Přírodovědecká fakulta se 24. června 1920 stala pátou fakultou Univerzity Karlovy. Byla to ona, kdo jako první doplnil původní klasickou „čtyřku“, fakulty právnickou, lékařskou, teologickou (nyní Katolickou teologickou) a artistickou (nyní Filozofickou). O sto let později, u příležitosti oslav vzniku, poskytly redakci iForum své osobní zdravice mnohé z významných osobností, které jsou se současným životem přírodovědy úzce spjaty.
Instituce mají delší život než lidé, jednotliví termiti jsou malí, jejich hrad v savaně však strmí po staletí. Proti církvi či univerzitě jako celku je sto let naší fakulty relativně krátko – co všechno se však za tu dobu událo, jak personálně narostla, jak se proměnil a diverzifikoval výzkum! Nemám obavu, že by snad hravě nepřežila druhou stovku a velmi nerozkvetla: také ovšem jistě dostane ideologické dozorce zvenčí, jen zatím nevíme jaké – doby relativní bídy a svobody 90. let jsou tytam... /prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr.
Moje milá Přírodovědecká fakulto, začala jsem Tě studovat v době, kdy jsi slavila 75. výročí svého vzniku, a ejhle, letos nás od Tvého založení dělí již celé století. Do dalších let a století Ti přeji v první řadě nadšené pedagogy, kteří se rádi podělí o své znalosti přírodních zákonitostí, a navíc umějí zažehnout jiskru nadšení pro vědu v mladší generaci. Dále Ti přeji studenty, které baví studium a kteří v sobě budou chtít probudit entuziasmus pro přírodní vědy. Vždyť právě pedagogové a studenti jsou hlavní aktéři, kteří Tě tvoří, a i další století tvořit budou! /doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph. D.
Milá fakulto, jsem moc rád, že Tě mám. Přes svůj zralý věk jsi přesně tím místem, kde mám pocit, že věci dávají smysl. Stále zde cítím myšlenkovou rodovou linii s Filozofickou fakultou, ale i sourozenectví s MFF, skvělou kombinaci zasazení do kriticky myslícího společenstva, které má obrovský potenciál. Chtěl bych Ti do příštích staletí popřát odvahu, toleranci, vize, světovost (nebo alespoň solidní evropskost), skvělé studenty, mimořádné pedagogy, a hlavně kreativní pozitivní myšlení, bez kterého vše výše zmíněné nemá šanci. /prof. RNDr. Jan Černý, Ph. D.
...aby si zachovala ľudský rozmer a niesla všetko dobré z tradície stredovekej univerzity, bola nadnárodným spoločenstvom učiteľov a žiakov ...aby mala pedagógov, ktorí nepodľahnú bezmyšlienkovitej scientometrii, ale budú „infikovať“ študentov nadšením pre hodnotu poznania, radosťou z objavovania, fascináciou nad fungovaním prírody ...aby u nás chceli študovať tvoriví, pracovití a nadšení mladí ľudia ...a aby sme mali politikov, ktorí podporia vzdelanie a vedecký výskum /doc. RNDr. Katarína Holcová, CSc.
Jak se Slunce s večerem vzdaluje, užíváme si měsíční přitažlivosti. Tu se nám vkrade do mysli myšlenka, že již stokrát se kdesi v dáli za Sluncem promítaly ty samé hvězdy, galaxie a plno tmavých, ale tajuplných hmot. 
Tehdy se zrodilo miminko Přírodovědecké fakulty při Karlově univerzitě. Víme, že jak naše cesty, tak někdy i cesty nebeských těles jsou nevyzpytatelné. Jak budou vypadat souhvězdí za 100 let? Bude naše, teď již velká dáma, fakulta svědkem těchto souhvězdí? Přeji jí, aby byla stále svěží a „biologicky, geologicky, chemicky, geograficky“ mladá, měla hodně potomků, a aby nám předčasně neodešla do důchodu a řídila se příslovím „změna je život“. /doc. RNDr. Gunther Kletetschka, Ph. D.
