„Být stále mlád“ není jen známý popěvek, ale také touha mnohých lidí. Někteří z nich se snaží stárnutí zpomalit i tím, že se vloží do rukou estetických chirurgů. Na to, jak funguje tento fenomén v České republice, se zaměřuje doktorandka z Fakulty humanitních studií UK Michaela Honelová ve svém sociologickém výzkumu. Dnes už podle ní neuvažují Češky tolik nad tím, zda zákrok vůbec podstoupit, ale spíš kde a za kolik.
Michaele Honelové k získání stipendia SYLFF pogratulovala prorektorka pro zahraniční záležitosti UK profesorka Markéta Křížová (zprava).
Vědkyně, která se ve svém předchozím výzkumu zabývala i prací kosmetických salónů a rolí jejich zaměstnankyň v produkci a reprodukci sociálně zažitého ideálu krásy žen, nyní na FHS UK pracuje na svém doktorátu, kdy se do středu jejího výzkumu dostali estetičtí chirurgové a jejich klientky.
„Zabývám se ženami, které mají zájem o estetickou chirurgii nebo již nějaký zákrok estetické chirurgie podstoupily. Sleduji s nimi celou cestu, kterou musely nebo budou muset projít ke svému cíli, a to od prvotních motivací až k finálnímu provedení zákroku. Zajímá mě i pohled estetických chirurgů, které vnímám jako průvodce/průvodkyně žen, protože zásadně ovlivňují jejich cestu i finální rozhodnutí,“ vysvětlila vědkyně.
Chirurgický zákrok jako nový druh spotřeby
Michaela Honelová, která se dlouhodobě zabývá problematikou genderu ve společnosti, podotýká, že o estetickou chirurgii mají v současnosti v České republice zájem převážně ženy (i když se kliniky snaží cílit svou nabídku také na muže).
Podle ní si dnes Češky už ani tak nekladou otázku, zda omlazující zákrok podstoupit, či nikoliv, ale spíše kde a za kolik. „Dnes se to, že o sebe žena pečuje, bere jako standard a jako její úloha. Sebepéče je vnímaná jako důležitá, odráží hodnotu ženy. Proto estetická chirurgie může být vnímána jako novodobý útlak žen a zároveň za jakousi novou osu nerovnosti ve společnosti. V současnosti ženy už méně řeší, zda nějaký zákrok podstoupit, ale spíše se zaměřují na to, kde ho podstoupit. Čím renomovanější specialisté/specialistky a dražší zákroky s novějšími technologiemi, tím víc může žena ukázat svou statusovou pozici ve společnosti. Přestože si může stále více žen tyto zákroky dovolit, je jejich specializovaný nákup předmětem okázalé spotřeby,“ podotkla.
Estetické chirurgii se dnes v České republice začíná dařit jako nikdy předtím. Živená je medicinským turismem, kdy za tuzemskými specialisty a specialistkami jezdí i zájemkyně ze zahraničí, protože české kliniky mají pověst vysoké kvality péče a nízkých cen. Během pandemie, kdy se příliv zahraniční klientely zpomalil, ji mocně nahradily domácí zákaznice. Na nedostatek práce si tak čeští estetičtí chirurgové nemohou stěžovat, což lehce komplikuje výzkum i Michaele Honelové, protože už tak přetížení specialisté a specialistky o to hůř hledají čas na to, aby se věnovali rozhovorům s ní.
Poster, který připravil tým Michaely Honelové pro regionální finále oxfordské soutěže Map the System, kde se věnovali tématu anti-ageing průmyslu.
