Knížky nadále vycházejí - koronaviru navzdory. Vydavatelství Filozofické fakulty UK (FF UK) připravilo v krátké době po sobě šest knižních novinek, které stojí za přečtení. Vyniká mezi nimi kniha Věk Sturlungů, jež českému čtenáři poprvé zpřístupňuje ságy o Islandu 13. století, nebo práce Ex oriente lux věnovaná orientalistovi Rudolfu Dvořákovi. Přehlédnout nelze ani knihy z již tradičních edičních řad Trivium, Humanitas a Mnemosyne.
Vydavatelství FF UK má několik řad, z nichž k nejzajímavějším patří edice Medium věnovaná komentovaným překladům středověké literatury. Vyšly v ní například staroseverské příběhy o skaldech (2019) anebo Sto písní o Marii (2019) španělského krále Alfonsa Učeného. V téže edici se nyní na trh dostává Věk Sturlungů. K vydání jej připravila Lucie Korecká; kniha obsahuje ságy popisující historii Islandu 13. století.
Oč jde? „Věk Sturlungů je fascinujícím obdobím dějin, kdy na Islandu docházelo k zásadním společenským a politickým změnám, ale také k rozmachu kultury a písemnictví. Způsob, jakým Islanďané definovali svou identitu, prošel v této době určitými změnami, ale zároveň si zachoval i výrazné prvky kontinuity. Všechny tyto aspekty věku Sturlungů se odrážejí v ságách zapsaných zpravidla pouhých několik desetiletí poté, co události proběhly. Texty proto nabízejí bezprostřední vhled do názorů a hodnot ústředních osobností tehdejšího politického a kulturního života,“ píše Korecká v úvodu 450stránkového díla.
Dle překladatelky se tak milovníci staroislandských rodových ság, jako je Sága o Njálovi či Sága o Grettim (mimochodem cenné a nedostupné svazky z klasické odeonské edice Živá díla minulosti), dozvědí, v jakém prostředí a v jaké dějinné situaci byly tyto texty zapisovány. Lucie Korecká knihu představila i posluchačům ČRo stanice Vltava (v pořadu Mozaika, 5. února od 14:10).
Věk Sturlungů. Ságy o Islandu třináctého století
Překlad, studie a komentář Lucie Korecká
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
ISBN 978-80-7308-999-3
1. vyd., Praha 2020, 458 s., váz.
E-shop FF UK: 495 Kč
První dvě třetiny 13. století představovaly v dějinách Islandu dramatické období, označované podle nejvýznamnějšího aristokratického rodu jako věk Sturlungů. Docházelo v něm ke krvavým bojům a k zásadním společenským a politickým změnám, ale také k rozmachu kultury a písemnictví. Způsob, jakým Islanďané definovali svou identitu, prošel v této době určitými změnami, ale zároveň si zachoval i výrazné prvky kontinuity.
Všechny tyto aspekty věku Sturlungů se odrážejí v takzvaných „ságách o současnosti“, zapsaných zpravidla pouhých několik desetiletí poté, co události proběhly. Texty proto nabízejí bezprostřední vhled do názorů a hodnot ústředních osobností tehdejšího politického a kulturního života. Tato kniha čtenářům předkládá vůbec první české překlady textů tohoto žánru, doplněné o kulturně-historický úvod a studii zaměřenou na vztah mezi dějinnými událostmi, kulturní pamětí a narativními prameny.
Commento sopra una canzone de amore / v kontextu své doby
Jan Herůfek
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
ISBN 978-80-7308-157-7
1. vyd., Praha 2020, 154 s., brož.
E-shop FF UK: 225 Kč
Kniha se zaměřuje na rozbor konceptu lásky italského humanisty Giovanniho Pika della Mirandola (1463-1494). Jelikož to byl autor, který žil a tvořil v období 15. století, je nejprve věnována pozornost konceptu studia humanitatis (například Pikův vztah ke klasickým jazykům; jeho pojetí rétoriky a filozofie). Následuje vlastní téma Pikovy „filozofické lásky“, přičemž jsou analyzovány zejména jeho spisy Commento (1486) a Heptaplus (1489), které jsou konfrontovány i s Ficinovým dílem De amore (1469).
Po představení rozlišných pozic moderních badatelů (například Allen, Jayne, Garin) je téma prozkoumáváno v těchto liniích: Zaprvé je řešena otázka Pikova a Ficinova vztahu k tradici „prisca theologia“ a zadruhé je pozornost upřena na jejich pojetí pravého přátelství na podkladě interpretace Cavalcantiho básně „Donna me prega“. Jestliže se Ficino pokusil tuto báseň vsadit do svého platónského rozvrhu filozofické lásky (třeba postava Sókrata), Pico ji zahrnul do roviny nižší, tedy do smyslově zakoušené lásky. Využil přitom i své znalosti z aristotelské filozofické tradice a židovské filozofie a mystiky (viz kupříkladu jeho koncept felicitas inspirovaný Gersonidovým a Alemannovým modelem).
Jan Herůfek (*1980) se ve své vědecké činnosti soustřeďuje zejména na oblast renesanční filozofie a náboženství. V současnosti působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Z jeho publikací: Scientia prohibita G. Pica della Mirandola (Ostrava 2018).
Od Principa k Trumpovi. Texty k historickým výročím 2002-2018
Jan Adamec
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
ISBN 978-80-7308-352-6
1. vyd., Praha 2020, 465 s., brož.
