Vše začalo na počátku března nenápadnou prosbou o pomoc. Anna Krejčová se tak kromě zvládání studia na 3. LF UK stala ze dne na den i koordinátorkou mediků poskytujících péči uprchlíkům z Ukrajiny na Hlavním nádraží. 

Univerzitní asociace UNICA, kterou již tvoří 56 univerzit, měla výroční konferenci v Dublinu, kde se vedly debaty o pomoci Ukrajině i zkušenostech z pandemie. Univerzitu Karlovu reprezentovala Markéta Křížová, prorektorka UK pro zahraniční záležitosti, jež pro Forum akci shrnuje.

Jak najít příběh, který dokáže představit vědeckou práci veřejnosti? Jak se správně připravit na rozhovor v médiích nebo jak ukázat své vědecké výsledky na sociálních sítích? To jsou otázky, které si kladou (nejen) mladí vědci. Odpovědi jim pomohla hledat jarní série workshopů komunikace vědy.

V novém týmu rektorky Milena Králíčkové je o jednoho prorektora méně než v minulém kolegiu; novinkou je však zavedení gesce prorektora pro informační technologie. Všem osmi novým prorektorům položil magazín Forum dvě stejné otázky: Jaké nabízejí UK zkušenosti? A jaké mají priority?

„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem nobelistky Françoise Barré-Sinoussi propagovali organizátoři diskuzi Women in Science: The Gender Variable, jež proběhla v Kampusu Hybernská.

Rusko pod velením prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo válku na Ukrajině. Díky jeho rozhodnutí dostali nálepku agresorů i všichni Rusové, včetně těch, kteří doma proti válce protestují a jsou zatýkáni. Zjednodušené označení odmítá i doktorandka Varvara Borisova z FHS UK. 

I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemie. „Kromě zřejmých psychických dopadů přináší v případě začínajících vědců a vědkyň zpomalení kariéry,“ píše doktorand Ivan Loginov z Přírodovědecké fakulty UK.