V rámci oslav vnímám povinnost poděkovat všem, kteří před sto lety stáli u zrodu fakulty i jejich následovníkům. Jako členka geografické sekce fakulty bych ráda vzdala hold především geografu 
prof. Václavu Švamberovi, tehdejšímu řediteli Geografického ústavu, který se významnou měrou zasloužil o výstavbu fakultních budov na Albertově. Krátce po ustanovení fakulty se stal jejím děkanem. Svou činností se zasloužil o zařazení české geografie na světovou úroveň. Dnešní pozice albertovské geografie v první stovce prestižních univerzit světa je tak bezpochyby pro prof. Švamberu asi tím největším poděkováním. Dalším generacím albertovských přírodovědců přeji ve stávajících i nových budovách Kampusu Albertov mnoho zdaru. Doufám, že současný „duch“ sounáležitosti, empatie a tvůrčí pohody zde zůstane sídlit navzdory kalendářnímu času. /prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.
Při jubilejní stovce fakultě do budoucna přeji, aby si vybírala podobné typy děkanů, 
jakými byli v době posametové dva z novodobé řady, kteří už nejsou mezi námi – profesoři Vladimír Kořínek, první popřevratový, a Karel Štulík, v pořadí třetí. Ten první hydroekolog, nesoucí ve své personě racionalitu i noetiku vědy, ten druhý analytický chemik, dobrý manažer a vyjednavač s mnoha zahraničními aktivitami. A hlavně bych jí přál, aby přitahovala vědce a učitele, jako byl patrně náš ve světě nejznámější a nejvšestrannější badatel, myslitel, zručný inovátor a občansky angažovaný člověk, Jan Evangelista Purkyně. /prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc.
Fakultě bych popřál do dalších let především schopné studenty, produktivní, rozmanitou a dynamickou akademickou komunitu, dostatek finančních zdrojů nezbytných pro kvalitní výzkum a hodně úspěchů ve všech odvětvích přírodních věd. /Mgr. Pavel Hanč, Ph. D.
Rozvoj naší fakulty pozoruji z různých pozic již téměř dvě dekády a myslím, že v mnohém si již nezadáme se světovými výzkumnými 
univerzitami. Přála bych naší fakultě, aby se chytila příležitosti a otevřela se ještě více mezinárodní vědě. Konkrétně aby nám tu zesílila hubená kasta zahraničních „postdoků“, a také abychom zahodili strach a zkusili obsadit pár vedoucích pozic zahraničními vědci. Mezinárodní vědecký tým může totiž být velmi inspirativní pro české studenty, vědce i vedoucí skupin. /Mgr. Zuzana Musilová, Ph. D.
Mám těch přání hned 5 a za sebe si přeji, aby žádné z nich nebylo bráno jako fráze: 1. Aby se studenti i učitelé řídili známým výrokem Alberta Einsteina: „Radost z poznání a vědění je nejkrásnějším darem přírody.“ 2. Studentům přeji co nejvíce učitelů, kterých by si vážili, obdivovali je, měli je rádi a styděli by se jít k nim 
na zkoušku nepřipraveni. 3. Učitelům co nejvíce studentů, kteří si vybrali svůj obor nejen proto, že se jím chtějí dobře živit, ale hlavně proto, že bez něj nemohou být. 4. Nám všem přeji, abychom kromě hledání vědeckých pravd hledali i cesty k lepším mezilidským vztahům a vážili si i názorů, se kterými nesouhlasíme, a chápali kritiku jako přátelskou službu, a nikoliv jako osobní útok. 5. Celé republice přeji, aby co nejvíce absolventů naší univerzity nepodlehlo lákadlům lepších podmínek v zahraničí a zůstali dělat svoji profesi na špičkové úrovni doma v souladu s vizí Otce vlasti při zakládání naší alma mater. /prof. RNDr. Jiří Barek, CSc.