Se stipendiem SYLFF na Yale
Nové možnosti výzkumu doktorandce otevřelo udělení prestižního stipendia SYLFF, které ji zajistilo štědré financování dizertační práce i zahraničních stáží a to až po dobu dvou let. Za příležitost stát se novou SYLFF fellow je velmi vděčná. Díky získaným prostředkům si může najmout agenturu, která povede rozhovory s 500 ženami napříč Českou republikou. „Nebude to zacílené jenom na ženy, které o zákroky stojí, ale na všechny ženy ve společnosti. Jsem zvědavá na pohled těch, které tyto zákroky zásadně odmítají a určitým způsobem se vymezují vůči standardům, které jsou ve společnosti nastaveny,“ podotkla výzkumnice s tím, že další část stipendia chce využít na cestu do zahraničních institucí, které se věnují tématům blízkým jejímu výzkumu. V hledáčku má nyní americkou univerzitu Yale, kde působí doktorka Alka Menon, jež se zabývá podobnou problematikou u etnických menšin.
| Stipendium SYLFF je určené doktorandům sociálněvědního či humanitního zaměření, kteří mají vůdčí předpoklady a řeší téma, jež má společenský přesah. Na UK se ročně udělují dvě tato stipendia. |
Před nedávnem se Michaela Honelová vrátila také ze stáže na Oxfordu, kde se zabývala vedle dalšího etikou související se specializací estetické chirurgie. „Když budoucí lékaři a lékařky skládají Hippokratovu přísahu, zavazují se k tomu, že nebudou ubližovat lidem. Estetická chirurgie je ale založená na tom, že řeže do zdravých těl. V tomto už ve své podstatě na etiku narážejí a je nutné se na tuto problematiku podívat i z jiného úhlu pohledu,“ upozornila socioložka.
Sama se jako žena a potenciální klientka na práci estetických chirurgů i rozhodování žen snaží dívat s nezaujatým odstupem vědkyně. „Nepodporuji to, ale ani to neodsuzuji, protože si uvědomuji, jak současná společnost funguje a jaké má standardy a očekávání od žen,“ zdůraznila.
(Ne-)přítel žen
Do názvu své dizertace vetkla spojení „estetická chirurgie jako (ne-)přítel žen“, čímž se snaží naznačit dvojí roli estetické chirurgie ve společnosti. „Je otázkou, zda estetická chirurgie pomáhá ženám dosáhnout standardu a ideálů společnosti, nebo jim ubližuje a dělá jim život složitější v tom, že ideály nejen odráží, ale také je produkuje a reprodukuje,“ zamýšlela se.
Regionální finále soutěže Map the System se konalo v Kampusu Hybernská. Problematice anti-ageing průmyslu se vedle Michaely Honelové věnovali její kolegové z oboru Oldřich Čepelka a Lucie Vidovićová (zprava). Čtvrtá členka týmu Kateřina Beji Sedláčková se finální prezentace nezúčastnila.
O tom, že estetická chirurgie je však jen malým výsekem v celé obří mašinérii anti-ageing průmyslu, se přesvědčila během minulého akademického roku, kdy se zúčastnila dvousemestrálního celouniverzitního kurzu a stejnojmenné mezinárodní soutěže Map the System, která učí studenty a studentky popsat vybraný problém z oblasti zdraví, ekonomiky, klimatu nebo společnosti, prozkoumat jeho vyzkoušená řešení a navrhnout vlastní. Do soutěže se zapojila spolu se svými kolegyněmi a kolegou z programu Studia dlouhověkosti na FHS UK. Společně se zabývali právě tématem anti-ageing průmyslu jako celku. „Estetická chirurgie je jenom jedním ozubeným kolečkem v celém systému. Projekt Map the System mi pomohl dívat se na problém více celistvě. Byla to v tomto směru pro mě velmi pozitivní a obohacující zkušenost,“ podotkla. Spolu se svými kolegyněmi a kolegou z oboru se pak umístila v českém kole mezinárodní oxfordské soutěže na druhém místě.
| Mgr. Michaela Honelová |
| Je doktorandkou na Fakultě humanitních studií UK, kde pracuje na dizertační práci na téma Anti-ageing zákroky estetické chirurgie jako (ne-)přítel žen středního věku? Fenomén estetické chirurgie v České republice. Je absolventkou sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabývá se anti-ageing průmyslem a také gender problematikou ve společnosti. Byla součástí týmu Gender Focal Point na ministerstvu vnitra a působí také na Odboru podpory hodnocení výzkumných organizací na Úřadu vlády ČR. |
