Články dle značky: MFF

Na začátku června 2020 otevřela Univerzita Karlova v severní části trojského areálu Matematicko-fyzikální fakulty UK svůj pavilon IMPAKT; jeho název tvoří počáteční písmena slov Informatické a Matematické Posluchárny, Auditorium a Knihovna Troja.

„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC).

Martin Popel a jeho kolegové z MFF UK vytvořili strojový překladač založený na neuronových sítích, který při překladu novinových článků z angličtiny do češtiny dosahuje výsledků srovnatelných s profesionálními překladateli, a v některých ohledech je ještě lepší. 

„Kde je hmota, tam je geometrie,“ prohlásil kdysi slavný matematik a astronom Johannes Kepler. A Michal Pavelka z Matematicko-fyzikální fakulty UK (MFF UK) tento výrok s oblibou cituje. „Vystihuje totiž náš výzkum,“ vysvětluje. Za projekt Víceškálová nerovnovážná termodynamika byl oceněn Cenou předsedkyně Grantové agentury ČR (GA ČR).

Docent Mirko Rokyta má před sebou výzvu, s níž se žádný jeho předchůdce hned po nástupu do funkce děkana nepotýkal. „Až to bude jen trochu možné, pokusíme se obnovit prezenční výuku v částečné formě, a především pro studenty prvních ročníků,“ říká nový děkan MFF UK.

Vědec a pedagog Jaromír Antoch z MFF UK analyzoval spolu s kolegyní z Fakulty stavební ČVUT veškeré doposud naměřené hodnoty teplot z pražského Klementina a za použití pokročilých statistických metod mimo jiné prokázali, že v posledních zhruba třiceti letech vzrůstá průměrná roční teplota výrazně rychleji než v letech 1837-1987. 

Dr. Martina Ulvrová vystudovala geofyziku na Matfyzu. Už během magisterského studia vyjela na Erasmus do Francie, kde poté zůstala na doktorát a v několika francouzských laboratořích strávila i dalších pět let jako postdoktorandka. Kromě studia chování naší planety upozorňuje na genderovou nerovnost vědeckého prostředí.

„Fascinuje mě ta šíře oblastí, do níž nám biosenzory umožňují nahlédnout. Dokážeme jejich prostřednictvím detekovat molekuly související se vznikem a rozvojem nemocí, toxiny ze sinic, bakterie ve vzorcích jídla a podobně,“ říká letošní laureátka Bolzanovy ceny Markéta Bocková.

Matematik Vítězslav Kala je nadšeným běžcem. Absolvoval už maraton a řadu půlmaratonů, zvládl ujít sto kilometrů za dvacet čtyři hodin. Nejvíce si ovšem cení svého výstupu na šestitisícovku, kterou pokořil v Himalájích.

Dr. Lucii D. Augustovičové z MFF UK se podařilo vyřešit problém, o kterém předchozí vědecké publikace tvrdily, že nejde – najít způsob, jak ochladit molekuly na extrémně nízké teploty, což otvírá cestu k novým objevům a technologiím využitelným třeba při návrhu kvantových počítačů.

Ondřej Maršálek, Kryštof Březina a Tomáš Martinek tvoří výpočetní podjednotku, která se podílela na mezinárodní studii, na kterou poutala i titulní strana prestižního časopisu Science. Spolu s vědci z ÚOCHB AV ČR, Los Angeles a Berlína detailně zmapovali proces, jak se z nekovové látky stává kov.

Michala Rolínka matematika provází již od mládí. Začínal jako účastník matematických soutěží, během studia na Matfyzu se věnoval i didaktice matematiky a napsal dvě učebnice. Nakonec ho ale věda zlákala zpět a dnes své matematické znalosti využívá při výzkumu umělé inteligence.