Milá Přírodovědecká fakulto, k Tvým 100. narozeninám Ti přeji zdravé vědecké prostředí, spoustu financí a přátelství s ostatními fakultami. Přál bych si, abys v budoucnu dokázala držet krok s dobou, ale ne nutně šla vždy s proudem, zkrátka abys zůstala svá a nad věcí. Závěrem Ti přeji, abys byla i nadále atraktivní pro mladé mozky a ukázala jim krásu přírodních věd. /Mgr. Ing. Martin Obr, Ph. D.
Milá fakulto, dožila jsi se požehnaného věku 100 let a stále jsi na univerzitě mladicí v rozpuku sil. Jsi stále velmi aktivní a současně i atraktivní jak pro naše české studenty, tak i pro mnoho zahraničních studentů, ale i akademiků, kteří za tebou na Albertov přijíždějí a rádi s Tebou tráví svůj čas. 
Možná je to proto, že jsi, milá fakulto, vždy dbala o to, aby se každý, kdo vejde do Tvých budov, cítil příjemně, nacházel přátelské a současně i inspirativní prostředí. A to neplatí pouze pro tento čas. Nevím, jak jsi to, milá fakulto, dokázala, ale příjemné, vstřícné a tvůrčí prostředí je ve Tvých zdech nějak zakódováno trvale. Vychovala jsi za 100 let mnoho vynikajících odborníků, skutečně světových veličin. Současně tvými učebnami prošlo mnoho skvělých osobností, které jsou významnými osobnostmi společenského a politického života v Česku. Možná je to tím, že jsi vždy vedla každého, kdo vešel do tvých dveří, k toleranci, k respektu k dalším názorům, ale i ke schopnosti argumentovat a v diskuzi obhájit názor. Právě proto, milá fakulto, vzniklo velmi jemné, ale současně pevné pletivo pozitivních vztahů mezi studenty a mezi akademiky, které je tou nejvyšší hodnotou. A za to Ti patří dík! /RNDr. Radim Perlín, Ph. D.
Přeji Přírodovědecké fakultě, aby nadále byla místem svobodného střetávání myšlenek, 
názorů a postojů, místem intelektuálního vření a přátelského a rovnoprávného setkávání studentů a učitelů. Přál bych si, aby ve víru administrativně-badatelského provozu nezapomněla na jeden z jejích hlavních cílů, totiž otevírání nových perspektiv, zpochybňování starých pravd a udržování rozpravy o základních věcech týkajících se přírody a místa člověka v ní. /prof. Dr. David Storch, Ph. D.
Stovka, to je takové zvláštní číslo. Člověk má z nějakých důvodů zrovna deset prstů na rukou a deset lidí má sto prstů. Je to hezky kulaté číslo. 
A přesně tolik let existuje naše fakulta, přírodovědecká. Bylo to 24. června 1920, kdy se narodila ze svých matek, filosofických fakult obou pražských univerzit. A měla roky dobré i špatné, jak už to v dějinách a životech bývá. Špatné třeba za německé okupace, kdy několik vyučujících fakulty zahynulo v koncentračních táborech, dobré, když byla na výsluní a prof. Heyrovský dostával Nobelovu cenu. Já jsem na této fakultě studoval a strávil zde mnoho let. Miluji ji a přeji jí jen ty šťastné roky do dalších sta let! /prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc.
Přeji Přírodovědecké fakultě do dalších let nadané a motivované studenty, kteří budou využívat nabyté poznatky ve vědě i praktickém životě. Přeji fakultě skvělé pedagogy i vědecké pracovníky, kteří své zkušenosti získané ve světě i v jiných domácích institucích přinesou na její půdu. Přeji jí, aby byla Přírodovědecká fakulta UK považována studenty za fakultu prestižní a aby společně s dalšími subjekty přispěla k pozici Univerzity Karlovy mezi nejlepšími univerzitami světa. /RNDr. Ruth Tachezy, Ph. D.
