„Bitcoin je symbol. Byl první, který se prosadil, a přes to, že existuje konkurence, která je technicky lepší, bitcoin zůstává jasným hegemonem,“ komentuje virtuální měnu, jejíž cena v posledních týdnech a měsících raketově roste, profesor Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK (FSV UK).
Před několika dny, 9. února, virtuální měna bitcoin překonala magickou hranici, kdy cena jednoho bitcoinu byla v přepočtu více než milión korun českých. „Pro nás Čechy je to hezky symbolické, ale v realitě cena bitcoinu v českých korunách nikoho nezajímá, primární je cena v amerických dolarech. A i zde aktuálně poprvé padla magická hranice 50 tisíc dolarů,“ komentuje ekonom Ladislav Krištoufek.
Růst je spojován s rostoucím zájmem institucionálních investorů, naposledy výrazně podpořila trh zpráva o nákupu bitcoinu v hodnotě 1,5 miliardy dolarů firmou Tesla, kterou vlastní Elon Musk. Tesla uvedla, že nákup bitcoinu je pro ni alternativní rezervní aktivum pro větší diverzifikaci a maximalizaci výnosů. V blízké budoucnosti umožní svým zákazníkům platit za elektrovozy a další produkty v bitcoinech.
| Virtuální měnu bitcoin vytvořil v roce 2008 programátor pod pseudonymem Satoshi Nakamoto (dodnes není známa jeho pravá identita a je možné, že se jedná o skupinu programátorů). Měna je navržena tak, aby ji nikdo nemohl ovlivňovat, padělat, ovládat finanční toky nebo způsobovat inflaci, vše je řízeno počítačovým programem. Uživatelé si bitcoiny mohou posílat mezi sebou nebo s nimi platit – mají elektronickou peněženku a specifický klíč, kterým transakci potvrzují. Po odeslání musí každou transakci potvrdit „těžaři“, kteří za to dostanou odměnu v podobě bitcoinů. |
„Z dlouhodobého hlediska se růst sice očekával, ale pochybuji, že by někdo čekal takto prudký nárůst – z přibližně pěti tisíc dolarů v březnu 2020 na téměř desetinásobek během jednoho roku,“ uvádí ekonom Krištoufek. Strmý nárůst už bitcoin zaznamenal v roce 2017, kdy z jednoho tisíce vyletěl na dvacet tisíc dolarů, aby pak postupně klesl a pohyboval se kolem tří tisíc dolarů až do konce roku 2019.
Konec těžby v roce 2140
Jak dopadne aktuální nárůst kurzu teprve uvidíme, ale posilování v dlouhém horizontu je téměř jisté: „Máme volný trh, klasická nabídka a poptávka. Bitcoin je speciální tím, že strop nabídky je algoritmicky daný strukturou odměn za potvrzování transakcí v síti – ‚těžbě‘, tedy víc než 21 miliónů bitcoinů existovat nebude,“ vysvětluje ekonom. Hned ale dodává, že teoreticky by se mohl změnit protokol těžby, ale to by prý bylo velmi složité a není k tomu motivace. „Cena je pak tažena hlavně poptávkou, a to buď krátkodobou: spekulace a malí investoři - nebo dlouhodobou: institucionální investoři, jako třeba teď Tesla.“ Odhaduje se, že drtivá většina bitcoinů bude vytěžena již kolem roku 2030, všechny pak v roce 2140.
Profesor Krištoufek ale upozorňuje, že bitcoin byl a stále je velmi rizikové aktivum, a na to je při jakékoliv investici třeba myslet. „Aktuálně bych bitcoin charakterizoval jako digitální zlato, které se dá jednoduše převádět a kterým se dá i platit,“ popisuje zjednodušený pohled. Ostatní technické vlastnosti, jako například decentralizace transakcí a těžba, jsou pro neodborníky často těžké na pochopení. „Nicméně aktuálně je bitcoin více investiční instrument než měna či peníze, ale jeho unikátnost spočívá právě v tom, že je obojí zároveň, což se o finančních aktivech mimo kryptoaktiva dá říct vzácně, jestli vůbec. Pro mě jako pro výzkumníka v ekonomii a financích je na kryptoaktivech obecně nejzajímavější dostupnost dat. Každá transakce je zaznamenána. Přesně víme, kolik jednotek daného aktiva v daný časový okamžik existuje. Často i víme, jak se jejich počet bude vyvíjet v budoucnu. Takový detail u žádných jiných finančních aktiv nemáme.“
Bitcoin jako měna budoucnosti?
„Osobně si myslím, že kryptoaktiva budoucností jsou. Nicméně si nemyslím, že by došlo k nahrazení aktuálního monetárního systému, i když centrální banky na vlastních digitálních měnách také pracují,“ shrnuje ekonom, podle kterého se teď nacházíme ve velmi zajímavé době. „Jedna z motivací vzniku bitcoinu v roce 2008–2009 byla reakce na kvantitativní uvolňování, kterým se ‚léčila‘ globální finanční krize. Reakce na současnou pandemii je z pohledu monetárního rozvolňování úplně jiný (vyšší) level. Není náhoda, že tato volná likvidita se začala přelévat i do kryptoaktiv, v podstatě už moc jiných míst nezbývalo.“
Bitcoin ale není zdaleka jediná kryptoměna, i když jeho dominance a popularita je evidentní. V posledních měsících lidé investují i do dalších kryptoměn nebo akcií. Kuriozitou je například Dogecoin, který vznikl jako vtip, který si utahoval z toho, že lidé investují do jakékoliv kryptoměny, a dnes má tržní kapitalizaci 6,7 miliardy dolarů.
„Osobně jsem větší fanoušek Etherea, které skrze chytré kontrakty a tvorbu odvozených tokenů nabízí velké možnosti. Platí ale, že efektivní využití potenciálu kryptoaktiv a technologií za nimi máme pořád před sebou,“ dodává pro Forum profesor Krištoufek.
