Displaying items by tag: literatura

Byl to iniciační zážitek, který mu otevřel bránu do jiného světa. Když rodiče přinesli domů samizdatový překlad Tolkienova Pána prstenů a začali ho před spaním číst svým synům, asi sami nečekali, že to jejich Janovi změní život.

Trýznivé zkušenosti s totalitárními režimy 20. století, deportace na Sibiř, i nejaktuálnější problémy společnosti. To všechno se promítá do současné lotyšské literatury, se kterou se mohou seznámit čeští čtenáři díky práci absolventky FF UK Anny Sedláčkové.

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ‚Tak revoluce se vodkládá na neurčito.‘“ Touto slavnou větou začíná jeden z nejzásadnějších českých románů 20. století Zbabělci. Jeho autorovi, absolventovi FF UK, Josefu Škvoreckému, by 27. září bylo sto let. 

Uplynulo sto let od úmrtí spisovatele Franze Kafky. Co si v jeho díle může najít současný čtenář? A najdou se v souvislosti s jeho prací stále  nezodpovězené otázky? I o tom hovořil profesor Marek Nekula, který se Kafkovým dílem zabývá od počátku 90. let.

Letošní Noc s Andersenem v knihovně Pedagogické fakulty UK probíhala v duchu literární hry na motivy knížky Ptačí sněm od Petra Síse. Za tímto konceptem stojí tři studentky, které program pojaly jako velkou čtenářskou lekci, v níž využily třífázový model učení.

Kampus Hybernská se minulý týden, u příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele Franze Kafky, proměnil v Kafkus. Didaktikon zorganizoval hlavně pro žáky středních a základních škol přednášky, workshopy nebo pop-artovou výstavu, jejichž pojítkem byl právě nejslavnější pražský německy píšící spisovatel.

Chaim Potok, Isaac Bashevis Singer či Elie Wiesel. Literární velikány 20. století spojuje, že vycházejí z chasidismu - židovského hnutí, jež se zrodilo ve východní Evropě 18. století. Své o tom ví i Pavel Hošek z Evangelické teologické fakulty UK, autor knihy Chasidské příběhy.

„Milan Kundera byl charismatický, věcný, přímočarý, s výraznou empatií, která působila dojmem jasnozřivosti. Jelikož do vás viděl, nebylo možné předstírat. Měl bedlivě zaujatou pozornost ke všemu, co jej obklopovalo,“ tak vzpomíná na zesnulého literáta docent Jakub Češka z FHS UK.

Česká, ale i slovenská  polonistika slaví sté výročí od svého vzniku, který je spjat i s Univerzitou Karlovou a polským vědcem Marianem Szyjkowským. Expertů na dějiny i současnost polonistiky se ptal Wojciech Bednarek z Polského institutu v Praze.

Verše plné smutku, fantastika, komiksové stripy, překlad skotských slangů, uchopení literatury v socialismu i cesta světem rozličných kultur. Tak by se dala popsat pestrost titulů s cenami Magnesia Litera, pod nimiž jsou podepsáni autoři se vztahem k Univerzitě Karlově.

Na řeholnice internované v padesátých letech do vesničky Bílá Voda, se mělo zapomenout. Jejich příběh však nezmizel; v oceňovaném románu jej oživila prozaička Kateřina Tučková, jež získala doktorát z dějin umění na Filozofické fakultě UK.

Jedinečná edice dobových deníků Karla Teigeho, výrazné osobnosti meziválečné avantgrady, bodovala ve dvou anketách o knihu roku 2022: ve 32. ročníku ankety Lidových novin i v nové Deníku N. Knihu vydalo nakladatelství Akropolis spolu s Filozofickou fakultou UK.

Page 1 of 3

Share article: