Patří mezi ty, kteří stáli u zrodu Fakulty humanitních studií UK, a vytyčili směr, jímž se fakulta bude dlouhodobě ubírat. Založila nejen u nás, ale i ve světě unikátní obor Studia občanské společnosti, jenž nabízí ucelené vzdělávání zaměřené na organizovanou občanskou společnost a na takzvaný třetí sektor, tedy oblast stojící na pomezí trhu a státu. Docentka Marie Dohnalová za svou celoživotní iniciativu v této oblasti převzala Mimořádné ocenění pro přínos sociálnímu podnikání, kterou jí v listopadu udělila asociace Deklarace odpovědného podnikání.
Pro navazující magisterský program Studia občanské společnosti se vžila symbolická zkratka SOS. Prý vás k vybudování tohoto programu inspirovali sami studující. Kdy jste vyslyšela jejich volání o pomoc?
Před vznikem FHS UK existoval Institut základů vzdělanosti. Měla jsem tam předmět zaměřený na nestátní neziskové organizace, o který byl mimořádně velký zájem. Když jsem se zeptala studujících, jestli pracují jako dobrovolníci, téměř všichni zvedli ruku. Měli spousty dotazů, chtěli proniknout do hloubky, na vysokých školách se ale o tom nikde nic neučilo. Mnozí přitom sami pracovali v nestátních neziskových organizacích, potřebovali a chtěli vědět víc. A to byl impulz pro mě. Oslovila jsem pana profesora Jana Sokola a zeptala jsem se ho, jestli by souhlasil, abych připravila celý studijní program, který by připravoval absolventky a absolventy zejména do nestátních neziskových organizací. A on byl pro. Dnes se ukazuje, že absolventi a absolventky nacházejí uplatnění i na mnoha jiných místech, třeba ve veřejné správě, a když zamíří do komerčního prostředí, uplatňují poznatky sociálně odpovědného podnikání.
Jaký je v současné době zájem o studium?
Je patrné, že doba Václava Havla už je pryč. V počátečních letech jsme měli přihlášek pro prezenční formu studia o dost víc. Vnímání tématu občanské společnosti je ovlivněné výchovou, vzděláváním na středních školách i médii. O kombinovanou formou studia je ale zájem stabilní. Lidí, kteří se ve své profesi setkávají s tématem společenské odpovědnosti firem, chtějí více komunikovat s neziskovými organizacemi nebo chtějí vědět, jak mají podporovat organizace občanské společnosti, tedy nestátní neziskové organizace, je pořád dost.
Kdy začít a jak odpovědnost vůči druhým v člověku vypěstovat?
Řídím se myšlenkou, o kterou se se mnou podělil delegát mezinárodní konference o sociální ekonomice z Francie, který říkal, že pro prosazování nových témat je důležité hlavně vzdělávání a osvěta. Já k tomu ještě přidávám seznamovat se s pozitivními příklady a s tím, co se daří a co se děje ve společnosti dobrého. Základem je vzdělávání na všech stupních, už od základních škol, ukazovat, kolik lidí pracuje jako dobrovolníci, co dělají neziskové organizace, jak doplňují nebo nahrazují stát, jak jsou obrovsky ekonomicky silné nadace, které pomáhají zlehčovat sociální situaci mnoha lidem nebo se věnují environmentálním otázkám. Jde o to předávat ideje a ty přetvořit v nějaké jiné postoje, přístupy a konkrétní skutky.
Mimořádné ocenění za přinos sociálnímu podnikání získaly Marie Dohnalová a také poslankyně Marie Jílková. V kategorii Osobnost roku si pro cenu Zlatá vážka přišla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (uprostřed).
Říkala jste, že doba Václava Havla už je pryč. Jak se dnes v České republice daří neziskovým organizacím jako sociálním podnikům? Jak velké podpoře ze strany státu se těší?
Velkou událostí pro evropské členské státy bylo vydání Akčního plánu pro podporu sociální ekonomiky z roku 2021. Ten doporučuje, aby členské státy vytvářely pozitivnější prostředí pro tuto oblast. Proto u nás od ledna 2024 funguje na ministerstvu práce a sociálních věcí oddělení sociálního podnikání.
Ministerstvo realizuje projekt na podporu ekosystému pro sociální podnikání. Důraz je kladen i na podporu vzdělávání, vznikl Institut sociálního podnikání, který zprostředkovává uzavírání memorand o spolupráci českých vysokých škol s ministerstvem. Jeho podpis jsem iniciovala i s FHS UK. Z Univerzity Karlovy podepsala memorandum také Evangelická teologická fakulta UK, kde působí moje bývalá studentka, absolventka doktorského Studia občanského sektoru Eliška Hudcová (článek o tématu, kterému se věnuje Eliška Hudcová, jsme nedávno publikovali v magazínu UK Forum, pozn. red.). Postupně se díky těmto iniciativám propojují také vyučující na vysokých školách, kteří se sociální ekonomikou a sociálním podnikáním zabývají.
