Články dle značky: válka na Ukrajině

Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. Možnosti a význam zahraniční mobility studentů a akademiků nejen v rámci programu Erasmus+ rozebírá prorektorka pro zahraniční záležitosti Markéta Křížová. Moderuje Martina Vrbová.

V březnu 2022 vyrostla na pražském Hlavním nádraží provizorní ošetřovna. Medička Anna Krejčová, tehdy studentka třetího ročníku na 3. lékařské fakultě UK se v ní stala koordinátorkou mediků-dobrovolníků pomáhajících uprchlíkům od počátku krize na Ukrajině. Nyní dostala cenu MŠMT.

„Univerzitu Karlovu považuji za jednu z nejlepších v širším regionu, snese srovnání i s těmi nejlepšími na světě,“ řekla v exkluzivním interview pro magazín Forum slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Rozhovor vznikl u příležitosti její diskuze se studenty UK. Co by u nás studovala?

Spiknutí židozednářů, jakobínů, iluminátů... Představy o tom, že ve společnosti zákulisně operují skupiny zlých lidí, kteří chtějí ovládnout svět, se objevují po staletí. Nové konspirační teorie ze starých mocně čerpají, dokazuje Kateřina Hlaváčová z HTF UK.

Pětina obyvatel České republiky byla v roce 2020 starší 65 let a počet seniorů stále roste, což znamená i zvyšující se péči o ně. Po Evropě tak migrují senioři za levnější péčí i pečovatelé za vyšším platem, tímto fenoménem se zabývá sociální antropoložka Petra Ezzeddine z FHS UK.

Civilizace se rodí, rostou i upadají. Jaký osud čeká tu naší – první globální civilizaci? Své poznatky z dvaceti let cestování napříč měnícím se světem propojuje dokumentarista Petr Horký s výzkumem egyptologa Miroslava Bárty. Výsledkem je film Civilizace.

Válečné běsnění Ruska na území Ukrajiny pokračuje už devátým měsícem a na konci září Vladimir Putin vyhlásil mobilizaci, kdy do bojů musejí všichni se zkušenostmi z armády. Jak fungují „záložáci“ v Česku, co musejí splňovat a kolik jich vlastně je? A kdo je cvičí?

Na atletickém ovále Fakulty tělesné výchovy a sportu UK se podruhé uskutečnil běžecký závod na podporu integrace handicapovaných a ukrajinských i dalších zahraničních studentů. Akce s názvem Hřeje mě pohyb byla součástí Evropského týdne sportu.

Starostové a zastupitelé tuzemských obcí mají za sebou náročné období v podobě pandemie covid-19 i statisíců uprchlíků z Ukrajiny. Jak kritické období co nejlépe zvládnout, radí docent Michal Plaček z Fakulty sociálních věd UK.

„Názor veřejnosti hraje roli i v autoritářském Rusku,“ říká Michal Smetana z FSV UK. V nové studii zkoumali postoj běžných Rusů k použití jaderných zbraní. Přestože obecně podporují jaderný arzenál vlastnit jako symbol moci, vojenské použití silně odmítají.

„Teď jim skončila čeština, půjdou na hřiště. Odpoledne se program střídá, máme kurzy hip hopu, herectví, nebo canisterapii,“ popisuje program pro děti, které uprchly z Ukrajiny před válkou, jeden z koordinátorů adaptačního centra na Chodově Matěj Šulc.

Vše začalo na počátku března nenápadnou prosbou o pomoc. Anna Krejčová se tak kromě zvládání studia na 3. LF UK stala ze dne na den i koordinátorkou mediků poskytujících péči uprchlíkům z Ukrajiny na Hlavním nádraží. 

Sdílejte článek: