Jak veřejné mínění ovlivňuje bezpečnostní aliance? Smetana získal ERC

Dodržují se kolektivní závazky v rámci vojenských aliancí, jako je například NATO, nebo se reprezentanti daných zemí nakonec rozhodují spíše podle rozmarů veřejného mínění? I touto otázkou se bude zabývat Michal Smetana z Fakulty sociálních věd UK, který nyní uspěl v prestižním klání o granty Evropské výzkumné rady (ERC). „Pro výzkum budeme využívat nejmodernější technologie, které nám umožňují dělat inovativní experimentální šetření na velkých vzorcích respondentů napříč státy NATO,“ říká čerstvý držitel pětiletého ERC Starting grantu v hodnotě 1,5 milionu eur (zhruba 37,5 milionů korun).

„Role veřejného mínění v otázkách obranných aliancích je téma, které se v odborné literatuře diskutuje již poměrně dlouho, ale až nyní máme k dispozici metodologické nástroje, které nám umožňují provádět multimediální experimenty na velkých vzorcích veřejnosti a politických elit, kterým přehráváme různé scénáře a vyhodnocujeme jejich postoje,“ popisuje Michal Smetana unikátnost svého projektu. 

V minulosti byli výzkumníci odkázáni především na zpětné vyhodnocování postojů veřejnosti na proběhlé události. Později v rámci experimentů zapojovali texty nebo například obrázky, kterými modelovali různé scénáře. Nyní čím dál více využívají videa, která lépe „vtáhnou do děje“ a zároveň mají větší jistotu, že si všichni zúčastnění představují danou situaci stejně. „Díky umělé inteligenci dnes dokážeme velmi jednoduše generovat různé verze videí, které se liší například jen informací, který stát napadl koho či jakým způsobem. A tak přímo můžeme měřit reakce lidí – jaké mají emoce, politické postoje, jak si přejí, aby jejich vlády reagovaly,“ popisuje vedoucí Experimentální laboratoře pro výzkum mezinárodní bezpečnosti (ELISS) a ředitel Pražského centra pro výzkum míru (Peace Research Center Prague) při Univerzitě Karlově.

„Z těchto dat pak dokážeme predikovat, jak se mohou lidé v obdobných situacích chovat, jaké faktory hrají roli, co ovlivňuje jejich postoje, jaké jsou možné varianty vývoje,“ říká Smetana, který se experimentálním výzkumům v otázkách bezpečnosti a veřejného mínění věnuje již více než deset let. A jak sám zdůrazňuje, tyto poznatky jsou čím dál užitečnější i pro samotnou praxi. „V dnešní době, kdy se hroutí celý mezinárodní bezpečnostní systém – máme tady největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války, hrozí další eskalace násilí na Blízkém východě, diskutuje se možnost, že by Čína mohla napadnout Tchajwan. To vše jsou potenciálně velmi nebezpečné události, které ovlivňují život každého z nás. Vojenské aliance v tom hrají velmi důležitou roli a čím víc chápeme, jak fungují, tím větší máme šanci dobře zareagovat v budoucích situacích.“

Se současnou bezpečnostní nestabilitou počítají i v rámci výzkumů. „Nevíme, co se stane, ale jsme připraveni reagovat a vyhodnocovat vliv aktuálních situací na veřejné mínění. To je velká výhoda ERC – dává nám svobodu.“

Výsledky využitelné v praxi

Výsledkem výzkumu má být schopnost lépe modelovat a interpretovat, jak veřejné mínění v členských státech NATO ovlivňuje postoje elit – politických reprezentantů – v otázkách vojenských aliancí, a zároveň, jak politické postoje ovlivňují veřejné mínění. „Chceme pochopit, jaká je dynamika a vliv veřejného mínění na postoje politiků, a naopak. Věříme, že přineseme praktické poznatky, které budou využitelné v praxi – jak přistupovat k otázkám kolektivní obrany, jak správně rámovat, interpretovat a komunikovat některé situace, jaké aspekty jsou relevantní, jak některé kroky vnímá veřejnost a jaký to má vliv.“

Národní bezpečnost byla dlouhou dobu brána jako oblast, kde by veřejné mínění nemělo hrát roli, ale jak i aktuální události – například očekávání, jak dopadnou volby v evropských zemích a co to bude znamenat pro další pomoc Ukrajině – potvrzují, realita je často jiná. „Vztah veřejnosti a politických reprezentací v otázkách kolektivní bezpečnosti je specifický, naše závěry nejspíše nebudou přímo přenositelné i do jiných oblastí, ale naše metodologie a teoretické modely ano. Věříme, že to inspiruje i kolegy a kolegyně z dalších oborů.“

Téma, které najednou zajímá veřejnost i studenty 

Ačkoliv se Michal Smetana tématu bezpečnosti a vnímání války věnuje již mnoho let, od února 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, zažívá on i jeho kolegyně a kolegové velký zájem médií, veřejnosti, ale i studujících. „Najednou jsou naše výzkumná témata středem pozornosti. A nelze úplně říci, že by nám to dělalo radost. Já sám jsem nejraději, když mohu dělat vědu – sedět, psát, číst studie, počítat statistiku a vymýšlet a testovat další teoretické modely. Mediální vystoupení beru jako společenskou povinnost. Ale je to samozřejmě velký pocit zadostiučinění, když vidíte, že vaše práce má smysl, že přináší vysvětlení, a na základě teoretických modelů a zkušeností z obdobných situací z minulosti i možné predikce dalšího vývoje.“

Michal Smetana ale zároveň zdůrazňuje, že je to týmová práce. „Mám velkou radost, že náš tým se za dva a půl roku výrazně rozrostl. Máme celou řadu mezinárodních vědeckých projektů, ale věnujeme se i těm vzdělávacím a společenským aktivitám – pořádáme nejrůznější akce a těší nás, že je o ně zájem z řad veřejnosti, a speciálně mladých lidí, ze kterých pak může vyrůst další generace vědců a vědkyň.“

Na přípravu nebuďte sami

„ERC sice podáváte jako jednotlivec, ale na přípravu rozhodně nebuďte sami,“ radí Michal Smetana. A chválí celý přípravný proces, který na Univerzitě Karlově ve spolupráci s Technologickým centrem existuje. „Bylo báječné, kolik lidí – ať už kolegů a kolegyň z oboru, ale i jiných úspěšných držitelů a držitelek ERC – mi bylo ochotných pomoci, přečíst si projekt a dát mi často i velmi kritickou zpětnou vazbu. Projekt jsem přepisoval snad padesátkrát a původní myšlenka se od odevzdaného projektu dost dramaticky liší,“ říká vědec, který se pečlivě připravoval i na samotné interview.

„Na průběh druhého kola jsem se ptal mnoha lidí a zjistil jsem, že se v jednotlivých panelech dost liší. Někde mají prezentace a ptají se hodně i na kariérní otázky. V mém případě to bylo tříminutové představení projektu bez jakýchkoliv pomůcek. Následné dotazy byly velmi relevantní a týkaly se pouze teorie a metodologie,“ shrnuje čerstvý držitel ERC, který své zkušenosti rád nasdílí i všem dalším žadatelům a žadatelkám.