. Častěji ale vznikají nepříjemné situace z nevědomosti či necitlivosti pedagoga,“ říká psycholožka z Pedagogické fakulty UK Irena Smetáčková.