V Praze se v září uskutečnil workshop Onygenales 2020: Pokroky v základním a klinickém výzkumu dermatofytů a dimorfních hub. Díky spolupráci Univerzity Karlovy a celosvětové síti odborníků a studentů ISHAM Onygenales se na něm podařilo online propojit světově uznávané odborníky, výzkumníky, studenty, lékaře a epidemiology napříč obory medicíny. Za úspěchem workshopu stál Vít Hubka, mykolog z Přírodovědecké fakulty UK.
„Shromáždili jsme nové a aktualizované údaje o epidemiologii z mnoha zemí. Byli jsme svědky toho, že se naše znalosti o taxonomii, populační genetice a faktorech virulence některých důležitých patogenů od minulého setkání významně posunuly. Rovněž se blížíme ke stanovení ,breakpointů´ rezistence u některých důležitých druhů a k přesnějším, standardizovaným metodám testování citlivostí k antimykotikům. Stále však čelíme mnoha výzvám, například ve výzkumu antifungálních rezistencí a taxonomii, jejichž vyřešení bude základem budoucích studií,“ zhodnotil workshop Onygenales 2020 Vít Hubka.
Workshop podle Hubky ukázal, že po podobných setkáních je stále velký „hlad”, a že si koronavirus rozhodně nepřivlastnil veškerou pozornost komunity: „Ostatně účast více než stovky lidí ze 33 zemí nás mile překvapila a byla vyšší než u našich předchozích workshopů. Příští setkání předběžně plánujeme organizovat v Indii, kde snad zkušenosti z nynějšího organizování dále zúročíme. Za čtyři roky bych workshop rád vrátil zpátky do Prahy, pro což se již teď vyslovila část účastníků, kteří nemohli přijet osobně,“ plánuje mykolog, jenž magazínu Forum poskytl následující rozhovor.
Čím si vaši pozornost patogenní mikroskopické houby vlastně získaly?
Lékařská mykologie, která patogenní houby zkoumá, byl dlouhou dobu spíše opomíjený obor, který výrazně nabývá na významu v posledním desetiletí. Je v něm stále spoustu neznámého a nového ke zkoumání. Ostatní disciplíny lékařské mikrobiologie jsou na tom o poznání lépe.
Jak jste se k mykózám dostal?
V lékařské mykologii jsem našel ideální průnik mezi obory, které mě zajímaly, a to mezi mikrobiologií a medicínou. V mém finálním rozhodování hráli velkou roli i lidé, kteří mě učili a později i školili. Moje rozhodnutí studovat houby nemělo nic společného s mým příjmením, jak by se mohlo zdát (s úsměvem).
Pardon, plíseň určitě není neznámá nikomu, co je pro vás na nich tak zajímavé?
Mikrosvět hub je skutečné krásný a jeho variabilita nezná hranic. Často člověka překvapí, jak esteticky nádherná houba dokáže způsobit vážné nebo klinicky nevzhledné onemocnění. Ostatně i během propagace workshopu jsme se snažili poukázat na krásu hub, spíše než na onemocnění, která jsou jimi působena. Ošklivých klinických obrázků si účastníci „užijí” dostatečně během odborného programu.
Workshop jsme zpestřili výstavou fotografií mikrosvěta hub Fungi on Metal, tistěných na kovovém podkladu, a vytvořenou ve spolupráci Aleny Kubátové, vědkyně z Přírodovědecké Fakulty UK, a Ivety Kopicové, přední české fotografky a kurátorky. Záměrem děl bylo nevšedním způsobem ukázat dechberoucí estetiku mikrosvěta hub, běžně skrytou lidskému oku, a přiblížit tak tyto všudypřítomné mikroorganismy široké veřejnosti. Nyní je výstava k vidění v Botanické zahradě PřF UK (nyní jsou tamní skleníky uzavřeny, ale venkovní park je i v době koronaviru stále v provozu - pozn. redakce).
Co ještě o houbách nevíme, mohou nás ještě překvapit v dalším výzkumu?
