Velkého úspěchu dosáhli vědci a vědkyně UK. Pětici z nich se podařilo získat prestižní ERC Consolidator grant. To je nebývalý úspěch nejen pro samotné badatele, ale pro celou Českou republiku, která ve srovnání s ostatními státy evropské sedmadvacítky dosud nepatřila zrovna k nejúspěšnějším v získávání prestižních grantů Evropské výzkumné rady. Navíc se podle výsledků z posledního období zdá, že i ve společenských a humanitních vědách umíme získat ERC grant. Tentokrát totiž nepřijdou zkrátka ani vědci z Fakulty sociálních věd UK a historicky vůbec poprvé také z Právnické fakulty UK. Celkově do České republiky přijde 10 grantů, a to je skutečně skvělý výsledek pro celou zemi a všem novým ERC grantistům a grantistkám patří velká gratulace.
Evropská výzkumná rada, která rozhoduje o přidělení ERC Consolidator grantu, podpořila pětici ze sedmi projektů, které byly podány do příslušných hodnotících panelů od vědců a vědkyň působících na UK. Granty na jejich pětileté projekty putují Tomáši Dumbrovskému (Právnická fakulta UK), Kláře Hlouchové (Přírodovědecká fakulta UK), Ondřeji Pejchovi a Martinu Setvínovi (oba Matematicko-fyzikální fakulta UK) a Jaroslavu Švelchovi (Fakulta sociálních věd UK). Evropská výzkumná rada o tom informovala v úterý 3. prosince. Projekty, které obhájili vědci a vědkyně UK, získaly podporu v celkové ve výši 10,6 milionu eur.
ERC Consolidator grant je určený vynikajícím mladým vědkyním a vědcům ve fázi jejich kariéry, kdy potřebují rozšířit nebo posílit, tedy konsolidovat, vlastní nezávislý výzkumný tým nebo program. Smyslem všech grantů, které uděluje Evropská výzkumná rada, je podpořit hraniční výzkum (tzv. frontier research), který má potenciál zásadně posunout dosavadní poznání v daném oboru a vést k průlomovým objevům v celosvětovém měřítku.
Mít vizi a nebát se problému
Velkou zásluhu na úspěchu České republiky má profesor Zdeněk Strakoš (MFF UK), který v minulosti působil mimo jiné i jako předseda jednoho z hodnotících panelů projektů usilujících o získání ERC grantu a dlouhodobě pomáhá žadatelům a žadatelkám s přípravou jejich ERC projektů. „V posledním roce směřuje do naší země nebývalý počet ERC grantů. Výborné projekty byly rovněž podány v kategorii Advanced grant, jejíž hodnocení teprve probíhá. Mám z toho opravdu velikou radost a velmi gratuluji všem novým řešitelům, ať působí na kterékoli instituci. Ukazují svým příkladem, že má smysl mít dlouhodobou vizi, nebát se těžkého problému a náročnosti mezinárodního srovnání. To ostatně platí i pro ty žadatele, kteří přes kvalitu podaného projektu neuspěli. Nic není ztraceno, vždyť například čtyři z pěti nových nositelů ERC Consolidator grantu na Univerzitě Karlově nežádali poprvé, ale nevzdali to. Jeden z nich navíc získal již druhý ERC grant. Podat kvalitní ERC projekt má vždy smysl,“ zdůraznil profesor Zdeněk Strakoš.
„Získání pěti ERC Consolidator grantů ze sedmi podaných žádostí je velmi významné pro Univerzitu Karlovu. Ač se to vymyká dosavadním statistikám, byl bych velmi nerad, kdyby šlo jen o mimořádný úspěch, odchylku od normálu. Přeji naší zemi i naší univerzitě, aby šlo naopak o směřování ke standardu obvyklému v jiných zemích a na jiných pracovištích. Rovněž bych si přál, aby k získávání ERC grantů i k jejich udržení vytvářelo naše prostředí potřebné podmínky,“ podotkl.
