Říká se jim „banáni“ – zvenku žlutí, uvnitř bílí. Původně hanlivé označení pro Asiaty, kteří přejali západní způsoby, se používá i pro děti narozené v České republice vietnamským rodičům. Dnes už však ztrácí svůj dehonestující nádech. Vystihuje totiž to, v jak složité situaci – na pomezí dvou kultur – se takzvaná druhá generace Vietnamců a Vietnamek nachází. Studentka Fakulty humanitních studií UK Vân Anh Tranová se rozhodla překlenout propast mezi dvěma světy a najít cestu ke svým kořenům. Spolu se svým starším kolegou, studentem oboru orální historie – soudobé dějiny na FHS UK, Martinem Zelinkou, sestavili evropský solidární projekt Roots of the Future, jehož cílem je posílit vědomí o vietnamské kultuře a překonat kulturní rozdíly vyprávěním příběhů imigrantů.
Členové týmu Roots of the Future Martin Zelinka, Vân Anh Tranová, Linh Be, Filip Lê, Mai Tranová (zleva).
Příběh Vân Anh Tranové je téměř modelový, protože přesně vykresluje to, s čím se druhá generace Vietnamců a Vietnamek potýká. Vân Anh vyrostla v Českých Budějovicích rodičům, kteří přišli do Československa z Vietnamu. Kvůli tomu, že prošla českým vzdělávacím systémem a dnes studuje na Univerzitě Karlově, mluví česky lépe než vietnamsky. Pochopitelně už také vyrůstala pod vlivem české kultury, kterou v mnoha ohledech poznala víc a hlouběji než tu, z níž pochází její rodina. Se svými pracovně velmi vytíženými rodiči, kteří naopak česky neumí téměř vůbec, neměla totiž během svého života příliš možností o svých kořenech ve Vietnamu mluvit. Nikdy na to nebyl čas ani vhodná příležitost. Ve svém okolí viděla, že podobně ztracená mezi dvěma světy a s pocity, že ani do jednoho tak úplně nepatří, není jediná.
Když se rozhodovala, na kterou vysokou školu se přihlásí, spojila se i s Martinem Zelinkou, studentem FHS UK a fakultním blogerem, aby si udělala lepší představu o pražské fakultě. Toto šťastné setkání mělo hned dva výsledky, Vân Anh se rozhodla pro studium na FHS UK a Martina tak zaujal její životní příběh, že se zapojil do jeho dalšího pokračování.
Vân Anh inspirovaná svou dobrovolnickou stáží v Itálii spolu s Martinem a trojicí přátel, kteří podobně jako Vân Anh patří mezi druhou generaci Vietnamců, založili evropský solidární projekt Roots of the Future. Jeho cílem je posílit vědomí o vietnamské kultuře a překonat kulturní rozdíly vyprávěním příběhů Vietnamců a Vietnamek, kteří odešli ze své rodné země a usadili se v Československu, respektive v České republice.
Orálně-historické pátrání uvnitř vlastních rodin
Projekt rozjeli loni na podzim. Čtveřice členů, která je vietnamského původu, zaznamenala orálně-historickou metodou příběhy svých rodin. Ty pak následně prezentovala na různých akcích pořádaných v Praze a v Českých Budějovicích, kde se jejich účastnici mohli seznámit nejen s vietnamskou kulturou a tradicemi, ale také ochutnat vietnamskou kuchyni nebo se zapojit do tradičních oslav lunárního Nového roku. Tým Roots of the Future tak vytvořil kolem sebe širokou komunitu lidí, kteří podobně jako oni hledají svoje kořeny, a těch, které zajímá život na pomezí dvou kultur.
„Velmi mě zaujala metoda orální historie. Uvědomila jsem si, že jediný kontakt, který s rodiči mám, je ten, kdy mi vyprávějí, jaký byl život ve Vietnamu a jaké to bylo, když přijeli sem a zažili první kulturní šoky. Díky tomu jsem měla příležitost poznat svou kulturu, protože jinak se se svými rodiči kvůli jazykové i kulturní bariéře a nedostatku času moc nebavíme. Tak to má spousta dalších Vietnamců druhé generace. Díky tomuto projektu jsem se tak sblížila se svými rodiči i se svou kulturou,“ podotkla Vân Anh Tranová.
Projekt se nezaměřuje ale jen na Vietnamce druhé generace, snaží se také šířit povědomí o vietnamské kultuře v Česku a bořit stereotypy, které se s jednou z nejpočetnějších menšin žijících v ČR pojí.
Téma imigrace je stále aktuální
„Chceme ukázat české společnosti jiný pohled na naši kulturu. Díky tomu, že umíme dobře česky a známe českou kulturu, je to pro nás snazší. Sdílením příběhů našich rodičů chceme ukazovat, jaké to bylo přijet sem, do kulturně úplně odlišného prostředí, navíc bez znalosti místního jazyka, a jak se s tím vyrovnávali. Téma imigrantů je stále velmi aktuální, je proto třeba, aby si lidé uvědomili, jak náročné to je. Češi mají představu o Vietnamcích jen jako o majitelích sousedních restaurací nebo večerek, ale hlouběji o vietnamské kultuře neví nic, to bychom rádi změnili,“ vysvětlila studentka bakalářského oboru studium humanitní vzdělanosti na FHS UK.
Martin Zelinka pak ještě podtrhuje její slova, když připomíná, že jim jde o integraci, nikoliv o asimilaci. „Integrace je o vzájemném obohacení a učení. Nemělo by dojít k tomu, že vietnamská komunita splyne s českou společností ale naopak, i česká majorita se může od vietnamské komunity něco zajímavého přiučit, například význam společného stolování pro kvalitu vztahů s rodinou a přáteli,“ zdůrazňuje Martin a jako už zkušený magisterský student připomněl, že pro výzkum dějin etnických menšin se právě orálně-historická metoda často používá.
Během posledního roku tým uspořádal řadu kulturně-společenských akcí v Praze i v Českých Budějovicích, odkud jeho členové pocházejí. Píšou blog, příběhy, které sbírají, sdílejí na sociálních sítích. A jejich práce už má ohlas. Všiml si jí dokumentarista Jaroslav Kratochvíl, který točí dokument o vietnamské komunitě žijící v ČR. Oslovila je také blogerka a absolventka Fakulty sociálních věd UK Đỗ Thu Trang, která vystupuje pod jménem Asijatka a v současné době píše knihu o životě na pomezí dvou kultur.
Projekt Roots of the Future zaujal i blogerku, která vystupuje pod jménem Asijatka.
Na podzim, kdy se završí jejich dvanáctiměsíční evropský solidární projekt, by chtěl tým ještě uspořádat konferenci. Chtěli by také připravit workshopy pro mladé Vietnamce, kde by je učili vést orálně-historické rozhovory s jejich blízkými a vysvětlovali jim, k čemu je to dobré. Jejich práce navíc oslovila i produkční tým projektu České Budějovice – evropské hlavní město kultury 2028. Je tedy vysoce pravděpodobné, že o jejich aktivitách uslyšíme i v budoucnu.
