Zlo, které loni 21. prosince zasáhlo univerzitu a celou společnost, způsobilo mnoha lidem obrovský zármutek, vyvolalo ale také vlnu lidské sounáležitosti a laskavosti. A právě o ní natočila režisérka Markéta Oddfish Nešlehová dokumentární film.

Ve svém výzkumu se vrací až ke vzniku života na Zemi. Spát jí nedá především 20 aminokyselin, které od samého počátku tvoří bílkoviny všech organismů od těch nejjednodušších až po člověka. Jak by vypadal život, kdyby se jejich počet změnil, a mohl by vůbec vzniknout?

Stranou loňským událostem nezůstali ani studenti a studentky psychologie na Filozofické fakultě UK. Ihned po tragédii začali přemýšlet o tom, jak by se mohli zapojit do pomoci. Tak se zrodil spolek Peerko.

Věda je všude kolem nás. Stačí se jen dívat a zachytit ten správný moment, ať už fotoaparátem, mikroskopem nebo tužkou. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy vyhlásila 10. prosince ve Velké aule Karolina vítěze soutěže Věda je krásná.

Rozhovor jsme vedli na dálku mezi Prahou a Katarem. Tomáš Dumbrovský se vydal do Perského zálivu, protože potřeboval vykročit z kulturního rámce západního myšlení. Jako vůbec první vědec spjatý s PF UK získal prestižní ERC Consolidator grant.

In her research, she delves into the origins of life on Earth. What keeps her awake at night are the 20 amino acids that have formed the building blocks of proteins in all organisms since the very beginning. What would life look if the identity of these amino acids changed?

Velkého úspěchu dosáhli vědci a vědkyně Univerzity Karlovy. Pětici z nich se podařilo získat prestižní ERC Consolidator grant. To je nebývalý úspěch nejen pro samotné badatele, ale pro celou Českou republiku. 

Dnes je Petru Palečkovi přes osmdesát let. Ani v tomto věku nepolevuje v úsilí připomínat odkaz svého otce Václava Palečka, který byl jedním z těch, kdo se za druhé světové války zasloužil o to, že byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. 

Trýznivé zkušenosti s totalitárními režimy 20. století, deportace na Sibiř, i nejaktuálnější problémy společnosti. To všechno se promítá do současné lotyšské literatury, se kterou se mohou seznámit čeští čtenáři díky práci absolventky FF UK Anny Sedláčkové.

Hned po tragédii, která se odehrála loni 21. prosince na Filozofické fakultě UK, sestavili osmičlenný tým, který pojmenovali Univerzita a který nabídl pomocnou ruku všem obětem. Vede ho Jana Mottlová, vedoucí pražského střediska Probační a mediační služby.

Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem znečistí celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z PřF UK.

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ‚Tak revoluce se vodkládá na neurčito.‘“ Touto slavnou větou začíná jeden z nejzásadnějších českých románů 20. století Zbabělci. Jeho autorovi, absolventovi FF UK, Josefu Škvoreckému, by 27. září bylo sto let. 

Kurátorka Jitka Gelnarová se ponořila do hlubin depozitářů Národního muzea, aby na světlo přinesla šestatřicet předmětů, které nevšedním způsobem zobrazují dějiny českého ženského hnutí a feministického aktivismu. Tomuto tématu se věnuje už od svých studií na UK a přednáší o něm také na FHS UK a FSV UK.

Když profesorce Lucii Doležalové položíte otázku, odpověď proloží dalšími nápady, postřehy a připomínkami, které na téma navazují. Trošku to připomíná strukturu pozdně středověkých rukopisů, jejichž studiu zasvětila svůj vědecký život. 

Jak ovlivňovalo výtvarné umění, vysoká i populární kultura nebo film literární tvorbu Franze Kafky? I to je otázka, na kterou nabízí odpovědi výstava Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Pro Západočeskou galerii v Plzni ji připravila Marie Rakušanová z Filozofické fakulty UK.