V novém týmu rektorky Mileny Králíčkové je o jednoho prorektora méně než v minulém kolegiu; novinkou je však zavedení gesce prorektora pro informační technologie, což bude mít na starost „matfyzák“ Tomáš Skopal. Dámskou sílu přinášejí studijní prorektorka Markéta Martínková z PřF UK a Markéta Křížová z FF UK, jež má pečovat o zahraniční agendu univerzity.
Dalšími prorektory jsou Pavel Doleček (strategie a rozvoj), jenž přišel z postu náměstka ministra školství, prorektor pro vnější vztahy Martin Vlach z MFF UK, prorektor pro vědu Ladislav Krištoufek z FSV UK i Jan Polák ze 3. LF UK pro koncepci a kvalitu vzdělávání. Tím nejzkušenějším je emeritní děkan práv Jan Kuklík, který byl koncem devadesátých let i kancléřem UK. Právě on bude zastupujícím vicerektorem. „Jako statutární zástupce rektorky jsem připraven podílet se na plnění jejího programu,“ řekl Kuklík tištěnému vydání magazínu Forum.
Všem osmi prorektorům, kteří se zde představují, jsme položili dvě stejné otázky:
1. Jaké své zkušenosti či dovednosti nabízíte Univerzitě Karlově?
2. A jaké budou vaše priority pro následující čtyři roky?
Pavel Doleček,
prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj
1. Mým hlavním cílem je přinést do týmu zkušenosti z vysokých pozic ve státní správě, tedy zejména v nastavování politiky ve vysokém školství a výzkumu v oblasti legislativní, finanční, mezinárodní i metodické. Měl jsem možnost se v různých pozicích právě na tom v posledních letech podílet. Věřím, že tato vnější perspektiva bude paní rektorce – a hlavně celé univerzitě – užitečná nejen při vnitřním řízení, ale také v prosazování názorů Univerzity Karlovy jako klíčového partnera pro státní správu (ale i tu veřejnou či soukromou) a ostatní univerzity při formování vysokoškolského a výzkumného prostředí.
2. V nejbližších měsících je třeba využít všechny rozvojové příležitosti a plně se nachystat na výzvy v Národním plánu obnovy a věnovat pozornost novým programům v kohezní politice. Paralelně je zapotřebí věnovat pozornost rozběhlým i plánovaným investičním aktivitám, a to zvláště v této velmi nelehké době... To vše musí být sladěno se strategickými prioritami a „propisovat“ se do vnitřního řízení v krátkodobé i střednědobé perspektivě. V neposlední řadě je třeba spolupracovat s našimi nejbližšími ministerstvy při naplňování našich i vládních priorit a strategií v oblasti vzdělávání a vědy.
| PhDr. Pavel Doleček, Ph. D. |
| Vystudoval filozofii a politologii na FF UK, doktorát získal v roce 2018. Působil v letech 2014 až 2022 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR, přičemž od roku 2017 vykonával funkci náměstka pro vysoké školství, vědu a výzkum. Podílel na koncepci a realizaci vysokoškolské a vědní politiky státu v gesci ministerstva, tedy mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráci, legislativu a financování. Měl na starosti a podílel se na tvorbě nových finančních nástrojů, klíčových koncepčních dokumentů s dopadem na vzdělávání, vědu a výzkumu napříč státní správou. Je členem řady správních a odborných poradních orgánů, rad i výborů. |
Ladislav Krištoufek,
prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost
1. Přináším si zkušenosti hlavně z fakultního akademického senátu a z pozice studijního proděkana Fakulty sociálních věd UK, kde se podařilo zefektivnit mnoho procesů a důkladně vymáhat dodržování pravidel. Specificky studijní proděkanování během covidu nebyla žádná „legrace“, ale celé kolegium jsme jako tým, myslím, tímto těžkým obdobím provedli fakultu dobře. Ke konci mandátu jsem výrazně promlouval do formování návrhu financování výzkumné činnosti a býval bych přecházel na proděkana pro vědu. Jako ekonom se cítím na hranici společenských a exaktních věd, což se na naší heterogenní univerzitě bude jistě hodit.
