Před několika dny zhasla světla operačních sálů. A třiatřicet mladých mediků odjelo domů. Další ročník Letní školy experimentální chirurgie se stal minulostí. Už poosmé tak Biomedicínské centrum v Plzni nabídlo – jako zřejmě jediné v Evropě, a dost možná i na světě – budoucím lékařům nácvik chirurgických technik. K zákrokům jim posloužila přeštická prasátka.
Letos se chirurgického kempu kvůli pandemickým opatřením mohli zúčastnit jen zájemci z Evropské unie, i tak počet přihlášek třikrát převyšoval možnou kapacitu. Proto každý jeden z mediků, stejně jako v letech minulých, prošel poměrně přísným výběrovým sítem pohovorů. Z nich si vedoucí letní školy profesor Václav Liška z chirurgické kliniky a Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni, vybral ty nejšťastnější – do Plzně zamířili budoucí lékaři z deseti univerzit v šesti zemích, tentokrát nejvíce z Belgie, Německa, Litvy a Španělska; pět účastníků bylo z Česka. Podle Lišky je i na experimentální škole znát, že mezi ženami je o medicínské obory rostoucí zájem, v Plzni jich je devatenáct.
„Na začátku musejí prokázat zájem o chirurgii, popsat dosavadní zkušenosti a nastínit Václavu Liškovi své profesní úmysly. Zkrátka pokud možno doložit, že to s chirurgií myslí opravdu vážně,“ prozrazuje Barbora Černíková, tisková mluvčí Lékařské fakulty v Plzni, jež nás na jedno odpoledne do Biomedicínského centra pozvala. A magazín Forum pochopitelně nabídku rád přijal.
A jdeme na sál…
Oblékám se do světlemodrého netkaného sterilního obleku, ještě zavázat lékařský čepec, vsunout nohy do lékařských kroksů a mohu na operační sál.
Tam už začíná být živo: medikům právě skončila online přednáška v nedaleké posluchárně, a právě přicházejí k praktické části. Dnes budou pracovat převážně v dutině břišní, prasátko je již v celkové anestezi. Ve dvou skupinách a na dvou operačních stolech se zaměří na odstraňování žlučníku, sleziny a ledvin. Další medici si u menších stolů procvičují rutinní práce na tkáních a zdokonalují se ve zvládání konstrukce střevní anastomózy. Říkáte si možná, to je přece brnkačka – prostě vezmete jehlu a šijete. A jste si jistí, že držíte ve správné ruce jehelec (žádnou jehlu), pinzetu či nůžky? Asi byste se divili a možná by vám ani dvě ruce nestačily!
Cvik je důležitý
„Studenti nacvičují chirurgické praktiky, které budou užívat v humánní medicíně. Mnozí již zvládli základy, jiní jsou teprve na začátku. Obecně platí, že medikům při studiích chybí práce na velkých zvířatech. Tento kurz jim však dává možnost se v lékařských operacích procvičit a odnaučit se různým zafixovaným zlozvykům. Navíc se zde kolikrát ujistí, jestli chirurgický obor je právě ten jejich, zda se jim skutečně líbí,“ upřesňuje Václav Liška a ukazuje na zdi rozprostřený rozpis jednotlivých chirurgických zákroků, které musejí všichni účastníci letní školy zvládnout. „Mám pocit, že letos zde máme více zručných studentů. Vidíte?! Tento třeba stihl během prvních pěti dní devět anastomóz (čili propojení dvou dutých orgánů - pozn. red.), dříve na to někteří potřebovali celých čtrnáct dnů.“
Profesor Liška si se svými spolupracovníky – studenty z vyšších ročníků a také absolventy – upřesňuje, co se na kterém pracovišti bude dnes přesně odehrávat a spíše kontrolně se mediků ptá, zda vědí, co je čeká.
Souhra je zásadní
„Oni jsou strašně nedočkaví. Počkáme, až si vše zarouškují a začnou pracovat a půjdeme se jim podívat pod ruce. Při práci používají medici široké spektrum nástrojů. Není umění použít jich co nejméně, ale vybrat si vždy ten adekvátní a nejvhodnější, který se k danému úkonu hodí. Samozřejmostí je pak udržování pořádku na stolku,“ komentuje lékař. A konstatuje: „Vidíte, že všechno probíhá obdobně jako v nemocnici s pacienty.“ A tak se z některých mediků podle rozpisů stávají anesteziologové, kontrolují po celou dobu zákroku stav zvířecího modelu: nesmí se stát, že by se zvíře probralo, nebo zemřelo. Vyzkoušejí si i práci instrumentářky a další „pomocné“ pozice. Právě na nich záleží, jak bude práce u operačního stolu provedena: o co kvalitnější souhra, o to jsou podmínky práce chirurga komfortnější, dozvídám se.