Vedle grantů, které putují čtveřici vědců a jedné vědkyni UK, do České republiky přijde ještě dalších pět, čtyři vědcům působícím na některém z ústavu Akademie věd ČR a jeden na Masarykovu univerzitu.
Poprvé na Právnickou fakultu UK
Vůbec poprvé se ze získání ERC grantu může radovat vědec spjatý s Právnickou fakultou UK. ERC Consolidator grant získal Tomáš Dumbrovský na svůj projekt Community Through Constitution. Researching how Costitutions Construct Identity and Legitimacy in Europe and MENA.
Tomáš Dumbrovský na PF UK vede Ústav pro meziregionální studium konstitucionalismu. V roce 2021 získal ERC CZ grant, který uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR žadatelům, již za svůj navržený projekt dostali vysoké hodnocení Evropské výzkumné rady, ale na její finanční podporu nedosáhli kvůli nedostatku peněz v rozpočtu. Letos však už ERC Consolidator grant Tomáši Dumbrovskému neunikl. Jak sám říká, k úspěchu mu pomohl především jeho široký pohled na problematiku konstitucionalismu a srovnávacího ústavního práva získaný během studijních a výzkumných cest po celém světě.
Vedle toho, že absolvoval Fakultu sociálních věd UK a Právnickou fakultu UK, kde se věnoval i doktorskému studiu, velké zkušenosti nasbíral na prestižní Yale Law School v USA, kde získal druhý doktorát, a na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde absolvoval postdoktorské studium. Dlouhodobě navíc působí také na Doha Institute of Graduate Studies v Kataru, což má podstatný dopad na jeho výzkum zabývající se tím, jak ústavy formují kolektivní identitu obyvatel zemí v Evropě, v severní Africe a na Středním východě.
„Náš projekt reaguje na růst populismu. Zatímco před deseti lety jsme se na něj mohli dívat jako na nějakou zvláštnost, která časem zmizí, dnes vidíme, že tomu tak není. Ekonomická krize v Evropě i arabské jaro vyvolaly společenské procesy vedoucí k populismu. V demokratických volbách vyhrávají populistické strany, tento fenomén je jasně patrný a podobný v různých zemích světa, my musíme studovat proč. Komparace dvou kulturních světů nám umožní dostat se k podstatě problému a možného řešení, který vidíme ve stimulaci ústavního diskurzu tak, aby se kolektivní identita formovala v jeho rámci na základě většího propojení globálních (zejména lidskoprávních) a lokálních kulturních norem, což v důsledku povede k pluralitní a tolerantnější společnosti,“ vysvětlil Dumbrovský, který patří také mezi první úspěšné žadatele o grant Primus, který od roku 2017 uděluje Univerzita Karlova perspektivním vědcům a vědkyním na rozjezd jejich výzkumných týmů a projektů.
Za vznikem života
Jedinou ženou ve skupině úspěšných grantistů je biochemička Klára Hlouchová z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK, která získala podporu pro svůj projekt Unalphabeting the Central Dogma of Life. Klára Hlouchová vede Laboratoř syntetické biologie, cílem projektu jejího výzkumného týmu je konstruovat bakteriální kmen LIFE-19, který by při tvorbě všech svých proteinů byl závislý pouze na 19 aminokyselinách (zatímco všechny zatím známé živé buňky vytvářejí bílkoviny ze stejných 20 kódovaných aminokyselin). Výzkumy jejího týmu mohou hrát důležitou roli pro rozvoj syntetické biologie a konstruování syntetických organismů, které by se mohly využívat například při vývoji léčiv.