Nevíme toho spoustu. O epidemiologii řady mykóz máme jen velmi kusé informace. Často ani neznáme celý životní cyklus a rezervoáry významných patogenů. Naše znalosti o patogenezi a faktorech virulence hub se neustále zlepšují i díky novým in-vivo a ex-vivo modelům pro studium mykóz, ale stále zůstává mnoho otázek. Definice druhu u některých skupin hub je také velmi problematická, což komplikuje jejich klasifikaci. Počty klinicky významných hub se neustále zvyšují, což je z části dáno pokroky v medicíně a rostoucím počtem imunokompromitovaných pacientů, kteří jsou ohroženi systémovými mykózami, působenými širokým spektrem oportunních patogenů. Spolehlivá a časná diagnostika těchto mykóz je stále velkou výzvou. Objevují se ale i zcela nové patogenní houby.
V posledních letech také čelíme nárůstu rezistence hub na významná antimykotika, což souvisí s nezodpovědnou lékovou politikou v některých částech světa, užíváním fungicidů v zemědělství a dalšími faktory.
Vítku, co je cílem vašeho bádání?
Velkou část naší práce soustředíme na zlepšování klasifikace klinicky významných hub, hlavně dermatofytů, rodu Aspergillus a dalších. Snažíme se lépe definovat druhové hranice, nebo vůbec pochopit, co by se za druh mělo považovat. Pro klinickou mykologii je úroveň druhu velmi důležitá, protože se k ní často váže řada unikátních vlastností. Různé druhy mívají odlišně citlivosti k antimykotikům, různou ekologii nebo faktory virulence. To se pak může odrazit ve specifickém klinickém obrazu, nebo nutnosti druhově specifické terapie. Za dobu své práce jsem se podílel na popisu zhruba osmi desítek nových druhů, mezi nimiž jsou i druhy primárně či oportunně patogenní, nebo druhy významné z hlediska produkce mykotoxinů. Toto poměrně vysoké číslo mimo jiné odráží i to, jak velká je druhová diverzita hub a kolik práce je stále před námi. Díky poměrně široké spolupráci s řadou pracovišť se stále více snažíme publikovat komplexní studie, kde kromě taxonomické klasifikace nabízíme i diagnostické manuály, nebo informace o citlivostech k antimykotikům.
Na lokální úrovni se nyní zabýváme výskytem rezistencí u patogenních hub z českých pacientů a molekulární podstatou těchto rezistencí. Dále také detailně studujeme epidemiologii povrchových mykóz v České republice. Pro povrchové mykózy máme opravdu rozsáhlá epidemiologická data, která shromažďujeme posledních deset let. Výsledky tohoto projektu mají primárně dopad v oblasti diagnostiky a prevence mykóz u nás, ale čerpáme z něj i cenný materiál pro populačně genetické a taxonomické studie.
Vraťme se, prosím, ještě k workshopu Onygenales 2020.
Jednalo se teprve o náš třetí workshop. První workshop jsem pomáhal organizovat v roce 2016 v Utrechtu, a pak následoval workshop v Amsterdamu. Po našem posledním workshopu jsme se v rámci skupiny rozhodovali mezi Tureckem a Českem. Nakonec padla volba na Prahu, což mě potěšilo.
Kdo se skrývá za ISHAM Onygenales?
Pracovní skupina ISHAM Onygenales je celosvětová síť odborníků a studentů, kteří vytvářejí platformu pro výměnu názorů a výsledků základního a aplikovaného výzkumu v oblasti mykóz působených dermatofyty (dermatofytózy) a dimorfními houbami (endemické mykózy). Původce těchto klinicky výrazně odlišných mykóz spojuje jejich evoluční původ a taxonomické zařazení (řád Onygenales), z čehož vychází název skupiny.
Skupina funguje pod záštitou mezinárodní odborné společností International Society for Human & Animal Mycology a byla založena v roce 2015, což je poměrně nedávno. Je překvapující, jak se v krátkém čase na podkladě fungování této skupiny podařilo posunout výzkum v oblasti mykóz v řadě témat, mezi které patří diagnotika, léčba, rezistence, taxonomie, genomika, epidemiologie a další. Činnost skupiny tedy významně urychluje řešení aktuálních problémů a použití výsledků v praxi.