Dnes bude zvířeti odstraňována slezina, žlučník a spolu s ledvinou vyňata i dlouhá část močovodu. U sleziny bude odstraněn pouze její kousek a v rámci nácviku – takzvaného záchovného výkonu – bude orgán přešíván, aby nekrvácel. „Procvičí si též řadu anastomóz na střevě. Což znamená, že nejdříve se střevo ze zvířete vyjme a studenti si ,nanečisto´ u svých stolů vyzkoušejí provést napojení, aby to pak svedli i přímo v břiše živého modelu,“ upřesňuje Liška.
Jako jíst hůlkami
Dalším úkolem mediků bude dnes umístění záplaty na tepnu a uříznutí kousíčku jater za pomoci takzvaného harmonického nože. Vrcholem chirurgického dne se stane našití bypassu na cévu, a to je – jak se dále dovídám – poměrně náročný úkol. „Ke spoustě úkonů se medici nedostanou ani když už jsou z nich lékaři, specialisté. Třeba anastomóza v urologii rozhodně není žádný začátečnický výkon, a u nás si ji mohou zkusit nacvičit,“ říká Liška a s lehkou nadsázkou upřesňuje: „Pracovat rukama je relativně jednoduché. Složitějším se úkon stává, když při něm máte použít nástroj: je to něco jako jíst hůlkami. Zkrátka důležité je získat cvik.“ O tom, že prostoru a času na procvičování se plzeňským účastníkům dostává poměrně hodně, svědčí i fakt, že na sále stráví celkem zhruba třicet hodin.
„Můžete se přesvědčit, že práce mediků je velmi šetrná. Přestože jsou operatéry teprve studenti – začátečníci –, prase dokáže přežít osm hodin,“ podotýká Liška. Profesor pochopitelně připouští, že během dvou týdnů se nikdo chirurgii naučit nemůže. Ale nácvik práce na velkém živém zvířeti je velkým stimulem pro další práci mediků a pokračování v náročném studiu.
Mimořádná příležitost
„Měl jsem velké štěstí, že jsem od profesora Lišky dostal nabídku k účasti na této letní škole,“ říká Jan, student čtvrtého ročníku medicíny v Plzni a zároveň jeden z lektorů. Získaný benefit je podle něj neskutečný: „Těžko říct, jestli my – medici – bychom jinde v Evropě měli obdobnou možnost dostat se tak blízko chirurgii a experimentální práci. Většinou se to daří až postdoktorandským studentům.“
Síma je na experimentální škole již podruhé a je pregraduálním studentem plzeňské medicíny: „Hledal jsem způsob, jak získat praktické zkušenosti vedle běžného fakultního programu. Tato práce mi pomohla rozhodnout se, co chci v budoucnu dělat. Chci být chirurgem. Zároveň jsem měl vždy zájem o vědeckou práci, což se právě tady v Plzni skvěle propojuje.“
I Tomáš touží být chirurgem; v současnosti je čerstvým absolventem 3. lékařské fakulty UK, a tamtéž pokračuje v postgraduálním studiu. Do Plzně přijel proto, aby si potvrdil věhlas, který akci předchází: „Je opravdu mimořádné, že si zde můžeme na živém tvorovi vyzkoušet všechny procedury, a to dříve, než budeme operovat lidské pacienty. Všechno je vlastně úplně jiné, než když se učíte teorii na sebelepších modelech, především tu [zvíře] krvácí a musíte počítat s řadou variací.“
Než studentské týmy operační sály Biomedicínského centra v Plzni opustí, musejí vše kompletně a dokonale omýt a připravit na další den. Dnes budou končit zhruba před třiadvacátou hodinou…
Účastníci Letní školy experimentální chirurgie 2021 / Foto: Lékařská fakulta v Plzni UK
| Letní škola experimentální chirurgie |
| Pořadatelem je Lékařská fakulta UK v Plzni v rámci svého Biomedicínského centra. První ročník proběhl v roce 2013. Komunikačním jazykem je angličtina. Podmínkou účasti je projevit eminentní zájem o obor chirurgie a zaplatit účastnický poplatek ve výši 1600 eur. Podstatnou část účastníků tvoří zahraniční studenti. Medikům z lékařských fakult Univerzity Karlovy účast hradí univerzita. Akce by ani tak nemohla proběhnout bez finanční pomoci partnerů, sponzorů. Program letní školy vedle praktické části zahrnuje řadu přednášek v podání významných zahraničních přednášejících, v posledních dvou letech proběhly zčásti online. Poslední den školy se nese ve svátečním duchu – na plzeňské radnici medici převezmou diplom o účasti. Ten je pro ně dokladem o absolvované praxi a nezřídka jim otevírá dveře ke stážím v domovské zemi. Během praktické části se na zvířecích modelech provedou stovky výkonů, celkem se na operačních stolech vystřídá šestnáct prasat – plemene přeštické černostrakaté, které se neprobouzí. „Věřím, že je s nimi zacházeno, jak jen nejšetrněji to jde. Během úkonu – trvají zhruba osm hodin – zvíře nesmí zemřít, při kontrolované anestezii jsou vždy zachovány fyziologické podmínky,“ upřesňuje profesor Václav Liška z Chirurgické kliniky LFP a FN Plzeň a vedoucí Letní školy experimentální chirurgie. |
