„Názor veřejnosti hraje roli i v autoritářském Rusku,“ říká Michal Smetana z Fakulty sociálních věd UK. V nové studii zkoumali postoj běžných Rusů k použití jaderných zbraní. Dobrá zpráva: přestože obyvatelé Ruska obecně podporují jaderný arzenál vlastnit jako symbol moci, jeho vojenské použití silně odmítají.
Běžní obyvatelé Ruska jsou proti použití jaderných zbraní, vyplývá z nové studie.
Jak se obyvatelé Ruska staví k problematice použití jaderných zbraní? Tuto otázku si na jaře 2021 položil Michal Smetana se svým kolegou Michalem Onderčem. A v květnu 2021 za použití různých hypotetických scénářů provedli experimentální průzkum na reprezentativním vzorku Rusů. „Pokud je nám známo, náš článek je vůbec prvním, který se experimentálně zabývá postoji ruské veřejnosti k použití jaderných zbraní. A naše zjištění mohou být do jisté míry uklidňující: přestože Rusové obecně podporují jaderný arzenál vlastnit a považují jej za symbol velmocenského postavení Ruska, jeho vojenské použití silně odmítají, což je klíčové zjištění,“ shrnuje Michal Smetana výsledky nové studie publikované v prestižním odborném časopise Journal of Conflict Resolution.
Záleží ale na mínění běžných obyvatel? „Naše zjištění samozřejmě nevylučují možné použití jaderných zbraní v aktuálně probíhajícím válečném konfliktu na Ukrajině – i když v tuto chvíli se experti po celém světě shodují, že je to stále scénář s velmi nízkou pravděpodobností –, protože těch rozhodovacích aspektů a možných důvodů je mnoho. Z řady předchozích výzkumů ale víme, že mínění veřejnosti ohledně zahraniční politiky je i v Rusku relativně důležitým aspektem, na který vláda částečně bere ohled,“ vysvětluje Michal Smetana, vedoucí Experimentální laboratoře pro výzkum mezinárodní bezpečnosti (ELISS), která vznikla v rámci v Pražského centra pro výzkum míru (Peace Research Center Prague) při Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově.
A jako konkrétní příklad uvádí rozhodnutí Ruska nevyhlásit mobilizaci v probíhajícím konfliktu na Ukrajině, což je motivováno i potenciálně negativním postojem ruské společnosti, ačkoli by mobilizace podle vojenských odborníků ruské armádě po čistě vojenské stránce pomohla. „Samozřejmě je nutné počítat s tím, že názor obyvatel se může měnit. V Rusku je velmi silná propaganda, vláda kontroluje drtivou většinu médií a je schopná výrazným způsobem ovlivňovat veřejné mínění. Naše data ale poskytují určitý výchozí stav před válkou – pokud by například obyvatelé Ruska vnímali použití jaderných a běžných zbraní na stejné úrovni, v současné situaci by to pro vládu mohl být jasný signál a jednodušší rozhodování pro jejich možné použití, pokud by to pro ně bylo strategický výhodné,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost a dodává, že válka může nakonec ve svém důsledku přispět i k větší averzi k válečným konfliktům obecně. Účastníci výzkumu totiž shodně uváděli na prvních příčkách obavy z civilních obětí a utrpení běžných obyvatel.
Michal Smetana, vedoucí Experimentální laboratoře pro výzkum mezinárodní bezpečnosti (ELISS)a mimo držitel podpory Primus.
Raději prohrát, než použít jaderné zbraně
„Překvapilo nás, do jaké míry je veřejnost rezistentní k použití jaderných zbraní za různých okolností. V rámci výzkumu jsme sledovali postoje Rusů v různých experimentálních situacích – scénářích hypotetického vývoje válečného konfliktu mezi Ruskem a NATO v Pobaltí. Zjistili jsme, že Rusové jsou výrazně odmítavější k jaderným útokům než k obdobnému strategickému použití konvenčních raket. Podíl lidí, kteří nesouhlasili s demonstrativním jaderným výbuchem v neobydlené oblasti i s jadernými útoky v případě více eskalovaného scénáře, byl stejný. Averze vůči použití jaderných zbraní je zde skutečně velká. Drtivá většina společnosti preferuje variantu, že Rusko konflikt prohraje, než aby přistoupilo k použití jaderných zbraní,“ shrnuje Smetana.
Druhým zajímavým výsledkem je morální aspekt. „Většina dosavadních studií, které vychází z teorie morálního základu, se zabývala postoji obyvatel západních zemí, především Spojených států. My nyní přinášíme experimentální data pro Rusko, kde ukazujeme, že ten vztah mezi morálními hodnotami jednotlivců a jejich podporou použití síly v mezinárodních vztazích je zde velmi obdobný jako v západních zemích, což je velmi důležité zjištění, protože doposud jsme neměli data.“
Ve výzkumech pracovali s hypotetickým použitím jaderných zbraní v Pobaltí, paradoxem je, že varianta jaderného konfliktu na Ukrajině byla jednou z možností. „Kdybychom na začátku věděli, jak se situace vyvine, určitě bychom zařadili i Ukrajinu. Dokonce jsme tuto možnosti na začátku diskutovali, protože nám to přišlo jako dobře představitelná varianta, jakkoliv s velmi nízkou pravděpodobností. Nakonec jsme ale zvolili krizi mezi NATO a Ruskem v Pobaltí, protože ta byla v našem oboru nejvíce diskutovanou a nejrizikovější variantou.“
Začátek a zároveň i konec výzkumů
„Pro nás je to zároveň smutný příběh, protože tím, že v únoru 2022 začala válka na Ukrajině, tak to pro nás byla na velmi dlouhou dobu a možná i do konce mého profesního života poslední možnost takový výzkum v Rusku dělat,“ říká Smetana.
„Za normálních okolností bychom pokračovali, máme mnoho nápadů a navazujících výzkumných otázek. To ale v tuto chvílí není možné z praktických i etických důvodů. Po únoru 2022 se situace v Rusku natolik změnila, že nelze dělat smysluplné průzkumy veřejného mínění – zákony se velmi zpřísnily a pro běžné Rusy je účast v podobných studiích rizikem. Naše výzkumy tak narazily na limity reality,“ říká Smetana, kterého současná situace mrzí profesně i lidsky.
„Otevřeli jsem zajímavé pole výzkumů, ale teď se musíme zaměřit na jiné oblasti. Mrzí nás to i lidsky kvůli ukrajinským a ruským kamarádům, protože ta situace se vyvinula extrémně špatně a dále vyvíjí a pravděpodobně ještě nějakou dobu bude.“
Zajímá vás problematika jaderných zbraní a současného válečného konfliktu na Ukrajině více? Doporučujeme shrnující popularizační text, který Michal Smetana sepsal pro Voxpot.