Základ skupiny tvoří zhruba 100 členů z více než čtyřiceti zemí. Skupina má ale daleko širší dosah a odběratelů novinek je přes sedm set ze 72 zemí, z toho skoro polovina jsou studenti a mladí vědci do 35 let. Právě jim se snažíme na workshopech dávat nadstandardní prostor, protože je to pro ně často první příležitost, jak prezentovat svoje výsledky na mezinárodní úrovni a diskutovat výsledky s nejlepšími v oboru.
Až dosud probíhaly workshopy prezenční formou. Letos byly poprvé online?
Ano, již zhruba od května bylo jasné, že pokud chceme udržet kvalitní program, budeme muset umožnit řadě řečníků prezentovat online. Postupně jsme se museli začít obávat i o příjezd účastníků ze sousedních zemí, protože se epidemiologická opatření spojená s koronavirovou pandemií nadále zpřísňovala. Stáli jsme tedy před rozhodnutím workshop zrušit, nebo ho přesunout do online prostoru. Nechtěli jsme ale zahodit půl roku trvající přípravy, a proto jsme se rozhodli vysílat celý workshop online. Zároveň jsme se nechtěli smířit s neosobní atmosférou videokonferencí, které v současnosti nahrazují klasické konference. Proto jsme se rozhodli pro hybridní formát workshopu. Tedy umožnit účastníkům i prezentujícím přijet do Prahy, nebo sledovat a prezentovat online v reálném čase z různých časových pásem. Toto uspořádání je ale velmi organizačně a technicky náročné. Jsem rád, že se nám o důležitosti této akce povedlo přesvědčit hned několik odborných společností, které akci zaštítily a podpořily. I díky tomu se nám akci podařilo zorganizovat ve vysoké kvalitě a bez komerčních sponzorů, na což jsem také hrdý.
S odstupem času vím, že se nám povedlo zorganizovat opravdu výjimečnou akci, a jednotlivé komponenty organizování do sebe skvěle zapadly. Workshop probíhal v inspirativních prostorách Sněmovní ulice 7 na Praze 1 v neformální atmosféře, organizační tým skvěle fungoval, stejně jako komunikace mezi účastníky online a na místě. Velké úsilí bylo také vloženo do grafického ztvárnění akce, což spolu s výstavou fotografií dalo akci i umělecký přesah. O úspěšnosti svědčí desítky spontánních nadšených reakcí z univerzit po celém světě, které jsme obdrželi.
Najdete čas a místo, kdy a kde na plísně úplně zapomenete?
Miluju cestování a přírodu. V podstatě si dovedu opravdu odpočinout jen když odjedu bez počítače mimo Prahu, ideálně do zahraničí. V posledních měsících, kdy se cestovat moc nedalo, jsme ve volných chvílích s Lukášem Rýdlem a designérem Janem Karhanem vymýšleli, jak „dělat vědu hezčí”, ať již se jednalo o webové stránky a workshop pracovní skupiny Onygenales , prezentaci dat anebo mých výukových materiálů. Bylo to příjemné zpestření, které jsem moc nebral jako práci.
► Onygenales 2020: Abstract book & Programme book ◄
| MUDr. Mgr. Vít Hubka, Ph. D. |
| Magisterské a postgraduální studium dokončil na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UK se zaměřením na mykologii. Zároveň vystudoval obor Všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě UK, to proto, jak sám říká: „aby získal co nejlepší kvalifikaci pro obor Lékařská mykologie“. Dnes pracuje na katedře botaniky PřF UK a na Mikrobiologickém ústavu Akademie věd, kde se zabývá výzkumem, školením studentů a výuce, zejména předmětu Lékařská mykologie. Podílí se též na výuce na kurzech Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a Univerzity 3. věku. Je editorem časopisů Studies in Mycology a Mycological Progress. |
