Českým dětem informatika jde. Klíčem je podpora a moderní výuka

Čeští žáci jsou v počítačové a informační gramotnosti nejlepší v EU. V celosvětovém srovnání 34 zemí se dokonce umístili na druhém místě, za Jižní Koreou. Vyplývá to z výsledků mezinárodního šetření ICLS, zveřejněného na konci loňského roku Českou školní inspekcí. Své zásluhy na tom mají i informatici a pedagogové Cyril Brom (vlevo) a Pavel Ježek z Matfyzu, kteří se dlouhodobě věnují nejen popularizaci informatiky na základních a středních školách, ale především jsou velkou podporou vyučujícím, pro něž připravují výukové materiály a vzdělávají je.

Informatika sice patří na Matfyzu mezi nejoblíbenější studijní programy, ale zrovna obor učitelství informatiky by více zájemců uvítal. A ocenili by to samozřejmě i žáci na školách. Důvodem slabého zájmu jsou především markantní rozdíly v platech IT specialistů a učitelů. Přesto existují pozitivní signály. Informatika se i díky kurikulární reformě stává viditelnějším předmětem, od čtvrté třídy je povinnou součástí vzdělávání a do učitelství informatiky se zapojuje stále více lidí z praxe, kteří informatiku vystudovali. „Ajťáci zpravidla znají do detailu fungování počítačů, tyto informace se ovšem velice obtížně předávají dětem,“ upozorňuje Cyril Brom z katedry softwaru a výuky informatiky na MFF UK.

Na začátku je podle něj pro děti stěžejní pochopit základní principy fungování počítačů, internetu, e-mailu a dalších běžných úkonů, s nimiž se setkávají na denní bázi. A právě to může být pro vyučující s odbornými znalostmi IT, ale nikoli už didaktiky, náročné realizovat, protože většinu věcí, které děti zažívají poprvé a potřebují je vysvětlit, mají specialisté dávno zautomatizované. „Je to podobné, jako když jsme se učili chodit. Teď nám tato dovednost přijde zcela snadná a přirozená, a nepamatujeme si už, jak těžké to pro nás v začátcích bylo. A právě tyto skryté znalosti potřebujeme při výuce informatiky vypíchnout,“ dodává Cyril Brom.

Datová Lhota a základy PC

Nedostatek aprobovaných učitelů informatiky byl jedním z důvodů, proč se on a jeho kolegové, včetně Pavla Ježka z MFF UK, začali věnovat popularizaci tohoto předmětu, připravovat výukové materiály a pracovat s vyučujícími. Ve spolupráci s Českou televizí a sdružením CZ. NIC vytvořili v roce 2020 animovaný seriál Datová Lhota, který žákům prvního a začátku druhého stupně základní školy přibližuje svět internetu a digitálních technologií. Seriál měl vysokou sledovanost a nyní jeho tvůrci pracují již na třetí sérii. Součástí tohoto projektu jsou také modelové hodiny připravené ve spolupráci s Pedagogickou fakultou UK pro vyučující o tom, jak fungují počítače, chytré mobily a internet, ale vysvětlují třeba také principy cloudového prostředí nebo hackování.

Problémem totiž je nejen v nedostatku aprobovaných vyučujících informatiky, ale také kvalitních učebnic. I ty nové jsou někdy psané postaru – na základě didaktických postupů starých šedesát let, které moc nefungují. „V některých učebnicích informatiky pro základní školy je úroveň výkladu tak ´přestřelená´ a probíhají se technické detaily, které nevykládávám ani našim prvákům na Matfyzu, budoucím informatikům. Takový přístup zcela pomíjí základní pochopení,“ říká Pavel Ježek z katedry distribuovaných a spolehlivých systémů MFF UK, který zároveň vyučuje základy fungování počítačů i prváky na Matfyzu – právě proto si je vědom, jak rozdílně se k tomuto předmětu na školách přistupuje.

„Pouhé prezentování faktů nestačí, pokud látku skutečně nepochopí od základu. Jinak po nich informace jen stečou a nemají na jejich porozumění žádný vliv,“ pokračuje Pavel Ježek. Nejen tato zkušenost z výuky vysokoškoláků přivedla pedagogy z Matfyzu k realizaci výukových materiálů pro základní školy. Konkrétně Pavel Ježek spoluorganizuje také letní Školu učitelů informatiky, díky níž se udržuje v obraze o stavu českého vzdělávacího systému v praxi.

Vysvětlit „proč“

„Není to tak zlé, jak se někdy může z mediálního obrazu českého školství zdát,“ směje se Pavel Ježek. Ostatně dle výsledků šetření počítačové a informační gramotnosti (studie ICILS) se čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií umístili mezi 34 zeměmi na druhém místě za Jižní Koreou. Mezi státy Evropské unie dosáhli nejlepšího výsledku. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. „Rozhodně nejsme žádná temná skvrna na mapě Evropy,“ shrnuje Cyril Brom. Dlouhodobé snahy všech zainteresovaných odborníků a odbornic na všech úrovních, od vyučujících přes vedení škol až ministerstvo školství, se zřejmě začínají pozitivně projevovat.

„Nicméně stále je co zlepšovat,“ dodává informatik Cyril Brom, jenž se na Matfyzu, konkrétně v Laboratoři pokročilého multimediálního vzdělávání, zabývá mimo jiné výzkumem vlivu moderních technologií na výuku. A s tím podle něj souvisí i jedna z aktuálních výzev českého školství. „Digitální technologie zahrnují dvě roviny. O informatice jakožto předmětu, v němž se žáci učí mimo jiné principy fungování počítačů a internetu, jsme už mluvili. Vedle toho ale existuje také široká oblast průřezových kompetencí týkajících se používání počítačů a digitálních technologií v jiných předmětech, respektive oblastech života, než je informatika,“ připomíná Cyril Brom. Konkrétně třeba zcela zásadní dovednost jako psaní e-mailu. Úkolem učitele informatiky je vysvětlit, jakým způsobem se e-mail pošle – co se musí technologicky stát, aby se dostal k adresátovi. Jak ho správně zformulovat patří zase spíš do českého jazyka.

Velkým tématem je také otázka bezpečnosti a chování v online prostředí. „Je dobré si uvědomit, že bezpečnost s principy digitálního světa úzce souvisí,“ upozorňuje Cyril Brom. „Nemohu jedno oddělit od druhého, ačkoli se o to občas někteří vyučující snaží. Nestačí dětem sdělovat´dělej tohle, ale nedělej tamto´. Důležité je jim vysvětlit, proč to mají nebo nemají dělat,“ doplňuje kolegu Pavel Ježek. Právě proto je podle nich nesmírně důležité vysvětlovat dětem ty už tolik zmiňované principy fungování počítačů a internetu – aby si samy dokázaly nastavit hranice, na základě svých vědomostí. „Pokud budeme říkat dětem, co mají a nemají dělat na internetu a nevysvětlíme jim proč, jsou to prázdná pravidla,“ shodují se oba pedagogové z Matfyzu.