Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem můžou znečistit celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z Přírodovědecké fakulty UK. Jeho cílem je připravit velký evropský projekt na zlepšení stavu znečištění ovzduší v malých obcích za topné sezony s pomocí měření za účasti obyvatel, vzdělávání a komunikace s veřejností.
Ve východnějších částech Evropy dosahuje znečištění z domácího vytápění často extrémních hodnot. Na obrázku smog v horském středisku Bansko v Bulharsku.
Monitorováním kvality ovzduší v České republice se zabývá Český hydrometeorologický ústav. Ten má zhruba 150 měřících stanic, v malých obcích však nejsou téměř žádné. Obyvatelé těchto lokalit tak prakticky nemají možnost zjistit, jaký vzduch po celý rok dýchají. Pro mnohé pak může být překvapením, jak fatálně dokáže poničit prostředí pár lokálních topenišť, pokud lidé topí v nekvalitních starých kotlích na pevná paliva nebo používají nová zařízení, ve kterých ale neumí správně topit. Roli pochopitelně hraje i to, co do kotle přikládají.
Kvalita ovzduší pak v okolí nezodpovědných topičů může být horší než v blízkosti dálnice nebo dokonce hnědouhelných elektráren, jak ukazují předešlá měření odborníků z Přírodovědecké fakulty UK. V některých lokalitách se přes zimu, tedy v době topné sezony, může kvalita vzduchu, který obyvatelé v místě denně dýchají, zásadně zhoršit a poškozovat zdraví místních. Nemusí se přitom jednat o řadu kouřících komínů, k lokálnímu zamoření ovzduší jich stačí jen pár, podotýká Jan Hovorka z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK.
„Cílem projektu CONSPIRO, což je akronym, který vznikl spojením slov con a spiro a znamená dýchat spolu, je zlepšit kvalitu ovzduší zejména v malých sídlech, kde se kvalita běžně neměří. Jde nám především o zlepšení komunikace na lokální úrovni. Když soused sousedovi nalije močůvku do studny, tak to všichni v obci odsoudí, protože to se přece nedělá. Kouřící komín je do jisté míry ale stále jakýsi vesnický folklor, který se toleruje. Přitom je to stejný, ne-li horší způsob, jakým se zhoršuje kvalita prostředí. Tento problém se přitom dá řešit v rámci samotné komunity, nevyžaduje zvláštní právní úpravu,“ podotkl Jan Hovorka.
Znečištění z jednoho špatně fungujícího topeniště může ovlivnit ovzduší celé obce.
Odborníci PřF UK nyní spolupracují s týmem ze společnosti SCIENCE IN, s kolegy z Pedagogické fakulty Univerzity v Heidelbergu, slovinského Výzkumného centra Akademie věd a umění, bulharského Národního institutu pro meteorologii a hydrologii a Bundeswehr univerzitou v Mnichově. Během následujícího roku chtějí připravit velký evropský projekt, jehož cílem bude jednak proměřit znečištění ovzduší obcí za topné sezóny, a také se pokusit stávající stav zlepšit pomocí vzdělávání a komunikace s veřejností.
Vzducholoď Laboratoře pro studium kvality ovzduší na Ústavu pro životní prostředí PřF UK odborníci využijí ke zjišťování dynamiky vertikálních profilů znečištění ovzduší.
„Chtěli bychom do tohoto projektu zahrnout většinu Evropy, protože tento problém nemáme jenom my. Například i ve velkých příměstských oblastech v Německu, třeba v okolí Mnichova, nejsou sice příměstské čtvrti vytápěny primárně spalováním pevných paliv, lidé si ale často zapalují pro potěchu oheň v krbech. I špatná manipulace s krby způsobí zhoršenou kvalitu ovzduší. Když pak půjdeme dál na východ, zjistíme, že množství domů, které vytváří hlavní zdroj tepla spalováním pevných paliv, se zvětšuje. U nás je to zhruba půl napůl.
A při pohledu do Bulharska, se kterým na projektu spolupracujeme, zjistíme, že tam jsou topeniště na pevná paliva nejrozšířenější, a kvalita ovzduší je tím adekvátně zhoršena. Odvětrávání lokálních spalin z obcí pak může ovlivnit třeba i větší město a kvalitu ovzduší na sídlištích, která jsou přitom centrálně vytápěná. Přes zimu se tam najednou překračují povolené koncentrace pro škodliviny, protože je zamořují přilehlé vesnice. Typickým příkladem pro Českou republiku, kde jsme už měření v minulosti prováděli, je Mladá Boleslav,“ vysvětlil Jan Hovorka.
Mobilní laboratoř University of Bundeswehr Munich, která bude sloužit mj. k přímým chemickým analýzám vzorků znečištěného vzduchu.
V návrhu projektu odborníci budou kombinovat profesionální monitory kvality ovzduší na zemi s měřením vertikálních profilů a prostorového rozložení znečištění pomocí dronů a vzducholodě. K dispozici budou i levnější monitory kvality ovzduší k zapůjčení obcím, školám i samotným občanům. Ve spolupráci s University of Bundeswehr Munich budou probíhat i detailní přímé chemické analýzy vzorků znečištěného vzduchu.
Jednoduchý monitor kvality ovzduší bude k zapůjčení například pro obce či školy. Pomocí něho budou moci čistotu vzduchu měřit sami občané formou tzv. „občanské vědy“. Data navíc pomohou k lepší představě o rozsahu znečištění v malých sídlech.
Podle vědeckého týmu je velmi důležitá osvěta mezi lidmi a komunikace na úrovni obcí mezi jejich obyvateli. V rámci osvětové kampaně proto budou probíhat veřejné diskuze, vzdělávací programy ve školách či školení zástupců místních samospráv. K dispozici budou i filmy a 3D animace k tématu, například o zdravotních aspektech znečištění, a o rozvoji smogu v prostoru obce při inverzi. Tyto programy by měly probíhat nejen v České republice, ale i v dalších zemích především někdejšího východního bloku, kde je stav znečištění ovzduší dosud významný.
