Jakub Charvát a Vojtěch Pour si rychle po rozšíření generativní umělé inteligence uvědomili obrovský potenciál, který pro svět práva má. A zatímco někteří právníci vnímají příchod AI spíše jako ohrožení profese, oba studenti PF UK vidí příležitost, jak svůj obor i jeho studium posunout dál.

„Je jen jedna Země, a tu máme od svých dětí půjčenou, musíme jim ji zase vrátit.“ Tak parafrázuje slavný Saint-Exupéryho citát zakladatel oboru sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií UK Ivan Rynda.

Lidská práva a jejich porušování jsou ústředním motivem mezinárodního filmového festivalu Jeden svět. Některé snímky budou doprovázet debaty, v nichž vystoupí i vědci a vědkyně z UK.

Patří mezi dvacítku výzkumných projektů, které nově podpořila Univerzita Karlova. Na PF UK vzniklo ve střední Evropě unikátní Univerzitní centrum pro konfliktní a post-konfliktní studia. Zaměřovat se bude na právní aspekty ozbrojených konfliktů a na poválečné vyrovnávání se s minulostí.

Už to nejsou jen šanony a krabice v archivech, nekonečné police v knihovnách nebo kolečka na archeologických lokalitách. Výzkum v humanitních i společenských vědách stále více proměňují moderní technologie. FF UK proto vytvořila zastřešující Centrum pro digital humanities. 

Jan Šír z Fakulty sociálních věd UK se dlouhodobě zaměřuje na politický a bezpečnostní vývoj v postsovětských republikách. Podle něj je to teď především na Západu, jestli bude putinovskému Rusku porušování základních mezinárodních pravidel tolerovat.

Bylo mu teprve pětačtyřicet let, když zemřel. Přesto v autorské dvojici s Jiřím Suchým zanechali hluboký otisk v československé kultuře. Hudebnímu skladateli a výtvarníkovi Jiřímu Šlitrovi by bylo ve čtvrtek 15. února sto let. 

Dokážou vyhodnotit kvalitu spánku, sbírat data o zdravotním stavu, mohou pomáhat v terapiích. Na první pohled se zdá, že zapojení asistenčních systémů na bázi umělé inteligence má pro člověka jen samá pozitiva. Nějaké to „ale“ se tam však přeci jen najde. 

Ústava je základní zákon státu, znát by ji měl každý. Laikům ale nemusí být srozumitelná, proto ji chce doktorand PF UK Lukáš Lev Červinka představit prostřednictvím komiksových stripů a ilustrací. Peníze na vydání knihy sbírá prostřednictvím crowdfundingu.

Sluneční svit symbolicky prozářil den, kdy se po měsíci vůbec poprvé od prosincové tragédie pootevřely dveře Filozofické fakulty UK. Šok a zármutek z hrůzy, která se zde odehrála, se studující i vyučující rozhodli zpracovat společně a pro akademickou obec tak typicky, tedy tvůrčím způsobem.

Překládá ve dne. Protože, jak sám říká, je to mimořádně náročné a vyčerpávající. Musí být odpočatý a naprosto koncentrovaný. Hudbu však skládá večer a v noci, když přijde ta správná inspirace, která se nedá vynutit. Jen pak vznikne dobré dílo! Tak popisuje tvůrčí proces Vojtěch Frank z Filozofické fakulty UK.

„Být dobrým univerzitním učitelem jsem vnímal jako svoje hlavní poslání. A pak přišla nabídka na funkci soudce Ústavního soudu…,“ vzpomíná na loňské jaro profesor Jan Wintr z Právnické fakulty UK. Jeden z nejoblíbenějších vyučujících na pražských právech se vydal za novým posláním, svých studujících se ale vzdát nechce.

V Minkovicích u Liberce ještě v 80. letech stála věznice s tak tvrdým režimem, že se jí říkalo Minkau (podle vzoru Dachau). Michal Louč z Fakulty humanitních studií UK na tomto příkladu připomíná, že „političtí vězni za normalizace nekončili v žádných fešáckých kriminálech".

Zažil si několik olympiád. Nikoliv jako sportovec, ale jako právník nebo také jako „styčný důstojník pro covid“, jak zněla jeho oficiální funkce na hrách v Tokiu. Teď si Jan Exner z Právnické fakulty UK sám vyzkoušel, jaké to je bojovat o cenné kovy. V soutěži Český vševěd se probojoval až do finále. 

Dnes si svět připomíná Mezinárodní den dobrovolníků. O tom, jak důležitá je pro společnost dobrovolná neplacená práce, se veřejnost mohla přesvědčit během pandemie nemoci covid-19 nebo po vypuknutí ruské agrese na Ukrajině. O neformální dobrovolnictví za časů krizí se zajímá i docentka Tereza Pospíšilová z FHS UK.