„Chceme pochopit, proč život vypadá tak, jak vypadá, a zda by mohl vypadat i jinak. To je velká mise naší laboratoře, která má aplikační potenciál v oblasti artifical life, syntetického života. V dnešní době se pro přípravu různých léčiv a dalších látek začínají používat syntetické buňky jako takové malé továrny. Ty by mohly v některých případech nahradit chemickou syntézu, která je náročná, drahá a často je z ní spousta odpadních produktů. Ačkoliv naším hlavním cílem je pátrání po limitech života, zejména tedy základní výzkum, zde bychom mohli pomoci s receptem na syntetickou energeticky co nejméně náročnou buňku, která by byla ‚osekaná‘ o všechno, co je pro její úkoly nadbytečné. Je v tom tedy možná i aplikační potenciál,“ vysvětlila Klára Hlouchová.
Podobně jako její kolegové má impozantní zkušenosti ze zahraničních studijně-výzkumných pobytů. Jako postdoktorandka pobývala na University of Colorado Boulder USA a spolupracovala i na projektu financovaném NASA Astrobiology Institute. Jako jedné z mála vědkyň a vědců působících v ČR se jí podařilo získat opakovaně grant The Human Frontier Science Program. Její práci podpořila také nadace VW Stiftung a Univerzita Karlova, která ji udělila grant Primus.
Dvojitá radost na Matfyzu
Hned několikanásobně se radují na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Na svůj úspěch z roku 2018, kdy získal ERC Starting grant, navázal astrofyzik Ondřej Pejcha, kterému se tentokrát podařilo získat ERC Consolidator grant na projekt Fluid Dynamics of Binary Systems Composed of Stars and Black Holes. Jde o neobyčejný úspěch ukazující kontinuitu, ale také pestrost vědeckých nápadů – před pěti lety se zaměřoval na interakci dvojhvězd, jak magazín Forum popisoval, nově získal štědrou podporu pro svůj pětiletý záměr a vědecký tým zkoumající „dynamiku tekutin v binárních systémech složených z hvězd a černých děr“.
Ondřej Pejcha vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, pak pokračoval ve studiu astronomie na Ohio State University, kde roku 2013 získal doktorský titul. Posléze působil jako postdok na Princeton University v USA, kde dosáhl i na prestižní stipendium NASA. V září 2017 se díky univerzitnímu programu Primus pro nové skupiny nadějných řešitelů vrátil na UK do Prahy. Zde se také habilitoval. Je autorem pěti desítek studií s asi 2500 citacemi; s manželkou Evou – rovněž vědkyní – vychovává dvě děti.
Druhým úspěšným žadatelem, který svůj výzkum rozvíjí na Matfyzu, je Martin Setvín, absolvent MFF UK. V rámci doktorského studia působil na Fyzikálním ústavu AV ČR a absolvoval roční výzkumný pobyt na National Institute for Materials Science v japonské Tsukubě. Následně strávil osm let na Technische Universität Wien, kde byl členem Surface Physics Group profesorky Ulrike Diebold. Zde se také v roce 2018 habilitoval. Od června 2021 působí na Katedře fyziky povrchů a plazmatu MFF UK. Je držitelem grantů UK Primus a GAČR EXPRO. Pod jeho vedením vznikla na Matfyzu nová vědecká skupina a laboratoř. V roce 2022 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru fyzika za výzkum nevodivých materiálů. Loni získal grant ERC CZ.
ERC Consolidator grant získal na projekt Single Polaron Tracking a podpoří práci jeho výzkumné skupiny v oblasti polaronů v pevných látkách. „Polarony jsou elektrony, které ‚uvíznou‘ v krystalické mřížce, a tím ovlivňují třeba elektrickou vodivost, katalytické vlastnosti materiálu, nebo mohou zajišťovat vysokoteplotní supravodivost. Díky ERC grantu si můžeme pořídit další kvalitní přístroj a zajistit si financování výzkumu na pět let,“ vysvětluje Martin Setvín, jenž ke zkoumání těchto specifických elektronů používá s kolegy na Katedře fyziky povrchu a plazmatu MFF UK unikátní metodu a mikroskop, který dokáže měřit s přesností na setinu atomu.
