„V srdci Plzně je spolek studentů dávající světu naději,“ zní v úvodu sugestivního videa propagujícího činnost tamních dobrovolných záchranářů. Nastupte s nimi do vrtulníku či sanitky! A stanete se svědky toho, co dokáží v rámci urgentní medicíny.
Snaží se vzdělávat studenty – budoucí lékaře a záchranáře. Ne, nikoliv, členové spolku dobrovolných záchranářů s názvem Life Saving Support (LSS) nesuplují výuku všeobecného či zubního lékařství na Lékařské fakultě v Plzni UK, ani zdravotnická studia na Západočeské univerzitě tamtéž. Chtějí být „jen“ o krok napřed a být co nejlépe připraveni pro urgentní medicínu i medicínu katastrof. Proto biflování skript – jistě nezbytné a důležité – pravidelně prokládají další praxí, semináři a workshopy. Zvládání řádného studia jim je ale prioritou.
|
Pro srdcaře, kteří chtějí
Jak to funguje? Během celého akademického roku studenti – prváci či druháci se zájmem o zapojení do aktivit LSS – procházejí „povinným“ drilem; tedy týden co týden nabírají od zkušenějších spolužáků a absolventů nové praktické poznatky. „Když vše zvládnou, stanou se součástí týmu zajišťujícího školení v různých institucích: ve školách či ve firmách, mohou se účastnit zdravotnických soutěží anebo se dokonce osobně zapojit při výjezdech za urgentní medicínou,“ prozrazuje Karel Stašek, velitel spolku dobrovolných záchranářů. Jak tvrdí, pokud někdo – třeba i z ulice – sezná, že by mu aktivní účast v plzeňském LSS dávala smysl a životní naplnění, měl by se k nim přihlásit: „Nikdy jsme nikoho neodmítli. Vážíme si každého nadšence s aktivním přístupem. Prvořadé je přesvědčení: Chci to dělat!“
Rok 2022 byl již patnáctým rokem života záchranářského spolku, a současně prý i nejvíc cool rokem LSS: „Historicky je v něm zapsáno nejvíc lidí,“ netají nadšení medik Karel. Co jeho spokojenost znamená v přesné řeči čísel? „Vedle 138 stálých, ostřílených urgentních záchranářů máme více než stovku nováčků. Jsme teď fakt našlapaní,“ líčí spokojeně. Proč tomu tak je, si záchranář Stašek vysvětluje především covidovou pauzou, spolkovým aktivitám věru neprospěla. Teď se dle něj medici a zdravotníci nejspíše snaží dohnat promarněný čas. „Když jsem ve spolku před pěti lety začínal, zvládali jsme schůzky koordinovat ve dvou třídách,“ vzpomíná, „a vloni nováčci zaplnili najednou neuvěřitelných osm učeben!“
I v popelářských vestách!
Velitel Karel Stašek patří v LSS mezi nejzkušenější, však má konec studií na dohled, je šesťákem a chystá se na profesní dráhu ortopeda. A rád by i při ní stíhal spolkovou činnost; má sílu se dělit s dobrovolnými záchranáři o své zkušenosti, anebo i úsměvné zážitky:
„Jednou jsme ve čtyřech vyjeli na zdravotnickou soutěž a vyfasovali takzvaný zásahový batoh s dost nekompletním vybavením: místo teploměru špachtli do krku, opatřenou nápisem teploměr, kolík na prádlo měl představovat lékařský pulzní oxymetr a popelářské vesty nám suplovaly uniformy,“ vzpomíná medik s úsměvem. A právě i za tuto zkušenost – ve které prý naši plzeňští záchranáři navenek působili spíše jako trhani z ulice – je dodnes vděčný. „Přišli jsme na soutěž naprosto nezkušení, ale odhodlání nám nechybělo. Nikdy! Nejsme žádní fanatici, ani sekta, která by běhala za vrtulníky... Jsme vlastně spolkem kamarádů – všichni se známe –, rádi spolu trávíme čas. A když můžeme udělat dobrou věc, je to paráda,“ hodnotí velitel LSS a přiznává, že se často scházejí i mimopracovně, třeba na pivku.
Ostré výjezdy do terénu
Od roku 2021 naši dobrovolní záchranáři spolupracují se Záchrannou zdravotnickou službou Karlovarského kraje, účastní se reálných urgentních zásahů. „Myslím, že v tom je náš spolek unikátní – máme příležitost dostat se na ostré výjezdy. Tu šanci asi nemá jen tak někdo,“ míní Karel. Je totiž striktně platným pravidlem, že „na place“ smí být student-zachránce minimálně ze čtvrtého ročníku, zkrátka již s jistou zkušeností z nemocniční praxe a se znalostmi v oboru interny. A je jen na rozhodnutí zasahujícího lékaře, zda si na výjezd někoho z dobrovolníků přizve. „Někdy jsme pouhými pozorovateli. Jindy nám lékař svěří třeba napíchnutí kanyly, měření tlaků a podobné přidružené práce,“ popisuje šéf spolku. Jak dále přiznává, nic z toho by nebylo možné bez podpory Lékařské fakulty v Plzni UK: poskytuje zázemí pro činnost spolku, příspěvky na jeho chod i odborné konzultace a pomoc při přípravě k reálným zásahům v terénu.
Širší vedení LSS je tříčlenné: velitele Karla Staška (v čase rozhovoru čerstvě odcházejícího – však už je v šesťáku) nahrazují noví velitelé Adam Brázda a Natálie Desenská, s nimi spolek řídí Markéta Zronková. Za celou existenci se spolku podařilo proškolit více než tři tisíce zájemců! O své zdatnosti přesvědčují veřejnost nesčetněkrát v roce: hlavně pak při školeních první pomoci pro různé instituce – nejčastěji školy a firmy. „Rovněž zajišťujeme zdravotnické dozory na kulturních či sportovních akcích,“ dodává Karel. Klání v první pomoci pořádají i pro studenty středních škol, pro své členy simulované zásahy (s realistickými make-upy).
„Dává mi to smysl a je to náplní mého mimoškolního života,“ vyznává se Karel Stašek. Svou práci pro spolek považuje spíše za manažerskou: ostatně zařizuje veškeré akce propagující činnost spolku. A má-li přece jen připustit, že mu LSS něco bere, pak je to čas: „Skloubit tuto činnost s těžkými zkouškami nebylo vždy snadné. Ale to je jediné negativum. Zkušeností, které jsem získal při jednáních s lidmi, a spousta přátel, jež bych nepoznal, kdybych ve spolku nepracoval, si nesmírně vážím. Zůstanou pro mě tím nejdůležitějším i pro další život!“
Life Saving Support (LSS) |
Je občanské sdružení založené v roce 2007 studenty Lékařské fakulty UK v Plzni za účelem sebevzdělávání v oblasti první pomoci. Vzniklo jako reakce na malou hodinovou dotaci věnovanou praktickému procvičování rychlé pomoci. Členy LSS jsou studenti různých ročníků všeobecného i zubního lékařství a nově i mladí lékaři, kteří si uvědomují, že mohou být brzy těmi, které budou lidé v nouzi vyhledávat a že nemusejí mít vždy při sobě profesionální vybavení. Sdružení se pravidelně účastní soutěží SOS Extreme, Rozkoš Rescue a podobných. |