Helena Zdráhalová
Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Její láska k literatuře ji dovedla až do tiskového oddělení Festivalu spisovatelů Praha, kde získala i zkušenosti s produkcí. Pracovala v časopisu Týden a v Lidových novinách. Na konci roku 2011 se zapojila do médií Univerzity Karlovy. Tím začala další etapa jejího vysokoškolského vzdělávání, neboť není dne, kdy by se při své práci nenaučila něco nového.
Petr Paleček: 17. listopad je dnem studentstva i díky mému otci
Dnes je Petru Palečkovi přes osmdesát let. Ani v tomto věku nepolevuje v úsilí připomínat odkaz svého otce Václava Palečka, který byl jedním z těch, kdo se za druhé světové války zasloužil o to, že byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.
Pobaltí neztratilo hrdost ani s agresory v zádech
Trýznivé zkušenosti s totalitárními režimy 20. století, deportace na Sibiř, i nejaktuálnější problémy společnosti. To všechno se promítá do současné lotyšské literatury, se kterou se mohou seznámit čeští čtenáři díky práci absolventky FF UK Anny Sedláčkové.
Jana Mottlová: Pro ty, kteří se oběťmi cítí, tu jsme pořád
Hned po tragédii, která se odehrála loni 21. prosince na Filozofické fakultě UK, sestavili osmičlenný tým, který pojmenovali Univerzita a který nabídl pomocnou ruku všem obětem. Vede ho Jana Mottlová, vedoucí pražského střediska Probační a mediační služby.
Jeden kouřící komín může zamořit ovzduší obce i jejího okolí
Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem znečistí celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z PřF UK.
Vyhrožování mučením byla častá metoda vyšetřování
Josef Vacek prošel tisíce raně novověkých psaných dokumentů. Jak se nový trestní řád, který stále počítá s mučením jako jednou z metod výslechu, promítá do rozhodování soudů? I to je tématem jeho výzkumu.
Unikátní databáze češtiny slaví. Vznikat začala před 30 lety
Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky. Před 30 lety se začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk.
Špirit: Škvoreckého čeština nemá v literatuře obdoby
„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ‚Tak revoluce se vodkládá na neurčito.‘“ Touto slavnou větou začíná jeden z nejzásadnějších českých románů 20. století Zbabělci. Jeho autorovi, absolventovi FF UK, Josefu Škvoreckému, by 27. září bylo sto let.
Nepoddajné předměty připomínají dějiny ženského hnutí
Kurátorka Jitka Gelnarová se ponořila do hlubin depozitářů Národního muzea, aby na světlo přinesla šestatřicet předmětů, které nevšedním způsobem zobrazují dějiny českého ženského hnutí a feministického aktivismu. Tomuto tématu se věnuje už od svých studií na UK a přednáší o něm také na FHS UK a FSV UK.
Nástup knihtisku a digitalizace? Podobné etapy, všímá si medievistka
Když profesorce Lucii Doležalové položíte otázku, odpověď proloží dalšími nápady, postřehy a připomínkami, které na téma navazují. Trošku to připomíná strukturu pozdně středověkých rukopisů, jejichž studiu zasvětila svůj vědecký život.
Zmocněnkyně pro lidská práva: Hejty už tolik neprožívám
Věnuje se problematice ohrožených dětí, inkluzivním vzděláváním, péčí o oběti domácího a sexualizovaného násilí, rovnými příležitostmi nebo duševním zdravím. Klára Šimáčková Laurenčíková je dnes vládní zmocněnkyní pro lidská práva a náměstkyní ministra pro evropské záležitosti.
Výstava ukazuje pestrost vizuality Kafkovy doby
Jak ovlivňovalo výtvarné umění, vysoká i populární kultura nebo film literární tvorbu Franze Kafky? I to je otázka, na kterou nabízí odpovědi výstava Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Pro Západočeskou galerii v Plzni ji připravila Marie Rakušanová z Filozofické fakulty UK.
Sociální zemědělství? Když nejde jenom o úrodu
Sociální zemědělství, co to je? Tuto otázku slyší Eliška Hudcová z ETF UK stále ještě poměrně často. Koncept, který propojuje farmaření se sociální prací, ještě není v České republice příliš zažitý.
Všechny spory nemusí končit u soudu. Pomoct může mediace
Když se budete chtít rozvést v USA, je pravděpodobné, že vám soud doporučí nebo dokonce nařídí pokusit se vyřešit rozkol nejprve mediací. Na mimosoudní řešení sporů se zaměřila studentka Právnické fakulty UK Noemi Kotrlá.
Monika Ladmanová: Příležitost musí dostávat i ženy
Je jednou z nejvýše postavených Češek v institucích Evropské unie. Má zkušenosti z neziskového sektoru, byznysu i veřejné správy. Působila v kabinetu eurokomisařky Věry Jourové. Dnes je Monika Ladmanová vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR.
Marek Nekula: Kafkovy texty na aktuálnosti neztrácejí
Uplynulo sto let od úmrtí spisovatele Franze Kafky. Co si v jeho díle může najít současný čtenář? A najdou se v souvislosti s jeho prací stále nezodpovězené otázky? I o tom hovořil profesor Marek Nekula, který se Kafkovým dílem zabývá od počátku 90. let.
Bruselský diktát! Oblíbený podcast se natáčel v Karolinu
„Vy, jako Evropská komise, nám tady chcete zavést takové nehoráznosti, jako že ženy mají mít za stejnou práci stejnou odměnu jako muži nebo rovná práva pro LGBTQI?!,“ vtipkoval novinář Ondřej Houska s vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monikou Ladmanovou během natáčení podcastu Bruselský diktát v Karolinu.
Výtvarná rekonstrukce pravěku. Jméno Burian otvíralo dveře
Nejen legendární Zdeněk Burian, výtvarné rekonstrukci pravěku se u nás věnoval třeba i František Kupka. Za fascinující historií vývoje této svébytné disciplíny bere čtenáře své knihy Barbora Půtová z FF UK.
Největší geopolitické výzvy pro EU? Vedle Ruska také Čína
Dvacet let už je Česká republika součástí Evropské unie. U příležitosti výročí uspořádala Katedra evropského práva Právnické fakulty UK sérii veřejných diskuzí, které se věnovaly nejen historii evropské integrace, ale především aktuálním výzvám, jimž evropské společenství čelí.
Jakub Tomšej: Jste diskriminovaní? Nebojte se ozvat
Jeden z univerzitních grantů soutěže Primus putuje týmu Jakuba Tomšeje z PF UK. Specialista na pracovní právo a rovné příležitosti povede výzkum zaměřený na to, jak se v různých státech Evropy řeší problematika diskriminace.
ČR 20 let v EU. Pomohlo sebevědomé Německo a slabé Rusko
„Evropská unie se tehdy cítila ekonomicky v dobré kondici a zároveň neviděla v rozšíření geopolitické nebezpečí.“ Tak popisuje základní okolnosti velkého rozšíření EU, ke kterému došlo 1. května 2004, profesor Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK.
