Články dle značky: PřF
Tvrdohlavá Tereza Kmochová se pro lyžování narodila
Je výjimečná, takřka ve všem se jí daří. Vystudovala biologii a imunologii na Přírodovědecké fakultě UK, v čase pandemie testovala vzorky koronaviru a v alpském lyžování sbírá medaile jednu za druhou. Tereza Kmochová navíc dokáže odezírat ze rtů, a umí to i v angličtině. Seriál Sportovci UK přináší seznámení s nejlepší neslyšící lyžařkou světa.
Vědu považuje za jedno ze svobodných zaměstnání. Pochvaluje si, že může v laboratoři strávit třeba i celou noc. Svou vědeckou kariéru dokázala skvěle skloubit s mateřskými povinnostmi. Seznamte se s Klárou Hlouchovou, výjimečnou ženou a vědkyní, , které Univerzita Karlova v rámci prestižního programu Primus umožnila založit výzkumnou skupinu zabývající se syntetickou biologií.
Ruth Tachezy: Virus je náš společný nepřítel
Kdyby nepřišel covid-19, svůj čas by si rozložila mezi řešení grantů a projektů, vedení referenční laboratoře a psaní článků. Vedle toho se Ruth Tachezy na katedře genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK věnuje „svým“ studentům...
Moudrá: Jako Češi se neumíme moc prodat. Nebojte se!
„Zahraniční zkušenosti vám otevřou oči. Ukáží vám, jak se věda má nebo také nemá dělat,“ říká Alena Moudrá, imunoložka, která o sobě říká, že je opak inbreda. Už během studia získala mnoho zkušeností z různých laboratoří v ČR i zahraničí, nyní působí jako postdoktorandka na Babraham Insititute v Cambridge.
Vědecké úspěchy Michaela Mikáta řídí kyjorožky
Objektem jeho vědeckého bádání se staly samotářské včely kyjorožky Ceratina nigrolabiata. Zaujalo ho, že stejně jako u obratlovců (a v ideálním případě i u člověka) se oba rodiče starají o své potomstvo. Úkaz u blanokřídlého hmyzu spíše nevídaný. Seznamte se s Mgr. Michaelem Mikátem z Přírodovědecké fakulty UK, který počátkem června obdržel Cenu rektora za mimořádné vědecké výsledky za rok 2019
Kontakt s mikroby může chránit před vznikem alergií
„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku“, která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění,“ laicky popisuje výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil z PřF UK.
Termiti jsou inženýři ekosystémů a ještě o nich mnoho nevíme
Termitů existuje více než 3 000 druhů a jejich celková hmotnost je větší jak celková hmotnost všech lidí. Nejznámější jsou jako škůdci, kteří vám „sežerou“ dům a až v posledních letech se začíná více zkoumat jejich význam pro ekosystém. Aleš Buček na japonském ostrově Okinawa zkoumá jejich evoluční vývoj a příbuzenské vztahy – základní znalosti, které nám donedávna chyběly.
Stoletá Přírodovědecká fakulta slavila v Karolinu
Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, studentů i vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se uskutečnila oslava 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Přírodovědecké osobnosti přejí stoleté oslavenkyni
Přírodovědecká fakulta se 24. června 1920 stala pátou fakultou Univerzity Karlovy. O sto let později, u příležitosti oslav vzniku, poskytly redakci iForum své osobní zdravice mnohé z významných osobností, které jsou se současným životem přírodovědy úzce spjaty.
Přírodovědeckou fakultu UK vystudoval, po roční vojenské prezenční službě se na ni vrátil, prošel tzv. aspiranturou a postupně pozicemi odborného pracovníka, vědeckého pracovníka, asistenta… Dnes je zde prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., děkanem a s úsměvem glosuje, že už čtyřicet let chodí do stejné menzy.
Učebny osiřely, výuka pokračuje. Na přírodovědě i s distančními praktiky
Vedle slov koronavirus, covid a pandemie se pojmy distanční vzdělávání nebo distanční výuka ocitly v popředí nejužívanějších slov a slovních spojení současnosti. Multimediální forma řízeného studia (tak praví Wikipedie) se na přechodnou dobu, během níž osiřely přednáškové sály, stala jediným spojením mezi studenty a vyučujícím...
Pavla Dagsson Waldhauserová: Islandská prachová průkopnice
„Nejraději jsem v terénu, tam mě napadají ty nejlepší vědecké otázky, které od počítače nevymyslíte,“ říká Pavla Dagsson Waldhauserová, odbornice na výzkum prachových částic v ovzduší, která působí půl na půl na Islandu a v ČR.
