Ústřední knihovnu Univerzity Karlovy, respektive její vyhledávač UKAŽ, navštíví ročně více než 1,7 milionu lidí. „Systém Alma, který vyhledávání v elektronických informačních zdrojích zaštiťuje, využívají i třeba knihovny v Oxfordu nebo na Harvardu. Díky jeho celosvětovému rozšíření a sdílení zkušeností jdou naše online služby nesmírně kupředu,“ říká ředitelka Ústřední knihovny UK Radka Římanová.
Co má Ústřední knihovna Univerzity Karlovy v popisu práce?
Obecně vzato zajišťujeme typy služeb podporujících výuku, vědu a výzkum na UK. Struktura Ústřední knihovny je rozčleněná do určitých funkčních celků. Je zde centrální pracoviště pro e-learning a nákup elektronických informačních zdrojů, správa knihovnických služeb a depozitářů zpřístupňujících kvalifikační práce či publikační činnost zaměstnanců Univerzity Karlovy. Spadá pod nás knihovnické digitalizační centrum, které digitalizuje zejména studijní literaturu, nebo také Centrum pro otevřenou vědu, jež se zabývá datovou politikou a publikováním v režimu open acces.
Regály s knihami k zapůjčení zde ale nenajdeme.
Máte pravdu, půjčování knih více než Ústřední knihovna UK zajišťují fakultní knihovny. My se zaměřujeme hlavně na elektronické informační zdroje a soustředíme se na to, aby se dostaly k našim cílovým uživatelům a uživatelkám, což jsou především osoby se vztahem k UK (akademická a výzkumná obec) a v širším kontextu pak samozřejmě zajišťujeme podporu na celorepublikové i mezinárodní úrovni.
Spíš, než klasická knihovna jste tedy IT centrum.
Je to tak. Ovšem i publikace ve fyzické podobě u nás najdete. Spravujeme totiž depositář v Lešeticích u Příbrami čítající okolo čtyř tisíc svazků. Jedná se o bývalou knihovnu Ústavu marxismu a leninismu, jež tam byla deponovaná a postupně se zpracovává. Tyto knížky se zprostředkovávají meziknihovní výpůjční službou a na objednávku se vozí do Prahy. Tento fond také velmi intenzivně digitalizujeme.
Existuje na Univerzitě Karlově centrální studovna?
Bohužel ne, i když je po ní značná poptávka. Nejspíš by to vyřešil společný kampus UK, v němž by se mohla nacházet. Nyní prostor studoven zajišťují jednotlivé fakultní knihovny.
Jsou provázané? Dozví se studující například z 1. lékařské fakulty UK, jaké knížky najde v knihovně 3. LF UK nebo jiných fakult?
Samozřejmě, protože provozujeme společný centrální katalog a není nutné studovat na konkrétní fakultě, aby si mohl člověk půjčovat její knihy. Objem výpůjček velký, obrátkovost fondu je značná, stabilně se pohybujeme okolo 300 tisíc výpůjček ročně. Ještě mnohem více nám ale narůstají počty elektronických informačních zdrojů. Máme k dispozici více než milion tištěných knih, přičemž počet různých elektronických zdrojů je mnohonásobně vyšší.
Je nutné, aby knížky byly ve velkém množství k půjčení ve fyzické podobě? Nestačilo by zlepšit přístupnost e-publikací? Pak by nebyl takový tlak na realizaci velké studovny…
Jenže studovny neslouží ke čtení knížek, ale ke studiu. Historicky se studovny sice umisťují v knihovnách, ale poptávka ze strany studujících je po jakémkoli klidném prostoru s dostatečnou kapacitou.
Co je pro ně dnes v tomto směru k dispozici?
Vedle zmíněných studoven při fakultních knihovnách Univerzity Karlovy nabízí velkou studovnu otevřenou prakticky nonstop Národní technická knihovna. Její kapacita je však nedostačující, protože je využívána prakticky všemi studujícími z Prahy. Proto otevřela Univerzita Karlova novou studovnu zde v Centru Krystal (viz box).
| Univerzita Karlova zpřístupnila novou studovnu v Centru Krystal v Praze na Veleslavíně |
| Otevřena každý den včetně víkendu od 7.00 do 22.00 |
| Klid na studium najdete v nově otevřené studovně v prostorách Ústřední knihovny UK (Centrum Krystal, José Martího 2/407, Praha 6 – Veleslavín). Kapacita studovny je 20 míst. Samozřejmostí je dostatečné množství zásuvek a wifi síť eduroam. |
Zajímavý paradox, že více méně všechno už je online, ale zároveň je poptávka po velkých společných studovnách.
