Články dle značky: Rozhovor

„Vyberte si obor, kde nejsou žádné znalosti, a vytvořte je,“ radí profesor Ohad Medalia z Curyšské univerzity, který jako první publikoval trojrozměrné mapy proteinových struktur uvnitř celých buněk a stal se zakladatelem nového oboru, který se dnes nazývá strukturní biologie in situ. 

Stala se historicky první ženou, mezinárodně uznávanou českou vědkyní, kterou zdobí Česká hlava. Profesorka Zuzana Moťovská ze 3. lékařské fakulty UK obdržela nejprestižnější vědecké ocenění – Národní cenu vlády za rok 2023 – za výjimečný přínos v oblasti kardiologie.

Zahlédnout jste ji mohli v televizi. Osobně se s ní setkáte nejspíše na Klinice rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK, ale taky může vyučovat. Pokud tedy zrovna netrénuje nebo nebojuje o body do žebříčku nejlepších světových ženských týmů: Kristýna Plevová je česká reprezentantka v sedmičkovém ragby.

„Dívám se na ně pořád a snad jen tak neskončím,“ říká Kateřina Kopalová, ekoložka z Přírodovědecké fakulty UK, která svou profesní lásku – rozsivky studuje v Antarktické oblasti na jižní polokouli. Za excelentní výzkum stihla sklidit i nejedno mezinárodní ocenění a Bolzanovu cenu UK.

Kdyby nebyl tím, kým je, možná by byl baskytaristou. Svůj odborný i pedagogický potenciál ale profesor Zbyněk Tonar (zatím) vkládá do vzdělávání mediků. Na Lékařské fakultě UK v Plzni vede Ústav histologie a embryologie a stále hledá – a nachází – cesty ke kvalitní výuce.  

Přednáší dějiny umění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, ve volném čase ovládá surf, snowboard nebo řídítka motorky. A také Markéta Jarošová cestuje po světových muzeích, o kterých s nadšením přednáší široké veřejnosti. 

Zoolog doktor Pavel Němec z PřF UK se svým týmem zkoumá mozky obratlovců. Snaží se přijít na to, co umožnilo vznik složitého chování a inteligence. Projekt zaměřený na pochopení evoluce mozku u čtyřnožců teď ocenila Grantová agentura ČR.

„Nově příchozím přeji, aby mezi sebou vytvářeli podpůrné sociální vztahy, byli k sobě ohleduplní a všímaví,“ říká u příležitosti nového akademického roku Kateřina Šámalová, ombudsmanka UK. Věří, že bezpečnost a přátelská atmosféra jsou podmínkou pro zvýšení prestiže univerzity.

„Držíte se moc při zemi,“ burcoval profesor František Švec kolegy z FaF UK, kteří se zdráhali poslat text do prestižních vědeckých časopisů. Celosvětově uznávaný analytický chemik působil přes třicet let v USA, mimo jiné na Kalifornské univerzitě v Berkeley. S hradeckou farmacií spolupracuje sedm let.

Univerzita Karlova letos znovu vsadila na studentské projekty. V rámci výzvy UKa! napříč všemi medicínskými fakultami uspěla Trojka. Už během října 2023 „vyjede“ s první epizodou populárně-naučného podcastu Lidské tělo pod drobnohledem. 

Před deseti lety se medicínská knihovna rozrostla o jeden pozoruhodný kousek, publikaci Memorix anatomie. Dnes se z ní mohou učit a čerpat mladí lékaři a odborníci po celém světě, neboť byla přeložena do šesti jazyků a dalších překladů se brzy dočká…

„Neustále vstřebávejte informace, a to v co nejšiřší perspektivě,“ doporučuje profesor Albert Heck z Utrechtské univerzity. Je mezinárodně uznáván jako jeden z klíčových průkopníků v oblasti využití hmotnostní spektrometrie pro rozsáhlý výzkum proteinů (proteomika). 

Lidské biorytmy, stejně jako ty živočišné nebo rostlinné, se po tisíce let vyvíjely v souladu se střídáním světla a tmy. Umělé osvětlení přineslo pokrok, ale i škodlivý vliv na lidské zdraví. Jaký vliv má světelné znečištění na člověka i přírodu, zkoumá docentka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty UK.

Dokonalá znalost prostředí jsou pro Jitku Švíglerovou, od října 2023 ombudsmanku Lékařské fakulty v Plzni UK, výhodou. Medikům ovšem poskytuje psychickou pomoc již od časů covidových. Moc ji těší, že stíhá i činnost pedagogickou.

Martin Andres není obyčejný mladý muž. Že frčí „na všem sladkém“, ovšem není tím důvodem. Student 2. lékařské fakulty UK především bravurně zvládá životní nástrahy, a i když má na vybranou, řeší je bez ohledu na své „drobné“ omezení: v dětství přišel o sluch.