2. Velkou prioritou, která bude prostředkem v dalším fungování, je zlepšení komunikace směrem k fakultám. Jako první viditelný krok plánujeme (online) navštívit všechny fakulty na úrovni proděkanů a vedoucích oddělení pro vědu a pro doktorská studia. I od toho se budou odvíjet další kroky. Nicméně i bez toho jsou některé priority takzvaně „na talíři“ – reflexe a následná revize vnitřního hodnocení vědecké a tvůrčí činnosti, zamyšlení se nad strukturou vnitřních soutěží, přechod na nový způsob financování doktorandů, ale i menší věci jako doladění postavení programu Primus v rámci ERC-pipeline. Nebude toho málo.
| Prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph. D. |
| Vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií FSV UK, kde nyní vyučuje ekonometrii a data science. Šest měsíců též působil jako výzkumník na Warwick Business School. Ve svých pětatřiceti letech se stal jedním z nejmladších profesorů ve společenských vědách na Univerzitě Karlově. Výzkumně se aktuálně zabývá primárně kryptoaktivy/kryptoměnami, dále pak širokou paletou primárně finančních a energetických témat. Dle různých žebříčků je aktuálně nejcitovanějším společenskovědním výzkumníkem působícím v Česku. |
Markéta Křížová,
prorektorka pro zahraniční záležitosti
1. Působila jsem čtyři roky coby proděkanka pro zahraničí Filozofické fakulty UK, která patří z hlediska kvantity i rozmanitosti internacionalizace k nejaktivnějším fakultám na Univerzitě Karlově. Získala jsem vhled do problematiky mobilit i mezinárodních studijních programů. Byla jsem u vzniku aliance 4EU+, zejména pak s ohledem na akademickou rovinu, ale zapojovala jsem se i do diskusí o administrativních otázkách. Mám rozsáhlé kontakty v akademickém prostředí v Evropě, v USA a v Latinské Americe. V listopadu 2021 jsem byla jako reprezentantka UK zvolena vice-prezidentkou steering committee European University Foundation (EUF), jedné z významných asociací evropských univerzit.
2. Vrátit fyzické výjezdy a příjezdy akademiků a studentů na úroveň před pandemií, respektive je navýšit. Zužitkovat zkušenosti z posledních dvou let, maximálně digitalizovat agendy, využívat nové technologie pro komunikaci se zahraničními partnery a posilovat kombinované (blended) mobility. To vše ale s vědomím, že reálný a ideálně několikaměsíční pobyt v zahraničí nic nenahradí. Další prioritou je prohlubování spolupráce s vybranými strategickými partnery a mírné navýšení jejich počtu, především z univerzit z Asie a Ameriky. Pro tento rok představuje velkou výzvu i předsednictví České republiky v Radě EU.
| Prof. Markéta Křížová, Ph. D. |
| Vystudovala etnologii a historii na FF UK, působí jako profesorka ve Středisku ibero-amerických studií FF UK; vyučuje i v mezinárodních programech v angličtině a ve španělštině. Účastní se mezinárodních projektů v rámci výzev Horizont 2020 a Erasmus+ KA2. Odborně se věnuje především koloniálním i moderní dějinám Latinské Ameriky, vztahům původních obyvatel a Evropanů; a také dopady setkání s americkou realitou na evropské vnímání sebe sama, dějinami moderních utopií a dějinami vědy. V letech 2014 až 2018 byla místopředsedkyní Akademického senátu FF UK, v letech 2018 až 2022 též proděkankou pro zahraničí FF UK. |
Jan Kuklík,
prorektor pro akademické kvalifikace
1. Naší univerzitě nabízím podle mého názoru unikátní zkušenost s působením jak na univerzitní, tak i fakultní úrovni. V době, kdy byl rektorem Univerzity Karlovy Karel Malý, jsem šest let působil jako kancléř a měl jsem možnost poznat univerzitu v jejím celku; podílel jsem se i na tvorbě vnitřních univerzitních předpisů. Poté jsem na univerzitě pracoval jako proděkan a posledních osm let jako děkan Právnické fakulty UK, tudíž mohu nabídnout i pohled ze „druhé strany“, z vedení velké fakulty.
2. V mém působení jako prorektora pro akademické kvalifikace bych se rád zaměřil na udržení vysoké úrovně nových docentů a zejména profesorů ve všech oborech, kde mají fakulty akreditované příslušné řízení s tím, že bych rád posílil podíl žen v úspěšných řízeních, doporučená kritéria znovu prodiskutoval s fakultami, které projeví zájem o jejich eventuální úpravu a dbal na provázání příslušných řízení s kariérními řády fakult. Jako statutární zástupce rektorky UK jsem samozřejmě připraven podílet se na plnění jejího programu i v dalších oblastech řízení univerzity, a to v rámci celého jejího týmu.
