Alois Jirásek, Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský, ale také archeolog Jan Erazim Vocel či málo již známý Eduard Herold. To je výběr z devítky autorů 19. století, jejichž texty tvoří povídkovou sbírku Horo Bílá, horo kletá!, již ke 400. výročí mytizované historické události z 8. listopadu 1620 vydala ve svém vydavatelství Filozofická fakulta UK.
Jak uvádí anotace 660stránkového knižního špalku, jako „určující mezník českých dějin rezonovala bitva v paměti následujících století, ale teprve obrození a zejména druhá polovina 19. století z ní učinily významnou součást národního mýtu. Podstatnou roli při tom sehrála historická a historizující beletrie, básně, prózy a divadelní hry, ve kterých po celé půlstoletí Bílá hora představovala jedno z nejdůležitějších témat“.
Výbor z takových textů zahrnuje povídky námětově sahající od předbělohorských Čech až do doby třicetileté války a obsahuje jak opomíjené kratší prózy známých autorů, tak pozoruhodná díla spisovatelů dnes již málo připomínaných. Antologie „bělohorských“ textů je doprovozena poznámkovým aparátem a dvěma vysvětlujícími komentáři – historickým od Jiřího Mikulce a literárněhistorickým od editorů svazku Petry Hesové a Václava Vaňka z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK.
Co nejpestřejší výběr
Jak sestavování antologie probíhalo? „Jako permanentní zoufání nad stále novými objevovanými texty, o nichž jsme věděli, že už je pro jejich rozsah nebude možné do knihy zařadit. Snažili jsme se tedy nakonec výběrem prezentovat co nejširší repertoár přístupů k tématu a ostatní zajímavé prózy a básně připomenout alespoň v komentáři,“ líčí Vaněk v rozhovoru pro FF UK.
A koho z prezentovaných spisovatelů (spisovatelky totiž dobově spíše chybí) považuje osobně za nejzajímavějšího? „Nerad vybírám, ale pokud musím, tak bych jmenoval Vocelova Hlatipisce, (úvodní) bizarní novelu, v jejíž pointě tři vznešení humanističtí vzdělanci, Budovec, Harant a Jessenius, s nevěřícným úžasem zírají na horoskopy, které si objednali od samotného Tychona Brahe: všem jim věští smrt na popravišti, a to dokonce v týž den. Něco takového se jim zdá nepředstavitelné. Ale může být lepší ukázky nezbadatelnosti času, než je tato skepse mužů sice moudrých, ale přesto neschopných představit si fakt blízké staroměstské exekuce?,“ říká Vaněk, jenž finální dovětek připravil spolu s Hesovou.
A historik Mikulec ve svém komentáři dodává: „Vysvětlování starých ideologicky či nábožensky podmíněných výkladů Bílé hory, stejně jako uvádění různých legend (jako je ta s hrdinnými Moravany) na pravou miru, je důležitým úkolem popularizace dějin.“ I proto má nový knižní pohled na beletristické utváření „národního mýtu“ svůj význam a smysl.
Ukázky z nové knihy (obsah, úvody kapitol od Vocela, Herolda, Arbese) najdete ve fotogalerii.
Horo Bílá - horo kletá! Povídky z bělohorské doby
Petra Hesová, Václav Vaněk (eds.)
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
ISBN/ISSN: 978-80-7308-996-2
Praha 2020, 663 stran
V e-shopu FF UK za 465 Kč (objednat a koupit lze přímo zde)
