Z popularizační Noci vědců se již stala tradiční akce, která předvádí vědu z té zábavnější stránky. Ani letos tomu nebude na Univerzitě Karlově jinak! Každoroční „oslava vědy“ je však pro magazín UK Forum výzvou k malé inventuře, co se za uplynulé tři roky ve výzkumu podařilo. Kromě stovek studií, objevů a publikací ze sedmnácti fakult UK, jež se vzpírají stručnému mediálnímu zachycení, se v přehledu zaměříme na výjimečné granty anebo programy, které Karlovka získala za současného vedení.
Skvělý zvuk mají zvláště granty Evropské výzkumné rady (ERC). Bohužel i po letech snažení získává Česko těchto štědrých výzkumných podpor v porovnání se západními státy stále málo; poslední dobou exceluje třeba Nizozemsko. Každopádně šikovné vědkyně a vědci z českých institucí ve velmi tvrdé soutěži občas uspějí, přičemž zcela zvláštní kredit zasluhuje dlouholeté úsilí profesora Zdeňka Strakoše z MFF UK, jenž téma ERC v Česku podporuje. „Podstatou ERC projektů je podpora výzkumu směřujícího za hranice poznání v daném oboru a vedoucího k průlomovým objevům v dané vědecké oblasti, a to v dlouhodobém a celosvětovém měřítku,“ popisoval v dřívějším interview profesor Strakoš, proč je to tak důležitý fenomén.
V námi sledovaném období, řekněme od jara 2022, přibyl na Univerzitu Karlovu půltucet „íársí“ projektů. Potěšitelným trendem, dá-li se to říci, je zvyšující se počet vědkyň a také fakt, že přibyly i dva společenskovědní projekty, což je v tuzemsku velice ojedinělý typ.
Půltucet ERC pro Karlovku
V soutěžích z roku 2022 uspěly dva vědecké záměry. Prvním z nich byl projekt s akronymem POCOCOP matematika Libora Barta z Matfyzu, který řeší komplexní výpočetní otázky a uspěl coby takzvaný ERC Synergy Grant (s rozpočtem 1,649 milionu eur). „Matematika je plná problémů! V rámci nového ERC projektu se budeme snažit lépe pochopit složitost výpočtů. Chceme vědět, které problémy se dají na počítači řešit rychle a které ne,“ říkal přede dvěma lety magazínu Forum docent Barto, jenž získal pro Univerzitu Karlovu už druhý ERC projekt.
Další dobrou zprávou se stal úspěch americké expertky Erin Carson (Matematicko-fyzikální fakulta UK, na snímku vpravo) v podobě zisku startovního ERC grantu (má pětiletý budget 1,496 milionu eur). Tématem jsou jí algoritmy. „Cílem projektu inEXASCALE je změnit způsob, jakým lidé přistupují k vytváření a analyzování výpočetních algoritmů pro skutečně velké počítače, ty největší superpočítače na světě,“ vysvětlovala nám doktorka v oboru computer science, jež získala Ph. D. na University of California, Berkeley – a posléze přešla na Matfyz. Oba „matfyzácké“ granty odstartovaly loni v březnu a potrvají šest respektive pět let.
Rok 2023 a tři zářezy!
Zatímco rostlinný biolog Matyáš Fendrych přenesl konsolidační ERC grant MORpH s rozpočtem 1,999 milionu eur následně z Přírodovědecké fakulty UK na Akademii věd, tak další ERC Consolidator, který tamtéž získala Zuzana Musilová, na Albertově běží. Nese název SensingDEEP a pokračuje ve výzkumu vidění hlubokomořských ryb, s nímž se Musilová dostala před pár lety i na titulku časopisu Science. Budget činí 1,996 milionu eur, podpora skončí v červnu 2029. „Zkoumáme extrémy obratlovčího oka. Hlubokomořské ryby jsou velmi zajímavé tím, že mají mnoho extrémních adaptací, z nichž pak můžeme vyvodit závěry i pro naše lidské komorové oko,“ vysvětlovala evoluční bioložka ve videu.
V loňské evropské soutěži vynikl též projekt lingvistky Anežky Kuzmičové, která se před několika lety vrátila do Prahy ze Stockholmu. Dlouhodobě se věnuje dětskému čtenářství.
A startovní ERC s názvem WONDRE, který zamířil na Fakultu sociálních věd UK, bude až do srpna 2029 sledovat, jak si mladí čtenáři vytvářejí svůj svět a také zájmy: „V předchozích výzkumech jsme se věnovali především tomu, jak děti prožívají smyšlené příběhy. Nyní se zaměříme na to, jak prožívají fakta,“ uvedla Kuzmičová, která získala 1,499 milionu eur.
Tento grant se loni stal historicky prvním společenskovědním ERC pro Univerzitu Karlovu (v celém Česku jich bylo zatím asi tak jako prstů na ruce: v historii, právu či etnologii), ovšem hned letos přišla velká novinka: politolog Michal Smetana z téže fakulty, tedy z FSV UK, uspěl v klání o startovní ERC! Jeho záměr nese zkratku MICROCODE a věnuje se tématu závazků kolektivní obrany, což je navýsost aktuální téma.
„Pro výzkum budeme využívat nejmodernější technologie, které nám umožňují dělat inovativní experimentální šetření na velkých vzorcích respondentů napříč státy NATO,“ řekl magazínu Forum čerstvý držitel pětiletého ERC grantu v hodnotě 1,500 milionu eur, což je přibližně 37,5 milionů korun. Za zmínku stojí fakt, že řada z těchto ale i předešlých příjemců založila na Univerzitě Karlově své juniorské výzkumné skupiny díky jedinečné podpoře programu Primus.
| Získané granty Evropské výzkumné rady (ERC) (rok soutěže, jméno, afiliace, typ grantu, obor, panel, název) |
| 2022: Libor Barto (MFF UK) – ERC SyG (matematika, ID) / POCOCOP |
| 2022: Erin Carson (MFF UK) – ERC StG (informatika, PE6) / inEXASCALE |
| 2023: Matyáš Fendrych (PřF UK/AV ČR) – ERC CoG (biologie, LS3) / MORpH |
| 2023: Zuzana Musilová (PřF UK) – ERC CoG (biologie, LS8) / SensingDEEP |
| 2023: Anežka Kuzmičová (FSV UK) – ERC StG (společenské vědy, SH3) / WONDRE |
| 2024: Michal Smetana (FSV UK) – ERC StG (společenské vědy, SH2) / MICROCODE |
| Pramen: OVaV RUK, ERC, Forum |
V podpoře ERC-CZ boduje Matfyz
Štědré granty Evropské výzkumné rady jsou pověstnou šlehačkou či „smetánkou“ evropských grantových soutěží. Uspěje málokdo, konkurence nápadů je obrovská. Aby se dostalo pomoci i těm vynikajícím námětům, jež získaly skvostné hodnocení panelů ERC (ale nevešly se do rozpočtu), vznikla před lety – pod hlavičkou ministerstva školství – i tuzemská varianta ERC financování s přídomkem CZ. Podle interních údajů, jež magazínu Forum poskytli kolegové z rektorátního odboru vědy a výzkumu, si ji v námi sledovaném období vysloužilo hned čtrnáct projektů z UK – a to v celkové výši 280 milionů korun!
Ze zmíněné čtrnáctky udělených záměrů ERC-CZ pochází plná polovina z Matematicko-fyzikální fakulty UK, jmenovitě je získali: Martin Setvín, Jan Vitek, Marco LaMantia, Martin Spousta, Zdeněk Dvořák, Pavel Veselý a Stanislav Nagy. Tři dotace šly na Přírodovědeckou fakultu (Jan Dobeš, Gianvito Scarigni, Levi Yant). Po jednom pak na Farmaceutickou fakultu UK (Veronika Nováková), 2. lékařskou fakultu UK (Pavla Brennan Kearns), ústav CERGE-EI (Paolo Zacchia) a také na Filozofickou fakultu UK (Lucie Doležalová).
Ta se léta zabývá středověkým písemnictvím a písaři. „Tematicky se můj ERC-CZ projekt zaměřuje na pozdně středověkou písemnou kulturu, nikoliv však jako období postupně se šířící inovace – knihtisku, ale naopak jako dobu nebývalého (a snad i paradoxního) nárůstu kultury rukopisné. Zajímá mě, proč a jak dlouho se držela stará dobrá praxe, proč se rychleji neuchytil nový, rychlejší, efektivnější a také levnější tisk... Toto téma je relevantní i pro současnou mediální revoluci: i dnes je mnohem efektivnější a levnější vydávat texty online, přesto se ale knihy tisknou dál,“ uvedla profesorka Doležalová nedávno pro Forum.