Realita, nebo iluze?
Velký důvod k oslavě mají v těchto dnech i na Fakultě sociálních věd UK. Pátým úspěšným žadatelem je Jaroslav Švelch s projektem Politics and Aesthetics of Indexical Representation in Digital Games and VR. Mnoho současných digitálních her a zážitků virtuální reality – včetně série historických her Assassin's Creed – tvrdí, že poskytují realistické reprezentace míst nebo lidí. Jaroslav Švelch bude zkoumat, jak vzniká iluze realismu a kterým místům a lidem se realistického zpracování dostává. Zaměří se proto na indexikální reprezentace, tedy stopy reálných objektů nebo lidí v simulovaných digitálních světech.
„Důvodů, proč se zaměřuji na indexickou reprezentaci, je několik. Jedním z hlavních je snaha napravit problém, který jsem vypozoroval v analýze a kritice videoher: mnoho výzkumů a analýz se věnuje obsahu her, ale ne tomu, jak jsou vytvářeny a jaká rozhodnutí vedou k tomu, jak je realita ztvárněna. Chceme zblízka studovat, jaká rozhodnutí ovlivňují výsledek. Videohry nám ukazují virtuální prostory, v mnoha případech ale vycházejí ze skutečných míst nebo z prvků skutečných míst. Obsahují otisky skutečných předmětů, hlasy a tváře skutečných herců a trojrozměrné skeny různých objektů nebo fotografie textur ze skutečného světa. To neznamená, že jsou přesné: úplná přesnost by byla nemožná. Jedním z aspektů projektu je studium a mapování toho, jak jsou skutečná místa reprodukována v rámci her nebo VR, a vytvoření databáze míst, kde se hry odehrávají. Například po úspěchu hry Kingdom Come: Deliverance z roku 2018 vidíme, že je možné zasazovat hry do méně známých oblastí, do zemí jako Česko, Rakousko nebo dále na východ. Chceme také čelit falešným zprávám. Když vyhořela katedrála Notre Dame, objevila se zpráva, že by mohli budovu znovu postavit podle existujícího modelu ve videohře (Assassin's Creed). To však nebyla pravda. Herní lokace byla z herních důvodů zjednodušena, a dokonce i některé moderní vitráže, které jsou stále předmětem copyrightu, byly zcela vynechány a nemohly být reprodukovány,“ vysvětlil vědec.
Jarosla Švelch absolvoval Filozofickou fakultu UK a Fakultu sociálních věd UK, kde také obhájil svou dizertaci. Jako postdoktorand působil na University of Bergen, zkušenosti sbíral také na studijně-výzkumných pobytech v USA na Massachusetts Institute of Technology a Microsoft Research New England Lab. Stejně jako jeho kolegové a kolegyně i on je úspěšným žadatelem o vnitrouniverzitní grant Primus.
Budoucí standard?
Všem úspěšným žadatelům a žadatelce pogratuloval prorektor UK pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek. „Je to bezprecedentní úspěch a musím se přiznat, že když jsem se výsledky postupně dozvídal, byl jsem z toho malinko ‚naměkko‘. Podalo se sedm žádostí, pět jich postoupilo do druhého kola a všech pět nakonec bylo podpořeno. To je opravdu skvělý úspěch a velká gratulace směrem k novým grantistům a grantistkám. Zároveň velmi děkuji a oceňuji práci a podporu jak na úrovni Univerzity Karlovy, tak na úrovni národní, pod vedením profesora Strakoše. Na univerzitě jsme se rozhodli jít cestou rozvoje výzkumného prostředí a věřím, že postupně se podobná čísla stanou pro UK standardem,“ zdůraznil prorektor Ladislav Krištoufek a doplnil, že se ukázalo, že jsme schopni rovnocenného porovnání; zejména ve společensko-vědních a humanitních oborech jsou nové ERC granty velikou (a nejen finanční) podporou.
