Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, studentů i vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se uskutečnila oslava 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Stalo se tak v rámci slavnostního zasedání Vědecké rady Přírodovědecké fakulty ve Velké aule Karolina Univerzity Karlovy dne 24. června 2020.
V úvodu připomněl rektor Tomáš Zima nejen události, které na den přesně před sto lety předznamenaly vznik přírodovědy, ale i obnovu výuky na fakultě po konci války 18. června 1945. Vedle historických milníků rektor zmínil i významné osobnosti, které se nesmazatelně zapsaly do vývoje a dobrého jména fakulty a které získaly prestiž a významné postavení nejen v České republice, ale i v mezinárodním měřítku. „Přeji fakultě, absolventům, studentům i jejich učitelům hodně dalších úspěchů při rozvoji nového poznání a přinášení střípků vědění do mozaiky znalostí naší společnosti,“ uzavřel své vystoupení rektor Zima.
Slavnostní zasedání pozdravil i zástupce diplomatického sboru Jeho excelence pan Kaoru Shimazaki, velvyslanec Japonska v České republice. Pan velvyslanec netajil nadšení ze skvělých vztahů, které dlouhodobě panují mezi oběma zeměmi. Vždyť Velvyslanectví Japonska v ČR (respektive z počátku Vyslanectví v ČSR) existuje s přestávkami téměř tak dlouho jako Přírodovědecká fakulta.
Stoletému vývoji fakulty a jejímu rozvoji se ve svém vystoupení věnoval i Jiří Zima, děkan Přírodovědecké fakulty UK. „Měl jsem štěstí, že jsem do funkce děkana nastoupil po předchůdcích – děkanech Vladimíru Kořínkovi, Petru Čepkovi, Karlu Štulíkovi, Pavlu Kovářovi a Bohuslavu Gašovi, kteří fakultu neustále posouvali vpřed, takže dnes patří k uznávaným a výkonným vědeckým pracovištím,“ konstatoval Jiří Zima. Jak dále děkan poznamenal, budoucnost fakulty vidí ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou UK a Matematicko-fyzikální fakultou UK, a to v rámci připravované výstavby Kampusu Albertov. „Nejsme naivní, abychom si mysleli, že se nám současná všeobecná krize vyhne, ale investici do vzdělání a vědy by nic zastavit nemělo. To tvrdím i s vědomím toho, jak společensky vysoce prospěšně se v současné době angažují kolegyně a kolegové z BIOCEVu,“ zaznělo mimo jiné z úst děkana Zimy.
Vrcholem slavnostního zasedání Vědecké rady v Karolinu se stalo udělení 32 stříbrných medailí Přírodovědecké fakulty významným osobnostem, které se zasloužily o rozvoj fakulty a jejích jednotlivých vědních oborů.
Radim Perlín, předseda Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UK, se v závěru slavnostního dopoledne ve svém projevu zamyslel nad tím, proč a čím to je, že je Přírodovědecká fakulta UK dlouhodobě tak úspěšná. „Právě jsme měli možnost seznámit se s řadou významných badatelů, vědců, kteří jsou schopni publikovat své výsledky ve světovém srovnání a kteří vedou celou řadu výzkumných mezinárodních týmů. Naše fakulta se může navíc pochlubit vzdělávací rolí, vychovala stovky excelentních badatelů i tisíce komplexních osobností, které se úspěšně zapojily do společenského života, často v rámci celého světa. Dovolím si vyslovit hypotézu: Úspěšnost naší fakulty se odvíjí od velké míry respektu, tolerance a od kreativního a současně i přátelského prostředí mezi studenty a pedagogy. Vedoucí představitelé fakulty vždy respektovali pluralitu názorů, postojů, stanovisek.“
V tom podle zástupce akademické samosprávy Perlína tkví základ úspěchu. Akademická samospráva je pomyslným svorníkem mezi pedagogy a studenty, mezi jednotlivými obory a specializacemi. Předseda senátu dále připomněl nezanedbatelnou roli studentských spolků, které nabízejí bohatý spolkový život, podporují seberealizaci každého jednotlivce a posilují skvělý vztah mezi fakultou a studenty.
Právě zástupci studentů, kterých je dnes na přírodovědě téměř pět tisíc, patřilo v Karolinu poslední slovo. Jan Pačes, místopředseda Akademického senátu PřF UK, nejdříve poděkoval za to, že vedení fakulty slyší hlas studentské samosprávy. Jak dále uvedl: „Studenti doktorandi, kteří se často podílejí na pedagogické činnosti, se díky atmosféře a vztahům na fakultě mohou cítit jako respektovaní budoucí kolegové svých učitelů, od kterých mohou očekávat spíše pomocnou ruku než povýšenost a přehlížení. Za to vám děkujeme.“ Slova díků a narozeninové blahopřání zazněly i z úst Miroslava Bobka, ředitele Zoologické zahrady hl. města Prahy, který přišel svou alma mater pozdravit, malinko zavzpomínat a především vyslovit přání, aby se spolupráce mezi institucemi v Troji a na Albertově dále rozvíjela.
Pak už se Velká aula Karolina rozezněla tóny skladeb Ludwiga van Beethovena, Gideona Kleina a Antonína Dvořáka v podání Pro Arte Trio Prague (Marie Fuxová – housle, Zbyněk Paďourek – viola, Jitka Vlašáková – violoncello). Aby byl dojem ze slavnostního půldne dokonalý, každý z návštěvníků si vedle příjemného zážitku odnášel domů i výpravnou, téměř dvousetstránkovou publikaci mapující vše podstatné ze života oslavenkyně, od historie až po současnost.
Že bylo toto vědecké zasedání rady výjimečné, o tom svědčil i zasedací pořádek: v prvních řadách usedli prorektoři Filozofické fakulty a Přírodovědecké fakulty, děkani Filozofické fakulty, Matematicko-fyzikální fakulty, Farmaceutické fakulty a Pedagogické fakulty a celou slavností provázel proděkan Přírodovědecké fakulty Jakub Langhammer. Čestné místo tedy obsadili zástupci všech oborů, které byly na samém počátku na přírodovědě vyučovány a následně z nich vzešly fakulty nové.