| Prof. JUDr. Jan Kuklík, Ph. D. |
| Vystudoval Právnickou fakultu UK (doktorem práv v roce 1989). V letech 1991 až 1992 studoval na St. Edmund Hall v Oxfordu. Koncem devadesátých let byl vedoucím kanceláře rektora UK. Po zisku titulu Ph. D. se roku 1999 habilitoval jako docent českých a československých právních dějin. Následně roku 2005 získal profesuru. Byl nejprve proděkanem, pak po dva mandáty v letech 2014 až 2022 i děkanem PF UK. Je autorem mnoha momografií a citovaných prací z právních dějin. |
Markéta Martínková,
prorektorka pro studijní záležitosti
1. V letech 2013 až 2016 jsem byla studijní proděkankou Přírodovědecké fakulty UK a plynule jsem navázala funkcí proděkanky pro kvalitu a koncepci studia, kterou jsem zastávala až do konce ledna 2022. Myslím si, že za těch devět let jsem získala potřebný vhled do studijní problematiky, a hlavně do vzájemného vztahu mezi praktickými aspekty realizace studia a tolik potřebnou kvalitou výuky. Velmi zavazující je pro mě skutečnost, že přebírám agendu právě od paní rektorky. Zjistila jsem, že klíčovou kompetencí prorektorů je jejich schopnost komunikovat a vyslechnout i ty zdánlivě všední problémy, a hledat společná řešení.
2. Na prvním místě chci naplnit primární misi univerzity: tedy napomáhat šíření vzdělanosti a kritického myšlení v naší společnosti. Toto je možné jen vzájemnou synergií spokojeného (byrokracií neznechuceného) pedagoga a nadšeného (po poznání dychtícího) studenta. V našem společenství musí být jasné, že dobré jméno univerzitě neuděluje jen špičková věda, ale především kvalitní a přínosná výuka. Neopomenu ani moderní vzdělávací trendy jako například zavedení mikrocertifikátů pro řadu kurzů celoživotního vzdělávání. Tímto se zlepší vzdělávání studentů i veřejnosti a jejich uplatnitelnost na trhu práce.
| Doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph. D. |
| Vystudovala obor biochemie na PřF UK; v roce 2003 obhájila disertační práci. Mězi lety 2004 až 2006 působila na Univerzitě Tohoku v japonském městě Sendai. V současné době vyučuje na UK klinickou biochemii a dále biomedicínu na katedře biochemie. Garantuje bakalářský a navazující magisterský studijní program biochemie a je členkou dvou oborových rad. Předmětem jejího vědeckého zájmu jsou především hemoproteiny. Je autorkou 48 publikací s citačním ohlasem přes 700 citací. V letech 2013 až 2022 byla proděkankou PřF UK. |
Jan Polák,
prorektor pro koncepci a kvalitu vzdělávání
1. Domnívám se, že mnohaletá práce v akademickém senátu, ve vědecké radě, v kolegiu děkana 3. lékařské fakulty UK, jakož i činnost v řadě komisí nebo oborové radě mi kromě zkušeností a vhledu do fungování rozmanitých struktur Univerzity Karlovy pomohla vylepšit zejména měkké dovednosti. Věřím, že při naplňování společné vize budu moci uplatnit i manažerské a organizační schopnosti pilně procvičované v rámci vedení ústavu či řešení výzkumných grantů. Budu se snažit do své práce přenést i pozitivní zahraničí inspiraci, včetně kolegiální spolupráce se studentstvem. V neposlední řadě jsem aktivní radioamatér!
2. V následujícím období bude Univerzita Karlova čelit výzvám, které vyplývají mimo jiné ze Strategického záměru UK, partnerství v univerzitní alianci 4EU+ nebo z realizace Národního plánu obnovy. Pokračující prioritou je rozvíjet a podporovat proces akreditací a hodnocení studijních programů v rámci činnosti Rady pro vnitřní hodnocení s cílem udržet a rozvíjet jejich kvalitu, významné úkoly nás čekají v rámci reformy a zkvalitnění doktorského studia, jakož i v problematice mikrocertifikátů. Těším se na spolupráci s kolegy v oblasti digitálních forem vzdělávání a rozvoji mezinárodních studijních programů.