Je to tak a při výstavbě či rekonstrukci univerzitních budov se už s touto potřebou počítá. Například nový areál FSV UK v Jinonicích má vedle knihovny také velkou studovnu, stejně tak Lékařská fakulta v Plzni UK.
Pojďme si teď povídat o vašich knihovních službách, které využívají primárně studující nebo akademici a akademičky.
Máte pravdu, že většinu služeb náš běžný užívající nevyužívá a pracuje především s elektronickými informačními zdroji, které si vyhledává v centrálním vyhledávači UKAŽ.
Jak byste ho popsala?
Jedná se o otevřenou bránu ke všem informačním zdrojům, jež na UK máme. Najdete v něm tištěné knihy, můžete prohledávat komerční i otevřené databáze a také závěrečné práce nebo digitalizovanou literaturu. Zároveň je zde samostatná odrážka Portál elektronických zdrojů UK – PEZ. V něm si můžete najít a zvolit konkrétní databázi a pak vyhledávat přímo v ní.
Co by měli studující při vyhledávání v UKAŽ vést v patrnosti?
Především by si měli uvědomit, že oproti klasickým knihovnám disponuje Univerzita Karlova větším bohatstvím v zahraniční literatuře než v české. Největší disproporce mezi angličtinou a češtinou je patrná u elektronických časopisů a elektronických knih. Souvisí to s tím, že Česká republika je malá jazyková oblast, nakladatel vydávající literaturu v anglickém jazyce osloví výrazně vyšší počet čtenářů a čtenářek – nepoměr je až v řádech miliónů. Jestliže tedy nesháníte konkrétní publikaci, ale hledáte tematicky, je lepší používat nejen česká, ale i anglická klíčová slova. Pokud by se něco nedařilo, v nápovědě najdete jak propracované návody, tak kontakt na nás, abychom mohli pomoci.
Největší výhodou vyhledávače UKAŽ je jeho rozšířenost na akademické půdě v zahraničí. Používá ho třeba Harvard nebo Oxford.
Jak je na tom Ústřední knihovna s nabídkou českých tištěných publikací?
Troufám si tvrdit, že cokoli, co souvisí se studiem na UK v češtině a bylo vydáno v posledních patnácti letech, se u nás najde. Často používanou studijní literaturu, která je staršího data vydání, digitalizujeme, abychom ji mohli studentům poskytnout v této podobě. Složitější situace je u českých tištených časopisů – dostupné také jsou, ale chybí analytický rozpis jednotlivých článků. Co se týká elektronických časopisů v českém jazyce, tam je to ale katastrofa.
Jak to?
Vydavatelé nejsou schopni vydávat časopisy tak, aby je bylo možné zpřístupnit online. I časopis, který má své články dostupné na webu pro předplatitele, zpravidla nelze do centrálního knihovního systému zahrnout. Narážíme na licenční právo, kdy si u informačních zdrojů musíte koupit tak zvané právo užití pro více uživatelů. A aby toto právo užití mohlo být využito, musí být také technicky proveditelné, což vyžaduje o vydavatele investice do systému zpřístupnění.
Situace je analogická i pro produkci českých vydavatelů e-knih. Zahraniční literaturu jsme schopni sehnat, koupit a zpřístupnit celé Univerzitě Karlově. Ale u české knihy, kterou si v běžných českých knihkupectvích můžete koupit elektronicky, zpravidla nemáte možnost pořídit si multilicenci pro knihovnu. Tudíž nám elektronické knihy v češtině chybí. Situace se postupně trochu zlepšuje například díky službě Bookport, jež zpřístupňuje české odborné knihy. Stále je jich ale takto k dispozici velice málo.
Z jakého důvodu? Stojí za tím nechuť vydavatelů?
