Články dle značky: Analýza

V japonském Tokiu skončily letní olympijské hry, které byly pro Českou republiku nejúspěšnější v samostatné historii země. Mezi aktivními reprezentanty bylo dle analýzy magazínu Forum i deset absolventů či současných studentů Univerzity Karlovy.

„Potřebujeme nejen znát demografické trendy, ale také je vysvětlit a na základě toho je předvídat,“ říká k projektu Současná česká rodina docentka Jiřina Kocourková z PřF UK. Výzkum si posvítil mimo jiné na reprodukční plány, partnerství a mezigenerační vztahy.

Univerzita Karlova po dvou letech dokončila vnitřní hodnocení své vědecké činnosti. „Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK Jan Konvalinka.

Před sto lety napsal Karel Čapek divadelní hru R.U.R., kde se poprvé objevilo slovo robot. Toto výročí se vědci z Matfyzu a divadelníci ze Švandova divadla a DAMU rozhodli oslavit premiérou divadelní hry, kterou robot napsal. Jak to dopadlo, zjistíme již v pátek 26. února při online premiéře.

„Bitcoin je symbol. Byl první, který se prosadil, a přes to, že existuje konkurence, která je technicky lepší, bitcoin zůstává jasným hegemonem,“‎ komentuje virtuální měnu, jejíž cena v posledních týdnech a měsících raketově roste, profesor Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií na FSV UK.

Říká se jim predátorské časopisy. Jde o pofidérní tituly, které navenek imitují řádné vědecké časopisy. Martin Srholec a Vít Macháček z ústavu CERGE-EI a částečně FSV UK v nové studii ukazují, jak do databáze Scopus pronikají predátorské časopisy i kvazivědecké poznatky.

Jak rozpoznat dezinformaci? Jak často si Češi ověřují informace? Kolik lidí skutečně zemřelo na covid-19? Mění vakcína DNA? A mnoho dalších otázek bylo tématem online diskuze Jak se lže o covid-19?, která se konala ve středu 27. ledna v rámci projektu Česko! A jak dál?

„Vláda v krizové komunikaci selhala,“ slýcháme v těchto dnech stále častěji. Univerzita Karlova letos jako první česká veřejná vysoká škola otevřela magisterský kurz Strategická komunikace, který by měl připravovat odborníky schopné koncepčně komunikovat.

Čeští senioři odcházejí z trhu práce dříve než jejich vrstevníci z jiných evropských zemí, chybí jim motivace dále pracovat a často i vhodné podmínky. Tak by se daly shrnout závěry kulatého stolu na téma „Důchod: Konec nebo příležitost?“‎, který společně pořádaly think-tank IDEA při CERGE-EI a Nadace Krása pomoci.

Spolehlivost, sensitivita, specificita – statistické pojmy, se kterými se v době koronavirové pandemie často setkáváme, ne vždy jim ale plně rozumíme a chápeme jejich zásadní dopady. Vědci z CERGE-EI v rámci projektu IDEAanti COVID-19 přišli s jednoduchou on-line aplikací a vysvětleními na příkladech z běžného života.

CERGE-EI v rámci projektu „IDEA anti COVID-19“ přináší řadu studií a pohledů, jak v současné situaci nejlépe pomoci ekonomice. Zabývalo se tím i online vědecké sympozium Iniciativy Model antiCOVID-19 na téma nejistota dat a epidemiologické modely.

Aktuálním tématem v ČR je, jak ukončit plošná opatření související s koronavirovou pandemií a vrátit se k běžnému životu bez hrozby výrazného zhoršení. Proto skupina 29 vědců a vědkyň z dvaceti českých i zahraničních pracovišť vytvořila iniciativu „Model antiCOVID-19 pro ČR“.

Odborníci z CERGE-EI v rámci projektu “IDEA anti COVID-19” pravidelně přináší studie na téma koronavirová pandemie z pohledu ekonomie. Jeden z posledních příspěvků se týká postoje Čechů k aktuálním vládním nařízením.

Nový koronavirus SARS-CoV-2 se šíří pomocí kapének, které mohou ulpívat na povrchu předmětů. Když se kontaminovaného předmětu dotkneme, můžeme se následně sami nakazit nebo virus přenášet na další předměty.

Téma koronavirus na nás útočí ze všech stran. Všude slyšíme o počtu nemocných, procentech, testech, predikcích… Přinášíme přehled toho, co skutečně víme a máme vědecky podloženo.