| Doc. MUDr. Jan Polák, Ph. D., MBA |
| Absolvoval studium medicíny a Ph. D. studium na 3. LF UK. Jako lékař pracoval ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (diabetologie). Postdoktorskou stáž absolvoval v USA na Johns Hopkins University v rámci Fulbrightova stipendia a později byl jmenován docentem pro obor vnitřní nemoci. Na 3. LF UK vede od roku 2017 Ústav patofyziologie, tamtéž v období 2018 až 2022 pracoval jako proděkan pro rozvoj. Podílí se na výuce pregraduálních studentů. Ve výzkumné a grantové činnosti se spolu s kolegy a studenty zabývá vlivem tukové tkáně na rozvoj metabolických poruch, zejména v kontextu hypoxie a spánkové apnoe. |
Tomáš Skopal,
prorektor pro informační technologie
1. Nabízím zkušenosti získané během dvou dekád působení na Matfyzu, a to zejména v roli vedoucího katedry softwarového inženýrství. Moje zkušenosti zahrnují aktivity v akademických, vědeckých, grantových, akreditačních i firemních komunitách, což mimo jiné vyžaduje orientaci v mnoha typech informačních systémů. Jako informatik dlouhodobě prosazuji používání digitálních technologií, jež zrychlují a usnadňují práci jak odbornou, tak její management a s tím spojenou byrokracii. Nabízím fakultám proaktivní přístup a otevřenou komunikaci v hledání řešení problémů souvisejících s infomačními systémy.
2. Mou hlavní prioritou je reforma informačního ekosystému univerzity do moderní a udržitelné podoby. To zahrnuje vybudování strategie, která umožní realizovat informační systémy jako soubory interoperabilních služeb s jasně definovanými business procesy. Dále chci nasazovat technologie pro realizaci takzvaně data-driven university, kdy data agregovaná z informačních systémů, ale také vytěžená z dalších zdrojů (web) mohou přispět k lepším rozhodnutím na různých úrovních řízení univerzity. Mým cílem je též zavádět cloudové služby pro „kolaborativní intranet“: emaily, dokumenty, úložiště a týmovou komunikaci.
| Prof. RNDr. Tomáš Skopal, Ph. D. |
| Akademické putování začal na Přírodovědecké fakultě UP (magistrem v roce 2001), pokračoval na ostravské VŠB-TUO (Ph. D. v roce 2004) až zakotvil na MFF UK (docentura, profesura). Další dlouhodobější zkušenosti má z univerzit v Německu (Kostnice, Pasov) a v Chile. Roku 2006 založil na katedře softwarového inženýrství MFF UK výzkumnou skupinu SIRET, která bádá v oblasti podobnostního vyhledávání v databázích nestrukturovaných dat (například multimediálních). V letech 2013 až 2021 katedru vedl. Působil ve vědeckých radách či v panelu Grantové agentury ČR. Vedl řadu grantů základního, aplikovaného a smluvního výzkumu. |
Martin Vlach,
prorektor pro vnější vztahy
1. Není snadné kriticky a zároveň s nadhledem hodnotit sám sebe. Více než devět minulých let jsem v pozici proděkana pro PRopagaci na Matematicko-fyzikální fakultě UK vedl vědecké i popularizačních projekty, přičemž Matfyz má, myslím, v technických oborech jednu z největších konkurencí nejen v rámci univerzity, ale i v rámci škol v ČR. Zkušenost středoškolského pedagoga a zároveň experimentálního fyzika mi říká, že závěry lze sice předpokládat, ale je vhodné je ověřit a dívat se na efektivitu zvolených řešení. O to se budu snažit. Ovšem úspěch nestojí na jednotlivci, ale na celém jeho týmu, který musí být sehraný.
2. Mým cílem je kultivovat komunikaci, a to jak v rámci UK, tak směrem k potenciálním studentům anebo široké veřejnosti. Nutné je rozvíjet otevřenost světu, popularizačními projekty podporovat interdisciplinaritu a spolupráci fakult, zároveň vytvořit jednoduchou prezentaci „značky“. Další z priorit bude sledování efektivity vynaložených prostředků a spolupodílení se na plánu krizové komunikace, ať už ve vztahu k celku nebo k jednotlivým fakultám či pro typické modelové případy. Obě věci, myslím, zoufale chybí. Podporovat budu i to, aby v PR univerzity jako celku byl skutečný obsah a nevítězila jen forma prezentace.
| Doc. RNDr. Martin Vlach, Ph. D. |
| Vystudoval na MFF UK učitelství pro střední školy (2004), téměř deset let učil na jednom pražském gymnáziu. Jeho vědecká práce se zaměřuje zejména na vlastnosti hliníkových slitin. V letech 2012 až 2021 byl proděkanem Matfyzu, podílí se i na propagaci univerzity (univerzitní nealko pivo či aktivity v Kampusu Hybernská), je spoluautorem několika popularizačních knih a televizního seriálu Rande s Fyzikou, stál za záchranou hrobového místa buditele a rektora Stanislava Vydry a vedl projekt záchrany jedné z nejvýznamnějších pražských památek – svatováclavské rotundy na Malé Straně, který získal řadu domácích i mezinárodních ocenění (Europa Nostra). |