Neřekla bych, že přímo nechuť, to by bylo nespravedlivé. Provoz systému, který bude multilicenci pro knihovnu podporovat, je finančně velice nákladný – mnohem dražší než vydat knížku ke stažení v jednom souboru. Za druhé mají vydavatelé obavy, že uvolněním své e-knihy pro knihovnu dojde k jejímu zneužívání a začne neřízeně kolovat mezi neoprávněnými čtenáři. Tuto obavu může s nakladatelem sdílet i autor, který uzavírá s nakladatelem licenční smlouvu.
Jak jim argumentujete?
Například tím, že knihovny počítají s tím, že koupě knihovní licence je dražší než koupě jedné e-knihy. Například nakladatelství Karolinum, jež elektronické knihy vydává a poskytuje je do služby Bookport, díky tomu zjistilo, že kvalitní literatura v e-podobě mu zvyšuje prodej tištěné verze. Zároveň je produkce Karolina součástí dvou zahraničních databází, jejichž produkce je našim studujícím také díky této spolupráci zpřístupněna. Pokud je tedy knížka vydána v Karolinu, z 99 procent se jakožto e-kniha dostane nejen k našim studujícím, ale může být pořízena dalšími knihovnami jiných vysokých škol.
Jaká je z toho cesta ven?
Osvěta. Snažíme se přesvědčovat alespoň autory z UK, aby když podepisují licenční smlouvu na vydávání svého díla, nevylučovali možnost jeho online zpřístupnění. Například aby kniha byla po roce od vydání uvolněna pro multilicenci. Velmi významným trendem, který situaci řeší, je vydávání monografií v režimu otevřeného přístupu, publikujícím z Univerzity Karlovy je pro vložení publikace přístupný také Repozitář publikační činnosti. Pokud je e-kniha vydávána s podporou veřejných prostředků (granty), pak je často režim otevřeného přístupu povinný. V Ústřední knihovně UK pracují v rámci Centra pro otevřenou vědu právníci, kteří se věnují autorskému právu, a jsou tak schopni autorům s licenční smlouvou pomoci.
Vraťme se ještě k vyhledávači UKAŽ, který spadá pod knihovnický systém Alma, s nímž pracuje i řada světových knihoven. Co považujete za jeho největší výhodu?
Právě jeho rozšířenost na akademické půdě v zahraničí. Jednak se tím ulehčuje situace našich studujícím – když se rozhodnou pro studium v zahraničí a umí z domova pracovat v UKAŽ, rozumí zpravidla i tamnímu vyhledávači. Navíc aktualizace takovéhoto celosvětově využívaného systému probíhá permanentně a koncentrují se v něm zkušenosti a potřeby akademiků i studujících z téměř celého světa. Naši užívající nemají jiné požadavky než lidé v Oxfordu nebo na Harvardu. A jestliže takto silné instituce tlačí vývoj dopředu, těžíme z toho i my a celá komunita našich klientů.
Kdy vám začalo být jasné, že přechod na Almu byl krok správným směrem?
Akademické obci Univerzity Karlovy byl nový systém zpřístupněn v září 2021. Velkou zkratkou je moje interpretace úspěchu: Nikdo z našich uživatelů a uživatelek změny nevšiml!
O přípravě změny proběhla diskuse s akademickým senátem. Na přechodu na nový systém se podílelo více než tři sta knihovníků Univerzity Karlovy, nebylo to tak, že by se změna děla za zády našich užívajících. Nicméně nezaznamenali jsme žádný rozruch, samozřejmě bylo několik negativních reakcí, změna rozhraní byla významná, ale více uživatelů či uživatelek zmínilo, že se jim v novém systému pracuje lépe. Za dílčí úspěch považuji, že se nám v posledních třech letech daří v novém systému lépe informovat uživatele či uživatelky o tom, jaké mají k dispozici e-zdroje. Klesá také počet dotazů na nedostupné články ze zahraničních databází, a to za současného nárůstu počtů užití.
| PhDr. Radka Římanová, Ph. D. |
| Od roku 2018 vede Ústřední knihovnu UK a současně působí také v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, kde vyučuje předměty týkající se problematiky akademických knihoven a sociální komunikace. Je členkou Rozšířeného kolegia rektorky. Před tím pracovala ve významných specializovaných knihovnách: Národní lékařské knihovně, knihovně Divadelního ústavu a Národní technické knihovně. |