Univerzita Karlova byla v rámci republiky vysoce úspěšná. V letošní soutěži zabodovali mezi jedenáctkou „přiklepnutých“ projektů hned čtyři z UK (tedy 36 procent), v loňském ERC-CZ bylo z devatenácti financovaných záměrů z Karlovky deset (neboli 53 procent)! Předtím byla historicky šestá veřejná soutěž o tyto granty vyhlášena již v lednu 2021, v roce 2022 nikoliv.
| Získané granty ERC-CZ (rok soutěže, jméno, afiliace, obor, výše podpory v mil. Kč) |
| 2023: Jan Dobeš (PřF UK) – imunologie / 17,578 |
| 2023: Gianvito Scarigni (PřF UK) – geologie / 11,172 |
| 2023: Levi Yan (PřF UK) – evoluční biologie / 19,856 |
| 2023: Veronika Nováková (FaF UK) – farmacie / 14,158 |
| 2023: Paolo Zacchia (CERGE-EI) – ekonomie / 5,293 |
| 2023: Martin Setvín (MFF UK) – fyzika / 13,206 |
| 2023: Jan Vitek (MFF UK) – informatika / 52,130 |
| 2023: Marco LaMantia (MFF UK) – fyzika / 10,872 |
| 2023: Martin Spousta (MFF UK) – částicová fyzika / 36,958 |
| 2023: Zdeněk Dvořák (MFF UK) – matematika / 24,471 |
| 2024: Pavla Brennan Kearns (2. LF UK) – medicína / 13,887 |
| 2024: Pavel Veselý (MFF UK) – matematika / 8,038 |
| 2024: Stanislav Nagy (MFF UK) – geometrie / 35,956 |
| 2024: Lucie Doležalová (FF UK) – historie / 16,879 |
| Pramen: OVaV RUK, MŠMT, Forum |
Špičková věda s programy MSCA
Vynikající věda musí být mezinárodní, měla by čerpat podněty z různých myšlenkových prostředí. K neustálému a vzájemnému obohacování vědeckých týmů v rámci Evropy přispívají i systémové podpory v rámci Marie Skłodowská Curie Actions (MSCA). Od jara 2022, kdy se vedení UK ujal tým rektorky Mileny Králíčkové, se Univerzita Karlova spolu s partnery podílí na řešení těchto velkých MSCA grantů, jichž je celkem čtrnáct.
Týkají se různých oborů a spoluprací. Z těch nejzajímavějších jmenujme třeba projekt Vliv politických a klimatických změn na postavení žen: Analýza sociálního významu s akronymem IPOCCWWA, v němž se Sue Kelly snaží komlexně zanalyzovat životy žen ve starém Egyptě v období První přechodné doby (asi 2150–1940 př. n. l.) a prozkoumat sociální, ekonomické a politické působení těchto žen ve světle politického rozpadu a environmentálních výzev. „Metodologie projektu se vymyká běžným deskriptivním analýzám a studiím titulů, které jsou v egyptologii obvyklé. Zahrnuji totiž také interpretační analýzy, které se opírají o teoretické poznatky z různých oborů,“ říká doktorka Kelly o výzkumu v součinnosti s docentkou Hanou Vymazalovou z Českého egyptologického ústavu FF UK, jež oponovala její předchozí práce.
Další z MSCA grantů si má kupříkladu inovativně „posvítit“ na rozklad postsovětského (ruského) automobilového průmyslu v letech 1991 až 2000 (RAI), a to z pohledu historie, ekonomie i dopadů do okolního prostoru včetně střední Evropy. Nedávným úspěchem je pak velký projekt MSCA Charleston. Díky celkové rozložené podpoře 120 milionů korun má jakoby „roztančit“ postdoktorské kariéry nadějných vědců, jimž podpoří dvacet stáží o délce třiceti měsíců, jak jsme nedávno upozornili.
„Postdoktorandské části kariéry a jejich další rozvoj jsou v České republice stále spíše rozvíjející se oblastí. Získání projektu si velmi vážím a věřím, že přispěje ke standardizaci a dalšímu budování prostředí postdoktorských stáží a silnějšího zapojení do mezinárodního postdoktorandského trhu,” uvedl v oficiálním komuniké profesor Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy.