O sociálních podnicích se v Česku v poslední době začíná více mluvit, pomalu nacházíme cestu k jejich formálnímu uznání. Věřím, že je to začátek dobrého přístupu. Sociální ekonomika, kde se sociální podniky nacházejí, je i podle evropských institucí nový byznys model. Bude nutné, aby i komerční subjekty nesledovaly jenom zisk, ale aby měly pozitivní přesah do společnosti. Musím k tomu dodat, že významný krok je přijetí zákonu o integračním sociálním podniku. Už z toho názvu vyplývá, že je zájem zatím hlavně o skupinu integračních sociálních podniků, které pomáhají státní politice zaměstnanosti. Ve světě jsou ale mnohé jiné sociální podniky, které plní sociální cíle i jinak, než že zaměstnávají a vytvářejí pracovní místa pro znevýhodněné osoby.
A jak třeba?
Například tak, že jsou velmi prospěšné v regionu, propojují občany a rozvoj daného místa. Proto se také někdy hovoří ne o sociální, ale o solidární ekonomice. Sociální podniky přispívají k rozvoji místního občanského života i k udržitelnému rozvoji. To je typické třeba pro Francii, Itálii, Portugalsko nebo Španělsko. U nás takto fungují někteří lokální malí a střední podnikatelé – zaměstnávají místní občany a využívají místní nabídky. Propojuje se s tím i enviromentální hledisko, protože zpracovávají místní produkty.
Co vás samotnou přivedlo k tématu sociální ekonomiky?
Působila jsem na Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty UK, kde jsem měla začít učit nový předmět Sociální management. Kurz jsem si celý od základů postavila a později jsem ho začala vyučovat na Institutu základů vzdělanosti. Bylo to v době rozvoje občanské společnosti, zakládání různých neziskových organizací a toto téma bylo velmi žádané. Inspirovali jsme se Francií, kde se pro třetí sektor používalo označení sociální ekonomika. To je období zhruba roku 2001, od té doby se tomuto tématu intenzivně věnuji. Vzpomínám, že se rýsovaly velké plány. Uvažovalo se dokonce nad tím, že vznikne v rámci Evropské unie mezinárodní vysoká škola pro sociální ekonomiku, kde by studenti v rámci společného programu pobývali nějakou dobu v různých zemích, aby poznávali tuto oblast ze všech stran.
Byla jsem členkou všech prvních pracovních skupin, podílela jsem se na české definici pro sociální podnik a sociální ekonomiku. Zapojuji se do různých aktivit a iniciativ. Nyní jsem v týmu, který sestavuje strategický rámec sociálního podnikání pro Českou republiku, kterou předloží ministerstvo práce a sociálních věcí.
Tereza Jurečková je zakladatelka organizace Pragulic a také bývalá studentka Marie Dohnalové. O své zkušenosti z praxe se během podzimu přišla podělit se studujícími.
Sledujete příběhy svých absolventů a absolventek? Kam směřují, zakládají vlastní sociální podniky?
Jsem s nimi v kontaktu. Díky sociálním sítím je to docela snadné. Můžu jmenovat například svou absolventku a dnes úspěšnou sociální podnikatelku Terezu Jurečkovou, která stála u vzniku organizace Pragulic a kterou od té doby také vede (Pragulic nabízí domácím i zahraničním turistům netradiční prohlídky Prahy, kdy je městem provázejí lidé bez domova, pozn. red.). Nedávno jsem ji pozvala do svých kurzů, aby měli studující inspiraci z praxe. S projektem Pragulic spolu s dalšími studenty, kteří v tom byli zapojení, vyhrála v roce 2012 mezinárodní soutěž pro sociální podniky Social Impact Award. Tím začala její podnikatelská kariéra.
Vím ale také o několika absolventkách a absolventech, kteří našli uplatnění v sociálních podnicích, na ministerstvu práce a sociálních věcí, na pražském magistrátu, pracují v nestátních neziskových organizacích i ve firmách, věnují se dobrovolnictví. Sledujeme, co naši absolventi a absolventky dělají a snažíme se udržovat kontakty, a to i neformálně. Pravidelně například pořádáme vánoční večírek, kam je zveme. Možná je to i povahou našeho programu, ale u nás se vytváří komunita podobně naladěných fajn lidí a panuje tu taková opravdu přátelská atmosféra.
| doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. |
 Vystudovala Vysokou školu ekonomickou a sociologii na Filozofické fakultě UK. Habilitovala se v oboru veřejná ekonomika a služby. Zabývá se sociálně ekonomickou tematikou, organizovanou občanskou společností. Patří mezi české expertky pro téma sociální ekonomiky, sociálního podnikání a společenské odpovědnosti firem. Od roku 1996 působí na Fakultě humanitních studií UK. Byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou projektů GA ČR, TA ČR, MŠMT a projektů financovaných ESF, podílí se na výzkumné činnosti FHS UK v rámci Progresu a SVV. Zastupovala Českou republiku v mezinárodním projektu výzkumu sociálních podniků s cílem určit jejich modely. Připravila navazující magisterský studijní program Studia občanské společnosti (rok 2000), doktorský program Studia občanského sektoru a založila Katedru studií občanské společnosti na FHS UK, kterou devět let vedla. V letech 2015–2019 byla proděkankou pro magisterská studia a koordinátorkou pro akreditace na FHS UK. Od roku 2025 bude FHS UK nabízet nový kurz celoživotního vzdělávání s názvem Projekt sociálního podniku, který připravila a který je akreditovaný MPSV. |
