Displaying items by tag: rovné příležitosti

Ve svém výzkumu se vrací až ke vzniku života na Zemi. Spát jí nedá především 20 aminokyselin, které od samého počátku tvoří bílkoviny všech organismů od těch nejjednodušších až po člověka. Jak by vypadal život, kdyby se jejich počet změnil, a mohl by vůbec vzniknout? Těmito otázkami se zabývá Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty UK. 

Velkého úspěchu dosáhli vědci a vědkyně Univerzity Karlovy. Pětici z nich se podařilo získat prestižní ERC Consolidator grant. To je nebývalý úspěch nejen pro samotné badatele, ale pro celou Českou republiku. 

Se smíchem říká, že věnovat se tématům, kterými se obvykle zabývají ženy, mu přináší jistou konkurenční výhodu. Jinak to ale moc veselé povídání nebylo. Daniel Bartoň ve své advokátní praxi často zastupuje oběti sexualizovaného násilí. 

„Mnoho lidí v Česku žije v nejistotě, a když pak najednou začnete zpochybňovat i gender – jednu z těch ‚posledních jistot‘, je přirozené, že se setkáte s odporem,“ říká právnička Barbara Havelková, která působí na Oxfordské univerzitě.

Kurátorka Jitka Gelnarová se ponořila do hlubin depozitářů Národního muzea, aby na světlo přinesla šestatřicet předmětů, které nevšedním způsobem zobrazují dějiny českého ženského hnutí a feministického aktivismu. Tomuto tématu se věnuje už od svých studií na UK a přednáší o něm také na FHS UK a FSV UK.

Když profesorce Lucii Doležalové položíte otázku, odpověď proloží dalšími nápady, postřehy a připomínkami, které na téma navazují. Trošku to připomíná strukturu pozdně středověkých rukopisů, jejichž studiu zasvětila svůj vědecký život. 

Věnuje se problematice ohrožených dětí, inkluzivním vzděláváním, péčí o oběti domácího a sexualizovaného násilí, rovnými příležitostmi nebo duševním zdravím. Klára Šimáčková Laurenčíková je dnes vládní zmocněnkyní pro lidská práva a náměstkyní ministra pro evropské záležitosti.

V letošním roce je to již pět let, co Univerzita Karlova získala certifikát HR Award, který cílí na zlepšování pracovních podmínek zaměstnankyň a zaměstnanců na výzkumných institucích napříč Evropou. Co vše to Univerzitě Karlově přineslo a jaké jsou plány do dalších let?

Jsou aktivní a vlivní a bez jejich práce si dnes jen stěží dokážeme činnost Univerzity Karlovy a všech jejich sedmnácti fakult představit. Jak činnost obhájců přátelské a tvůrčí atmosféry obohacuje spolupráce s dalšími univerzitami nebo k čemu je dobrá nově zavedená metodika?    

Je jednou z nejvýše postavených Češek v institucích Evropské unie. Má zkušenosti z neziskového sektoru, byznysu i veřejné správy. Působila v kabinetu eurokomisařky Věry Jourové. Dnes je Monika Ladmanová vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR.

„Vy, jako Evropská komise, nám tady chcete zavést takové nehoráznosti, jako že ženy mají mít za stejnou práci stejnou odměnu jako muži nebo rovná práva pro LGBTQI?!,“ vtipkoval novinář Ondřej Houska s vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monikou Ladmanovou během natáčení podcastu Bruselský diktát v Karolinu.

Nejen legendární Zdeněk Burian, výtvarné rekonstrukci pravěku se u nás věnoval třeba i František Kupka. Za fascinující historií vývoje této svébytné disciplíny bere čtenáře své knihy Barbora Půtová z FF UK.

Page 1 of 4