Získané granty Marie Skłodowská Curie Actions (MSCA):
* CONstrainCONverge (biologie)
* NEPHIMLEI (medicína)
* CaLIGOLA (informatika)
* MOCCA (asijská studia)
* RAI (ekonomie)
* Natural Traces (kriminologie)
* BioacAI (bioakustika)
* CaLiForNIA (geometrie)
* IPOCCWWA (egyptologie)
* LeishBlock (biologie)
* METAMORPHOSIS (popularizace vědy)
* MIRACLE (onkologie)
* VoCS (hlasová komunikace)
* Charleston (stáže postdoků)
Pramen: OVaV RUK, MSCA
A dvě nové pozice ERA Chair
K úspěchům náleží také aktuální zisk dalších dvou pozic takzvaných ERA Chair. Na Filozofickou fakultu UK zamíří z Německa profesorka Mariana Llanos, alumna Oxfordu, pod jejímž vedením bude dalších pět let probíhat výzkum kritických jevů v mimoevropských oblastech. Záměr by měl vést i ke konsolidaci areálových studií na FF UK a v důsledku by mělo vzniknout nové Centrum pro multidisciplinární areálová studia (CEMAS). „Projekt ERA-AREAS zapadá do naší dlouhodobé strategie navázat funkční spolupráci se státní správou, a to na mnoha úrovních. Projekt cílí i na společnou snahu posilovat schopnost české společnosti reagovat na krize,“ uvedla k pozici Eva Lehečková, děkanka pražské „fildy“.
Právnická fakulta UK se může pochlubit úspěchem v prémii Donatio Universitatis Carolinae Chair, týká se hned dvou akademiků PF UK.
Druhá pozice ERA Chair přibude na Matfyz. Tam přijde ze Sorbonny profesor Michel Grabisch, aby přispěl ke vzniku fakultního výzkumného centra AGATE čili Algorithmic Game Theory in Socioeconomics. „V minulosti byly aplikace informatiky cíleny především do oblasti výpočetní techniky, inženýrství a technologií. V dnešní době ale informatika zažívá ,zlatou horečku´ v rozvoji sociálně-ekonomických aplikací, a to s využitím algoritmické teorie her a souvisejících oblastí. Abychom se této vědecké revoluce mohli účastnit, je třeba se od tradičních odvětví informatiky posunout k oblastem, jako je algoritmická teorie her, teorie rozhodování, výpočetní sociální volba a optimalizace férovosti, logistika veřejné správy s jejich nástroji z matematiky, informatiky a optimalizace včetně strojového učení,“ řekl Martin Loebl, vedoucí projektu a profesor Katedry aplikované matematiky MFF UK, jenž je nově i předsedou Učené společnosti.
S prémií Donatio nově a jinak
Přední akademici UK každoročně dostávají mnoho cen, často v rámci svých fakult, oborů či specializací. Loni získala prestižní Českou hlavu – Národní cenu vlády profesorka Zuzana Moťovská (3. LF UK), vůbec první takto oceněná vědkyně, žena. „Díky tomuto ocenění mohu veřejnosti – laické i odborné – ukázat mnoho pozitivního, kde pracuji a jaké jsou mé možnosti. Víte, já nikdy neřešila genderovou otázku, nikdy jsem se nezamýšlela nad limity, které pro mě představuje, že jsem žena a při výběru svých spolupracovníků je mi jedno, zda se jedná o ženu, nebo muže. Podstatné jsou zcela jiné charakteristiky: vztah k pacientovi, vědomosti, osobnost, pracovitost. A pokud můj úspěch ukáže dalším ženám, matkám, vědkyním, že to jde, budu jen ráda,“ řekla Moťovská před rokem magazínu Forum.
Univerzita sama udílela od roku 2017 též prémii top vědcům ze svých řad, známé Donatio Universitatis Carolinae. Za rok 2022 byly oceněny tyto osobnosti: demografka Dagmar Dzúrová (PřF UK), matematik Jan Hajič (MFF UK), orientalistka Jitka Malečková (FF UK), Martin Kotora (PřF UK) a hematoonkolog Jan Trka (2. LF UK, na snímku níže vlevo s rektorkou).
„Původní výzkumná podpora DUC byla reformována, nyní cílí především na seniorní výzkumníky s dlouhodobými zahraničními zkušenostmi nebo přicházející ze zahraničí,“ vysvětlují kolegové z rektorátního odboru pro vědu a výzkum, proč vznikla inovace v podobě pozice: Donatio Universitatis Carolinae Chair. V letošním roce se této podpory dostalo profesoru Patricku Farrellovi (MFF UK), jenž se věnuje matematickému modelování multikomponentních systémů, a doktorce práv Heleně Van Beersel Krejčíkové (PF UK), jež se zabývá tématem právní podpory nových technologii a inovací v medicíně.
A pohled do budoucna? Pro příští rok byly již uděleny tři takové pozice: Paulu Chaistymu (FF UK), jenž přichází z Oxfordu, Stefanu Edelkampovi (MFF UK) a Janu Komárkovi (PF UK), který přijde z Kodaňské univerzity. Sluší se všem oceněným poblahopřát, popřát hodně úspěchů v bádání – a aby na příštích Nocích vědců už bylo možné popularizovat i jejich vědu!
