Články dle značky: Analýza
Univerzita Karlova si posvítila na svoji vědu: Kdo vyniká?
Univerzita Karlova po dvou letech dokončila vnitřní hodnocení své vědecké činnosti. „Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK Jan Konvalinka.
Když robot píše hru. Co odhalila umělá inteligence o lidech?
Před sto lety napsal Karel Čapek divadelní hru R.U.R., kde se poprvé objevilo slovo robot. Toto výročí se vědci z Matfyzu a divadelníci ze Švandova divadla a DAMU rozhodli oslavit premiérou divadelní hry, kterou robot napsal. Jak to dopadlo, zjistíme již v pátek 26. února při online premiéře.
Bitcoin překonal 50 tisíc dolarů. Je to digitální zlato?
„Bitcoin je symbol. Byl první, který se prosadil, a přes to, že existuje konkurence, která je technicky lepší, bitcoin zůstává jasným hegemonem,“ komentuje virtuální měnu, jejíž cena v posledních týdnech a měsících raketově roste, profesor Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií na FSV UK.
Studie: Do databáze Scopus se vtírají predátorské časopisy
Říká se jim predátorské časopisy. Jde o pofidérní tituly, které navenek imitují řádné vědecké časopisy. Martin Srholec a Vít Macháček z ústavu CERGE-EI a částečně FSV UK v nové studii ukazují, jak do databáze Scopus pronikají predátorské časopisy i kvazivědecké poznatky.
Debata Univerzity Karlovy vyvracela lži o covid-19
Jak rozpoznat dezinformaci? Jak často si Češi ověřují informace? Kolik lidí skutečně zemřelo na covid-19? Mění vakcína DNA? A mnoho dalších otázek bylo tématem online diskuze Jak se lže o covid-19?, která se konala ve středu 27. ledna v rámci projektu Česko! A jak dál?
Strategická komunikace: Proč je v krizové situaci potřeba?
„Vláda v krizové komunikaci selhala,“ slýcháme v těchto dnech stále častěji. Univerzita Karlova letos jako první česká veřejná vysoká škola otevřela magisterský kurz Strategická komunikace, který by měl připravovat odborníky schopné koncepčně komunikovat.
Čeští senioři odcházejí z trhu práce dříve než jejich vrstevníci z jiných evropských zemí, chybí jim motivace dále pracovat a často i vhodné podmínky. Tak by se daly shrnout závěry kulatého stolu na téma „Důchod: Konec nebo příležitost?“, který společně pořádaly think-tank IDEA při CERGE-EI a Nadace Krása pomoci.
Spolehlivost, sensitivita, specificita – statistické pojmy, se kterými se v době koronavirové pandemie často setkáváme, ne vždy jim ale plně rozumíme a chápeme jejich zásadní dopady. Vědci z CERGE-EI v rámci projektu IDEAanti COVID-19 přišli s jednoduchou on-line aplikací a vysvětleními na příkladech z běžného života.
CERGE-EI v rámci projektu „IDEA anti COVID-19“ přináší řadu studií a pohledů, jak v současné situaci nejlépe pomoci ekonomice. Zabývalo se tím i online vědecké sympozium Iniciativy Model antiCOVID-19 na téma nejistota dat a epidemiologické modely.
Návrat k běžnému životu? Vědci nabízí epidemiologické modely
Aktuálním tématem v ČR je, jak ukončit plošná opatření související s koronavirovou pandemií a vrátit se k běžnému životu bez hrozby výrazného zhoršení. Proto skupina 29 vědců a vědkyň z dvaceti českých i zahraničních pracovišť vytvořila iniciativu „Model antiCOVID-19 pro ČR“.
Průzkum: Češi si pravidelněji myjí ruce a vadí jim lidé bez roušek
Odborníci z CERGE-EI v rámci projektu “IDEA anti COVID-19” pravidelně přináší studie na téma koronavirová pandemie z pohledu ekonomie. Jeden z posledních příspěvků se týká postoje Čechů k aktuálním vládním nařízením.
Koronaviru se můžeme dotknout na klice, mobilu i bankovkách
Nový koronavirus SARS-CoV-2 se šíří pomocí kapének, které mohou ulpívat na povrchu předmětů. Když se kontaminovaného předmětu dotkneme, můžeme se následně sami nakazit nebo virus přenášet na další předměty.