E-shop FF UK: 360 Kč
Výbor Od Principa k Trumpovi přináší 63 článků, které historik a politolog Jan Adamec v prů-běhu třinácti let publikoval v týdeníku Respekt, deníku Lidové noviny a na stránkách historyweb.sk. Pokrývá období od roku 1914 a vypuknutí první světové války a končí v současnosti během právě probíhající obchodní války mezi USA a Čínou. Autor se s využitím nejnovějších poznatků českých i světových historiků snaží v krátkých člán¬cích čtenářům srozumitelnou formou zpří¬stupnit klíčové okamžiky 20. století, pozadí politických a diplomatických rozhodnutí či zásadních fenoménů, které formovaly dané období.
Jan Adamec (*1978) vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (2002) a historii na Central European University v Budapešti (2004). Absolvoval studijní a výzkumné pobyty na New York University (NYU) či v Open Society Archives (OSA). V letech 2005-2010 působil v soukromé sféře a v letech 2013-2017 byl redaktorem české sekce online magazínu Visegradrevue.eu. Zároveň vede online web o studené válce Praguecoldwar.cz. Věnuje se historické publicistice a publikuje například v týdeníku Respekt či deníku Lidové noviny. Spolupracuje s online webem HistoryWeb.sk a také s Českým rozhlasem Plus na programu Portréty. V roce 2016 obhájil na Ústavu světových dějin FF UK dizertační práci „Maďarsko 1956: Od reformy socialismu k národnímu povstání“. Zabývá se dějinami Maďarska, Sovětského svazu a také zahraniční politikou Československa v letech 1945–1989. V současnosti působí jako lektor na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze.
Opus magnum Miloslava Kabeláče pro lidské hlasy / Proměny, opus 57
Pavel Kordík
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
ISBN 978-80-7671-000-9
1. vyd., Praha 2020, 188 s., brož.
E-shop FF UK: 243 Kč
Monografie pojednává o jedné z nejpozoruhodnějších vokálních kompozic české hudby, jejímž jediným tématem a zároveň jedinou hudební matérií je nejstarší česká lidová duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny. Prokomponovaný cyklus o sedmi částech s názvem Proměny chorálu Hospodine, pomiluj ny (op. 57), ve kterém se skladatel zmocňuje tvárných ohnisek písně a výrazově je monumentalizuje, aniž by zde víceméně porušil její nám známý melodický tvar, promýšlel Miloslav Kabeláč (1908–1979) mnoho let a je zároveň jeho výkladem této jedinečné hudební památky.
Autor monografie podává analýzu zmíněné kompozice a Kabeláčova kompozičního myšlení v širokých souvislostech a zasazuje je do náležitého hudebně historického, filozofického a estetického kontextu.
Pavel Kordík (*1974) vystudoval obor hudební věda na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Postgraduální studium absolvoval tamtéž, již jako pracovník Ústavu pro hudební vědu Akademie věd ČR. Po sloučení této instituce s Etnologickým ústavem AV ČR v roce 2002 působil v nově vzniklém Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR až do roku 2018. Od roku 2019 pracuje v hudebním oddělení Národní knihovny ČR. Ve svém badatelském zaměření se orientuje na problematiku evropské a české hudby 20. století, zejména pak na dílo jedné z nejvýraznějších osobností české poválečné hudby Miloslava Kabeláče. Je autorem řady odborných studií a článků.
Cesta ke slovenskému mýtu: Konstrukce identity slovenské moderny v kontextu ideje čechoslovakismu
Lucie Kvočáková
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
ISBN 978-80-7308-994-8
1. vyd., Praha 2020, 158 s., brož.
E-shop FF UK: 189 Kč
Publikace se zabývá formováním programově slovenské výtvarné moderny v období první Československé republiky (1918–1938) v kontextu oficiální ideologie čechoslovakismu a ve vztahu k českému výtvarnému umění. Pro mnohé umělce, teoretiky a historiky umění na území Slovenska, kteří jako součást inteligence cítili povinnost v nově zformovaném státě vytvářet a potvrzovat národní identitu prostřednictvím umění, bylo hledání slovenskosti v umění zásadní. Toto hledání bylo ovlivněno charakterem česko–slovenských kulturních vztahů, vzájemnými nedorozuměními a stereotypy. Podoby slovenského modernismu se utvářely v úzké vazbě na českou modernu a zároveň jako rezistence vůči ní.
V tomto smyslu můžeme zdůrazňování slovenskosti ve výtvarném umění, a to i důrazem na námět, považovat za snahu nesplynout umělecky s proudem české moderny. Tato studie tak sleduje, jakým způsobem se konstruuje národní identita prostřednictvím výtvarného umění a jakou roli při tom sehrává širší kulturní a politické pozadí uměleckého provozu.
Ex Oriente lux. Rudolf Dvořák (1860-1920)
Olga Lomová a kol.
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
ISBN 978-80-7308-989-4
1. vyd., Praha 2020, 256 s., váz.
E-shop FF UK: 486 Kč
Rudolf Dvořák byl prvním profesorem orientalistiky na české univerzitě, kde přednášel orientální jazyky (arabštinu, perštinu, turečtinu, hebrejštinu, starou etiopštinu a čínštinu) a čínskou filozofii, a stál rovněž u zrodu české egyptologie a asyriologie. Byl aktivním členem akademické obce, zastával funkci děkana i rektora, zapojil se do činnosti českých vědeckých společností a stal se mezinárodně respektovaným vědcem.
Věnoval se i osvětě, přednášel a psal pro veřejnost, významně se podílel na vzniku Ottova slovníku naučného, překládal orientální poezii a byl vlivným popularizátorem Orientu, zejména Číny. Přes svou významnou roli v historii české univerzity a vzdělanosti je ovšem dnes Rudolf Dvořák v podstatě zapomenut. Kniha si proto klade za cíl tuto významnou postavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy připomenout a při té příležitosti se zamyslet nad pojetím a smyslem orientalistiky v Dvořákově době, jeho vztahem k Orientu a představami o sepětí vědecké práce orientalisty s potřebami českého národa.
