Články dle značky: PřF
Termiti jsou inženýři ekosystémů a ještě o nich mnoho nevíme
Termitů existuje více než 3 000 druhů a jejich celková hmotnost je větší jak celková hmotnost všech lidí. Nejznámější jsou jako škůdci, kteří vám „sežerou“ dům a až v posledních letech se začíná více zkoumat jejich význam pro ekosystém. Aleš Buček na japonském ostrově Okinawa zkoumá jejich evoluční vývoj a příbuzenské vztahy – základní znalosti, které nám donedávna chyběly.
Stoletá Přírodovědecká fakulta slavila v Karolinu
Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, studentů i vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se uskutečnila oslava 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Přírodovědecké osobnosti přejí stoleté oslavenkyni
Přírodovědecká fakulta se 24. června 1920 stala pátou fakultou Univerzity Karlovy. O sto let později, u příležitosti oslav vzniku, poskytly redakci iForum své osobní zdravice mnohé z významných osobností, které jsou se současným životem přírodovědy úzce spjaty.
Přírodovědeckou fakultu UK vystudoval, po roční vojenské prezenční službě se na ni vrátil, prošel tzv. aspiranturou a postupně pozicemi odborného pracovníka, vědeckého pracovníka, asistenta… Dnes je zde prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., děkanem a s úsměvem glosuje, že už čtyřicet let chodí do stejné menzy.
Učebny osiřely, výuka pokračuje. Na přírodovědě i s distančními praktiky
Vedle slov koronavirus, covid a pandemie se pojmy distanční vzdělávání nebo distanční výuka ocitly v popředí nejužívanějších slov a slovních spojení současnosti. Multimediální forma řízeného studia (tak praví Wikipedie) se na přechodnou dobu, během níž osiřely přednáškové sály, stala jediným spojením mezi studenty a vyučujícím...
Pavla Dagsson Waldhauserová: Islandská prachová průkopnice
„Nejraději jsem v terénu, tam mě napadají ty nejlepší vědecké otázky, které od počítače nevymyslíte,“ říká Pavla Dagsson Waldhauserová, odbornice na výzkum prachových částic v ovzduší, která působí půl na půl na Islandu a v ČR.
Koronavirus vs. doktorandky. Jedné urychlil výzkum, další uvěznil na Slovensku
Olga, Nikola a Zuzana, tři mladé vědkyně, které za normálních okolností pracují v molekulárně biologické laboratoři na svém doktorandském výzkumu. Jak jim aktuální koronavirová pandemie změnila život a ovlivnila výzkum?
Hanč: Imunitní systém je rébus, baví mě snažit se ho rozluštit
„Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical School.
Příroda nabízí útěchu a klid. Snad teď získá na vážnosti
Koronavirová současnost nás naučila setrvávat na jednom místě, ven do ulic vycházíme jen v nejnutnějších případech. Lidé se v centrech měst téměř nevyskytují, a když, tak s náležitým odstupem jeden od druhého.
Bez laboratorních zvířat se věda zatím neobejde
Na 24. dubna připadá Mezinárodní den laboratorních zvířat. Co se vám vybaví jako první? Pravděpodobně to bude bílá myš, což je nejpoužívanější laboratorní zvíře. Pokusy na myších jsou ekonomicky nejvýhodnější a zároveň má myš přes 95 % genů shodných s člověkem.
Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty UK je mimo jiné spoluautorem studie o tom, že z tajícího Grónského kontinentálního ledovce se v létě uvolňuje metan. Další zkoumání biologických procesů pod ledem mu umožní pětiletý ERC CZ Consolidator Grant.
Martin Obr: Vždy jsem byl fascinován strukturní biologií
„Viry jsou nejmenší uzavřený systém, ke kterému lze přistoupit exaktně – lze vyřešit strukturu celého viru,“ líčí svůj zájem strukturní virolog, Martin Obr. Aktuálně působí na IST Austria, kde se zabývá strukturou a architekturou virové schránky – kapsidy.
